Strana 2
2 AKTUÁLNĚ
roval na sankčním sezna-
mu USA, Zemanovi nijak
nevadilo. „Já si myslím, že je
to zcela standardní záleži-
tost. Ostatně jezdit jenom na
nekontroverzní konference
nepřináší žádné výsledky,“
komentoval to tehdy mluvčí
Jiří Ovčáček.
Se Zemanem, který byl
řečníkem konference celkem
devětkrát, tehdy na konfe-
renci letěl i exprezident Vác-
lav Klaus. Byl to údajně prá-
vě Jakunin, jehož Zemanův
budoucí potenciál zaujal,
a politika na penzi začal pře-
svědčovat – spolu s dalšími
českými přáteli – aby se vrá-
til do nejvyšší české politiky.
Příslib, že do toho půjde, měl
dát Zeman právě na Rhodu
v roce 2007. Rok poté vznikl
spolek Přátelé Miloše Zema-
na; právě s cílem dostat
Miloše na Hrad.
Angažovali se jeho sta-
ří známí: Miroslav Grégr,
Karel Srp a Miroslav Šlouf.
První dva jmenovaní se také
dočkali od Zemana stát-
ního vyznamenání – hned
v roce jeho prvního zvole-
ní. Jen Šlouf upadl v nemi-
lost; nahradilo jej duo Mynář
– Nejedlý.
Na návštěvách
v Bubenči
Přímou linku na Jakunina
měl původně zejména pod-
nikatel Zdeněk Zbytek. Ten-
to bývalý důstojník sociali-
stické armády se svými vaz-
bami na postsovětský pro-
stor, na ruské podnikatele,
politiky i lidi z ruské amba-
sády v Praze nikdy netajil.
Založil také Klub Rusko, kte-
rý byl propagátorem ruských
investic v Česku. Na klubo-
vá setkání pravidelně dochá-
zel i Miloš Zeman, zde se mu
také dostalo prvního pozvá-
ní na Dialog civilizací. Napří-
klad v roce 2014 tam, krát-
ce po ruské anexi Krymu, ve
svém projevu přirovnal vál-
ku na Ukrajině ke chřipce
a odsoudil protiruské sankce.
Zdeněk Zbytek byl kole-
ga a přítel Zemanova dlou-
holetého poradce a souput-
níka Miroslava Šloufa. Ten
Zemana brával za Zbytkem
do jeho kanceláře ve vile
Bubenči – pronajaté přímo
od ruské ambasády.
„Ano, byl jsem za ním,
protože je předseda Klu-
bu, který se zabývá téma-
tem, o kterém jsem předná-
šel ve Vídni. Mluvil jsem na
téma Rusko a Evropa. To je
moje oblíbené téma,“ sdě-
lil v roce 2008 Zeman repor-
térům Aktuálně.cz, kte-
ří se tehdy jeho pravidel-
ným návštěvám v ruské rezi-
denční čtvrti věnovali. A byl
to právě Šlouf, kdo k Zema-
novi postupem času přivedl
i Martina Nejedlého a Vrati-
slava Mynáře.
I když je pro veřejnost
Mynář mnohem viditelněj-
ší postavou, podstatnější
je Nejedlý a jeho ruská sto-
pa. Nikdy nevyjasněná díra
v jeho životopise je spojena
právě s působením v Rusku.
Sám Nejedlý říká, že „začal
pracovat pro německou spo-
lečnost, která mě vyslala do
Ruska“. Koncem 90. let podle
dostupných informací praco-
val pro Plynostav Pardubice,
firmu, která budovala ropnou
infrastrukturu mimo jiné pro
Gazprom. Díky znalosti jazy-
ka i sociální zdatnosti prý
snadno navazoval známosti
a získával informace. Z Ply-
nostavu údajně odešel někdy
v letech 2002 až 2003. Co
dělal pak, se neví.
Ještě donedávna si
český prezident Miloš
Zeman zakládal na
tom, že dokáže mluvit
spatra prakticky na
jakékoli téma. A to
dokonce i v ruštině.
Znalost tohoto jazyka
i spojení s lidmi, kteří
mají k Rusku blízko,
se mu opakovaně
vyplatilo. Dvakrát jej
dostalo na Pražský
hrad.
ROBERT BŘEŠŤAN
HlídacíPes.org
Svou ruštinu si Miloš Zeman
pravidelně procvičoval na
diskusních akcích Dialog
civilizací na ostrově Rhodos.
Akci si zamiloval natolik, že
třeba v září 2016 dal výle-
tu do Řecka přednost před
účastí na státním pohřbu
izraelského premiéra Šimona
Perese – navzdory své celo-
životní podpoře Izraele. Dia-
log civilizací, kde měl teh-
dy Zeman hlavní projev, už
od roku 2003 spolupořádal
kontroverzní ruský podnika-
tel Vladimir Jakunin. To, že
tento blízký přítel ruského
prezidenta Vladimira Puti-
na a dlouholetý šéf ruských
drah, po anexi Krymu figu-
PAVEL ŠMEJKAL
redaktor Týdeníku FORUM
Ministryně obrany bude při
své cestě do USA dojednávat
obrannou smlouvu se Spo-
jenými státy. Takovou, jako
má většina evropských zemí.
„Debata o americké základně
nemá smysl, protože ji Čes-
ku nikdo nenabízí,“ řekl pre-
miér Petr Fiala (ODS), který
podle svých slov vítá všech-
ny kroky, které v současné
době vedou k posílení obra-
nyschopnosti České republi-
ky, ale o konkrétním zřízení
základny se mezi USA a ČR
nejedná. Téma podle pre-
miéra vyplavalo na povrch
shodou náhod, když se na
Rusové a zájmy Kremlu kolem prezidenta Zemana
Budou v naší republice američtí vojáci?
FOTO: PROFIMEDIA
Oamerické základně se ještě ani nejedná, ale už budí vášně
V České republice stačí k velkému pozdvižení
i malá poznámka. Ministryně obrany Jana
Černochová (ODS) totiž na kongresu své strany
odpověděla na dotaz Deníku N, zda může být
tématem jejího jednání s ministrem obrany USA
Lloydem Austinem i vznik americké vojenské
základny u nás, že „nechce hovořit o detailech,
ale nějaká dohoda se bude chystat“.
kongresu ODS europoslanec
a exministr obrany Alexan-
dr Vondra zmínil, že v Česku
stále chybí americká vojen-
ská základna, a v následném
rozhovoru pro média o tom-
to nápadu mluvila i minist-
ryně Černochová.
Podle vyjádření minist-
ryně by USA mohly podob-
ně jako v případu Sloven-
ska využívat dvě základny.
Slovenský parlament letos
v únoru schválil smlouvu,
která americkým vojákům
umožní využívat infrastruk-
turu dvou vojenských letišť
na Slovensku. Ovšem projed-
návání dokumentu prováze-
ly protesty a obstrukce opo-
zičních stran.
V tuto chvíli se podle
ministerstva obrany nejed-
ná o žádných konkrétních
lokalitách, ale v televiz-
ním pořadu Partie CNN Pri-
ma News z úst ministra prá-
ce a sociál ních věcí Mariana
Jurečky (KDU-ČSL) zaznělo,
že by mohly připadat v úva-
hu základny v Mošnově či
v Přerově.
Jména odpůrců
nepřekvapí
O potenciální přítomnosti
amerických vojáků u nás se
však již diskutuje a k nejváš-
nivějším odpůrcům samo-
zřejmě patří proruské síly,
které zhatily možnost umís-
tění amerického radaru
v Brdech již v roce 2009. Jako
jeden z prvních tak přispě-
chal bývalý předseda komu-
nistů Vojtěch Filip: „Kdo
říkal, že hnutí Ne základ-
nám nemá co na práci, je
na velkém omylu. Naše vlá-
da se předhání v tom, kdo
se víc zaslouží o to, aby čes-
ký občan měl méně bezpečí,
musel více platit a ještě být
pod cizím vojenským dohle-
dem. Asi nám v USA nevě-
ří, že tady musí mít vlastní
vojáky.“
Také Andrej Babiš, před-
seda a majitel opoziční-
ho hnutí ANO, hraje prorus-
kou notu a považuje zřízení
jakékoli americké základny
na našem území za zbyteč-
né a mělo by tomu před-
cházet referendum. Před-
seda sněmovního zahranič-
ního výboru Marek Ženíšek
(TOP 09) na Babišova slo-
va reagoval, že o bezpeč-
nosti státu se nerozhoduje
v referendech. „To chtějí jen
ti, co mají zájem na tom, aby
tu bezpečno nebylo,“ uve-
dl na svém Twitteru. Nepře-
kvapivě do této skupiny pat-
ří i Okamurovo SPD. „Měli
bychom spíš posilovat svou
armádu, než abychom tu
nechali operovat cizí,“ řek-
la poslankyně za tuto stranu
Karla Maříková.
Úkol pro koalici
i vládu
Česká vláda jako celek o tom-
to bodě ještě nejednala, ale
na dotaz Týdeníku FORUM
FOTO: ARCHIV
Český prezident s ruským
podnikatelem Vladimirem
Jakuninem, důvěrníkem Vladimira
Putina a spolupořadatelem
konference Dialog civilizací, které
se Miloš Zeman zúčastnil celkem
devětkrát. To, že se Jakunin po
okupaci Krymu ocitl na sankčním
seznamu USA, Zemana nijak
nerozhodilo.
Podle ministryně obrany Jany
Černochové by mohli Američané
v Česku využívat dvě vojenské
základny. V současné chvíli je to ale
podle ní jen „otevřená otázka do
budoucnosti“.