Strana 25
25PORTRÉT
14. duben 2022
Letos v březnu, ještě před
zlomovou zprávou, vyšlo
dokonce hned několik člán-
ků identického poselství.
Všechny se ptají, proč Willis,
někdejší hvězda hollywood-
ských blockbusterů, paběr-
kuje po pochybných nízko-
nákladových produkcích, jež
navíc až na výjimky vůbec
nesměřují do kin. Titul-
ky jako Vzestup a pád Bru-
ce Willise (El Pais) či Smr-
tonosná kariéra Bruce Willi-
se (medium.com) výmluvně
shrnují to, co už několik let
nedává spát hercovým pří-
znivcům – a že jich má dost
i mezi profesionálními kri-
tiky.
„Léta jsem si filmy vybí-
ral podle toho, zda v nich
figuruje Willisovo jméno.
A nikdy jsem se nezklamal.
Snímky, jimž ho propůjčuje
teď, jsou ale odpad,“ shrnuje
za všechny Tim Eel v článku,
kde rozebírá Touhu po vraž-
dě (2020) a Kosmický hřích
(2021), filmy, „jejichž úro-
veň nevydá ani na béčkovou
kategorii“.
Z hvězdy pěšákem
Filmografie rodáka z němec-
ké vojenské základny v Idar-
-Obersteinu vždycky osci-
lovala mezi totální komercí
a žánrovými lahůdkami. Ved-
le popcornových rolí, jaký-
mi byl Harry z Armageddonu
(1998), Pan Church z Postra-
datelných (2010, 2012) či
Jimmy Tulipán z komedie
Můj soused zabiják (2000), si
Willis s gustem zahrál i ve
filmech „výběrových“ reži-
sérů“. Byl svérázným But-
chem z Tarantinova hitu
Pulp Fiction: Historky z pod-
světí (1994), citlivým psy-
chologem ze Šestého smys-
lu (1999) M. Nighta Shyama-
lana, spolupracoval s Terrym
Gilliamem (12 opic, 1995),
Lucem Bessonem (Pátý ele-
ment, 1997) či Wesem Ander-
sonem (Až vyjde měsíc, 2012).
A hlavně rehabilitoval akč-
ní žánr, když v sérii Smrto-
nosná past (1988-2013) stvo-
řil nový typ akčního hrdiny,
Johna McClanea coby (po)
chybujícího člověka namísto
obligátní hory svalů. Omlá-
ceného policajta v ušmud-
laném nátělníku, jehož kaž-
dá rána bolí, ne vždy vyhrá-
vá a vlastně není jisté, že
ho z akce neodnesou noha-
ma napřed – ale zcela jistě
u toho pronese něco sžíravě
sarkastického, co zlidoví.
Postupně se Willis pře-
hrál do rolí stárnoucích
ochranitelů, pořád jim však
věnoval tolik zápalu a inven-
ce, aby nás na ně bavilo kou-
kat. Posledních sedm let však
jako když utne: žádná dob-
rá komedie, žádné žánrové
hříčky, jen nekonečná série
unylých céčkových projektů
určených pro videotrh.
Milionové
osmiminutovky
Ze třicítky snímků odpre-
miérovaných mezi lety
psání scénáře nám na veš-
kerou práci zbylo devět dní.
Za takovou chvíli dobrý film
prostě nenatočíte!“ O pra-
vé povaze hercovy nemo-
ci se podle svých slov dozvě-
děl až na place: „Věděl jsem,
že má problémy s pamětí, ale
až první natáčecí den jsem
pochopil, jak vážné.“
V moci producenta
Mlžení kolem Williso-
va zdravotního stavu bylo
mimochodem pro poslední
roky příznačné. Hercovi přá-
telé podezírají Emmetta, že
nemocného Willise využí-
val a nutil ho pracovat i těž-
ce indisponovaného. Výpo-
vědi členů různých štábů
tomu nasvědčují. Pod pod-
mínkou anonymity líčí, jak
museli dezorientované-
mu herci pomáhat. Že nedal
ránu bez sluchátek s nápově-
dou (zajišťovanou pravidelně
najímaným hercem Adamem
Huelem Potterem). Nebo že
Willisovy scény musely vzni-
kat jako první, bez prostojů,
a dokonce i v momentech,
kdy netušil, která bije. „Vím,
proč tu jste vy, ale proč jsem
tu já?“ ptal se prý bezrad-
ných kolegů.
Při natáčení thrilleru Tou-
ha po vraždě došlo údaj-
ně i na nehodu se zbraní,
byť nabitou „pouze“ slepý-
mi náboji: Zmatený herec
vystřelil neplánovaně upro-
střed repliky.
Emmett incident popí-
rá, popíral však i Willisův
prokazatelně nedobrý stav.
Najatí režiséři se shodují, že
navzdory ujišťování ze stra-
ny producenta teprve tvá-
ří v tvář WIllisovi zjišťova-
li tragický stav věcí. Jesse
V. Johnson, někdejší kaska-
dér a režisér filmu White Ele-
phant (2021), znal Willise
z dřívějších zakázek, ale když
ho loni na jaře potkal, vydě-
sil se. „Nebyl to Bruce, kte-
rého jsem si pamatoval,“ líčí
s tím, že další dva nabízené
willisovské projekty už radě-
ji odmítl.
Obdobně zareagoval
i zmiňovaný Burns, jenž
s Willisem natočil ještě sní-
mek Wrong Place („Tvrdi-
li mi, že je na tom lépe, ale
opak byl pravdou,“), načež
se zařekl, že s Willisem už
nikdy víc. Stejně jako John-
son přitom patří k hercovým
fanouškům a tvrdí, že zda-
leka nejvíc trpěl pohledem
na kolegu v nouzi. „Nešlo
ani tak o samotné kompli-
kace, jako spíš o to, že jsme
neustá le přemýšleli, jak člo-
věku, kterého si vážíme,
neublížit a neztrapnit ho.“
Willisův nedávný „coming
out“ se tak paradoxně zdá
být vysvobozením pro všech-
ny. Kolegy, kteří už nemusejí
mlčet. Fanoušky, již zůsta-
nou ušetřeni dalšího zklamá-
ní. A nakonec i pro Willise,
jenž může dožít v láskypl-
ném závětří rodiny, vzpomí-
naný jako nesmrtelný frajer
McClane.
2015–2021 jich šlo třiadvacet
rovnou do programu strea-
movacích platforem (režim
tzv. direct-to-video). Dvě tře-
tiny z nich produkoval jistý
Randall Emmett, producent,
z jehož dílny pochází mj.
Scorseseho Irčan, ale jinak se
specializuje na tzv. „geezer
teasers“ neboli filmy, v nichž
za tučné honoráře šaškují
akční veteráni. Na obrazovce
nestráví víc než pár minut,
plakáty s legendami nicmé-
ně vyvolávají dojem hvězd-
ného zážitku, byť v reálu
jde o zábavu pochybné kva-
lity. Jen pro představu: Ve
dva roky starých thrillerech
Touha po vraždě a Vyproště-
ní se Willis mihne na sedm,
respektive osm minut. Pra-
covně to dělá sotva dva dny
na place – každý za nejméně
milion dolarů.
I ti nejotrlejší fanouš-
ci se přitom shodují, že
tak zoufale amatérské fil-
my nemá Willis zapotře-
bí. Co hůř, že i z jeho herec-
kého výrazu vyčteme, jak
moc se sám nudí. Jak tref-
ně konstatuje Nashawaty,
filmy Rogera Cormana na
véháeskách taky nenabízely
nic zázračného, ale člověk
z nich cítil aspoň upřímný
zápal. I proto některé z nich
zkultovněly – a proto ty od
Emmetta nejdou často ani
dokoukat.
Chamtivý lenoch
Nejen Willisovi fanoušci se
pak logicky ptají proč. Proč
jejich idol točí filmy, jejichž
hodnotící skóre na platfor-
mě Rotten Tomatoes nedo-
sáhne ani deseti procent.
Ještě donedávna se odpově-
di lišily: Jedni argumento-
vali egem, druzí vyhořením,
třetí účtenkami za nákladný
hvězdný život (na rozdíl od
hollywoodských studií pla-
tí Emmett hotově a hned).
Sylvester Stallone dokonce
v roce 2013 o svém kolegovi
rozhlašoval, že je „chamtivý
a líný“ – to když Willis pod-
miňoval svou účast ve „troj-
ce“ Postradatelných požadav-
kem na čtyři miliony dolarů
za třídenní práci.
Teprve ve světle nových
informací vychází na povrch
nejpravděpodobnější ze
všech příčin: Herec znalý
diagnózy, která předpokládá
nezvratnou mozkovou dege-
neraci, potřeboval práci, jež
by ho zbytečně nevysilova-
la, a zároveň mu vydělala do
zásoby. Svého času nejlépe
placený herec Hollywoodu
tak začal brát pouze lukra-
tivní zakázky, na nichž stráví
minimum času – ve smlou-
vách si vymiňoval maximál-
ně osmihodinovou pracovní
dobu, přičemž z placu často
odcházel už po čtyřech hodi-
nách.
Režisér Mike Burns,
s nímž v létě 2020 natáčel
thriller Out of Death, popsal
LA Times, jak musel jeho
roli na poslední chvíli zkrátit
o dvacet pět stran. „Po pře-
5x
Bruce
na scestí
Posledních minimálně deset
let točí Willis převážně tzv.
direct-to-video snímky, jež
skýtají výhodu malého obje-
mu práce za hodně peněz.
Na fanouškovských platfor-
mách nepřekračuje jejich
hodnocení dvacet procent
a kritici je posílají do pekel.
Od roku 2011 jich natočil bez-
mála čtyřicet, z toho jede-
náct jich na premiéru teprve
čeká. Které z loňských novi-
nek patří k nejbizarnějším?
„Hlavní problém tkví v tom,
že tu Bruce Willis nedělá, co
by dělat měl, tj. nehraje.“
(C. Clarková, Guardian)
„Willis tu vypadá znuděně,
unaveně, nebo oboje. A je to
nakažlivé.“
(A. Harkness, Scotsman)
„Je to prostě špatné a u toho
skončeme.“ (S. M. Fetterso-
vá, MovieFreak.com)
„Willis působí, jako by tu
vůbec nechtěl být. Dokonce
i v momentech, kdy zachra-
ňuje vesmír.“
(T. Eel, medium.com)
„I zombíci mají propracova-
nější osobnost než postavy
z tohoto tupého filmu.“
(C. Hayová, Culture Mix)
1 American siege
2 Out Of Death
3 Apex
4 Kosmický hřích
5 Midnight In The
Switchgrass
5x Božský Bruce
Připomeňte si Willise
ve vrcholné formě
Role Johna McClanea, prvního akčního hrdiny z masa a kostí,
změnila žánr a definovala kariéru Bruce Willise, původně tele-
vizní hvězdy (seriál Měsíční svit), z níž se přes noc stala hvěz-
da filmová.
1 Smrtonosná past (1988)
Tarantinův film, jenž Willisovu skomírající kariéru nakopl stej-
ně, jako dokázal vzkřísit slávu Johna Travolty. Ten Willise v roli
druhořadého boxera Butche nakonec poněkud zastínil, přesto
i Butchovy scény patří ke kultovním.
2 Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)
Vůbec nejkomplexnější filmovou postavou Willise byl cestova-
tel v čase James Cole, která je stejně nejednoznačná jako celý
film Terryho Gilliama.
3 12 opic (1995)
Jeden z mála kritiky oceňovaných filmů Bruce Willise od začí-
najícího M. Night Shyamalana aneb důkaz, že Bruce umí i jiné
postavy než hláškující frajery.
4 Šestý smysl (1999)
Někdo by možná vyzdvihl raději Pátý element, typicky snový
snímek Wese Andersona však dokazuje, jak komplexní bylo
Willisovo tolik podceňované herectví. Aneb zase trochu jiná
hra na policajta.
5 Až vyjde měsíc (2012)