EngTest

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 9

9SVĚT
ch extrémů
aný souboj?
DENÍK
EVROPUNKY
IVA ROZE
Iluze
informovanosti
Ten internet je tak skvělý
vynález! Ano, k tomuto pře-
vratnému názoru jsem došla
v roce 1997, když jsem sedě-
la v internetové kavárně
a můj tehdejší přítel mě učil
používat Netscape. (Inter-
netové kavárny byly kavár-
ny, kam lidi, většinou úchy-
lové a já, chodili používat
internet za zhruba šedesát
korun na hodinu.)
Tenkrát jsem praco-
vala v reklamní agentu-
ře a tam jsme internet ještě
neměli. Když jsem tenkrát
o tom kouzelném vynále-
zu zvaném World Wide Web
vyprávěla svému holand-
skému šéfovi a naznačila
jsem, že bychom si to mo -
hli pořídit do kanclu, proto-
že by nám to dost urychli-
lo práci, pronesl památnou
větu: „Nemyslím si, že by
nám to přineslo něco dob-
rého. A odešel poslat fax
klientovi.
Já jsem naopak byla
přesvědčená, že všech-
no, co dělilo naši civiliza-
ci od toho, abychom dosáhli
svého nejvyššího potenciá-
lu, byl přístup k informacím.
Bylo přece jasné, že veške-
ré zlo pochází z neznalos-
ti a že když budou všichni
výborně informovaní a pro-
pojení, už nikdy se nebude
ve světě řešit bezpráví, nási-
lí a genocida.
To byl taky nakonec
jeden z často opakovaných
argumentů v devadesát-
kách. „Holocaust by se nikdy
nestal, kdyby tenkrát exis-
toval internet. Kdyby se vše-
obecně vědělo o tom, že se
něco tak strašného děje, tak
bychom to hned zastavili.
O čtvrtstoletí později,
kdy máme internet v každé
domácnosti a na každém
telefonu, víme, jak naivní
představa tohle byla. Pří-
stup k informacím nám sice
umožňuje rychle sdílet fot-
ky a videa z Ukrajiny, ale už
teď je zřejmé, že samotná
fakta zlo nezastaví. Naopak.
Ukazuje se, že kdyby existo-
val internet v době
holocaustu, velká část
populace by z toho vyšla
„informovaná“ tak, že by
zpochybňovala, jestli se to
opravdu děje, a trvala
na tom, že všechno je jinak,
než vám „oni“ říkají. Ti
ostatní by si dali solidárně
do profilové fotky Davidovu
hvězdu. A Hitler by řádil
dál.
14. duben 2022
ké diplomacie
u v NATO
klad vyplácení obrovských čás-
tek americkým poradenským
společnostem, u velké části
společnosti jen umocnily jeho
pověst „prezidenta bohatých“.
Republikánská fronta
Přes silnější pozici Le Peno-
je před druhým kolem
Macron stále mírným favo-
ritem. Nahrává mu rozsáh-
Zkrácený proces
Klíčovou otázkou teď je,
jak rychle může celý pro-
ces proběhnout. Pro obě
země je důležité, kolik času
uplyne od oficiálního podá-
ní přihlášky, po okamžik, kdy
pro ně začne platit záruka
kolektivní bezpečnosti. Rus-
ko totiž oběma zemím opět
vyhrožuje. Oficiální mluv-
čí se omezují na to, že Rus-
ko podnikne neurčité „tech-
nologicko-vojenské kro-
ky k dosažení rovnováhy
v oblasti“, ale od některých
ruských politiků zaznívají
slova o zničení těchto zemí.
V Rusku přitom v médiích
neexistují politici, kteří by
říkali něco, co neschvá-
lil Kreml. Brutální napade-
ní Ukrajiny je tím, co Finsko
i Švédsko ke členství moti-
vuje. Rusko se ale snaží prá-
vě obavy ze svého brutálního
postupu využít k odstraše-
ní od jejich vstupu do NATO
s tím, že by mohlo k akci při-
stoupit v době, kdy země
podají – žádost o přijetí, ale
ještě nebudou členy.
I přes de facto plnou
připravenost obou zemí
do Alian ce vstoupit, může
proces trvat měsíce až rok.
Finský ministr zahrani-
čí Pekka Haavisto prohlá-
sil, že mu bylo naznačeno,
že se všechny země poku-
sí proces co nejvíce urychlit.
Jens Stoltenberg, generál-
ní tajemník NATO, pak řekl,
že hledá způsoby, jak vyřešit
bezpečností obavy v obdo-
bí od podání přihlášky
po schválení členství. Fin-
sko i Švédsko požívají bez-
pečnostní záruky vyplývající
členství v EU. Nicméně Spo-
jené státy by nebyly nijak
vázány jim jakkoli pomo-
ci. Bude tedy hodně záležet
na tom, zda bude Washing-
ton ochoten dát Helsin-
kám a Stockholmu nějaké
dvoustranné záruky pro pře-
chodné období.
Strategická
ruská prohra
Pokud se vše podaří vyřešit
a obě země do NATO nako-
nec vstoupí, což je napros-
to v našem zájmu, bude se
jednat o totální debakl rus-
ké diplomacie, který může
Kreml přičítat jen a jen sobě
a své agresivitě. Zmizí také
argument některých evrop-
ských zastánců tzv. neutra-
lity a tzv. finlandizace. Ukra-
jina by s největší pravděpo-
dobností napadena nebyla,
kdyby byla v NATO. Její při-
jetí přitom rozhodně nebylo
na stole. Německo, Velká Bri-
tánie a Francie byly poměr-
ně silně proti. Kdyby Moskva
zůstala partnerem s alespoň
základní důvěrou evropských
zemí, lze si těžko představit,
že by se na tom někdy něco
změnilo.
Stejně tak by se nejspíš
nikdy nezměnil rezervovaný
postoj finské a švédské spo-
lečnosti. Obě země mají,
na rozdíl od Ukrajiny, v pří-
padě zájmu členství otevře-
né, takže právě nálada veřej-
nosti byla tím jediným, co
Rusové měli na své straně.
Rusko a před ním Sovětský
svaz ale na nálady na Zápa-
dě nikdy příliš ohledy nebra-
ly. Považovaly je za nestálé
a vrtkavé a vývoj jim často
dal za pravdu. Západ věřil
ve spolupráci s Ruskem ještě
po útoku na Gruzii v roce
2008. Obama dokonce věřil
v restart vztahů. Po okupaci
Krymu a Donbasu se sice
Evropa otřásla, ale ne nato-
lik, aby snižovala svou závis-
lost na ruských energetic-
kých surovinách. Ani pohled
na členství v NATO ve Skan-
dinávii se nezměnil. Musela
přijít až děsivá a tragická
agresivní válka, bombardo-
vání měst a popravy civilis-
tů, aby se Evropa probudila.
Důležité je teď znovu neza-
spat.
FOTO: ARCHIV
lá zkušenost se zvládáním
globálních krizí od pande-
mie koronaviru až po Ukra-
jinu i zmíněné ruské vaz-
by jeho konkurentky. Obo-
jí bude moci patřičně zdůraz-
nit v předvolebních debatách,
jichž se hodlá na rozdíl
od situace před prvním kolem
zúčastnit a ve kterých ales-
poň před pěti lety Le Peno-
vou na hlavu porazil. Debaty
budou kromě toho ideální pří-
ležitostí, aby Macron po ukázal
na nerealistické hospodářské
plány svojí soupeřky.
Ve prospěch současné-
ho prezidenta hraje i podpo-
ra většiny neúspěšných kan-
didátů z prvního kola. K vol-
bě Macrona otevřeně vyzval
kandidát Zelených Yannick
Jadot, socialistka Anna Hidal-
gová, nebo dokonce komuni-
sta Fabien Roussel. Sedmde-
sátiletý Jean-Luc Mélenchon
z radikálně levicového hnu-
tí Nepoddajná Francie, který
skončil se ziskem 22 procent
na třetím místě, pak alespoň
opakovaně apeloval na svo-
je příznivce, aby krajní pra-
vici nedali „ani jediný hlas“.
Vzhledem k tomu, že volbu
Le Penové podle průzkumů
zvažuje asi čtvrtina Mélen-
chonových příznivců, je to
pro Macrona vítaná posila.
Osobní podporu Macro-
novi vyjádřila i kandidátka
Republikánů, Valérie Pécres-
sová. Tady je ale situace
o něco složitější. Nemalá část
vysoce postavených straníků
v čele s jejím protikandidátem
z primárek, poslancem Éricem
Ciottim, má totiž k Le Peno-
vé dlouhodobě blízko a dá
se očekávat, že se po voleb-
ním neúspěchu dříve či poz-
ději integrují do její strany.
Ciotti už se nechal slyšet, že
v žádném případě nehodí svůj
hlas Macronovi, a další vlivný
republikánský poslanec Julien
Aubert rovnou prozradil, že se
chystá hlasovat proti němu.
Le Penovou také okamžitě
podpořili dva další neúspěš-
ní prezidentští kandidáti z řad
krajní pravice, Éric Zemmour
a Nicolas Dupont-Aignan.
Pro Macrona bude v příš-
tích dvou týdnech klíčo-
vé, aby znovu konsolidoval
takzvanou „republikánskou
frontu“ – tedy širokou koa-
lici v podstatě všech ostat-
ních politických směrů pro-
ti krajní pravici, o kterou se
mohl opřít v posledních vol-
bách. Především musí znovu
přilákat sympatizanty umír-
něné levice, které na začát-
ku svého prezidentství vyt-
lačil do pozadí a nyní hrozí,
že ve druhém kole zůstanou
hromadně doma.
Pomoci jejich mobilizaci by
mohly třeba široce diskutova-
né obměny ve vládě. Macron
má příležitost nabídnout
významné posty oblíbeným
levicovým osobnostem nebo
naopak dát najevo ochotu
vyměnit nejkontroverznější
členy kabinetu, jako je napří-
klad ministr vnitra Gérald
Darmanin. Spekuluje se rov-
něž o tom, že by mohl po vol-
bách na pozici předsedkyně
vlády jmenovat současnou
prezidentku Evropské centrál-
ní banky Christine Lagardo-
vou, která by pro změnu nalo-
mila nerozhodnuté sympati-
zanty Republikánů.
ROZŠIŘOVÁNÍ NATO
V EVROPĚ
FOTO: ARCHIV
RUS
SWE
NOR
DEU
HUN
HRV
SVN
ITA
FRA
BEL
DEUDEUDEU
NLD
ESPESP
PRT
GRL
ISL
GBR
SVK
DEU
CZE
POL
LT U
LVA
EST
ROU
BGR
MKD
ALB
Test 1