Strana 24
24 ClassiC RoCk
Geddy lee
Humor pomáhal mnoha přeživším holo-
caustu vyrovnat se stím, čeho byli svěd-
ky. Myslím si, že kultura, do které jsem se
narodil, není zdaleka založena jen na nábo-
ženství. Třeba voblasti gastronomie nás
charakterizuje celozrnné pečivo apřipálené
maso. Pořád mám zčeho si dělat legraci,
atak mě těší být součástí této kultury. Jsem
ateista, nevěřím vBoha, ale ze všech těchto
důvodů jsem rád Židem.
Zjevně se dokážete zasmát isám sobě.
Třeba když píšete ovzniku nahrávky The
Fountain of Lamneth, jedné zraných pro-
gresivních skladeb Rush.
Tenkrát vzápalu boje mi The Fountain of
Lamneth připadala jako skvělá věc. Šlo onaši
první velkou koncepční skladbu, mysleli
jsme ji smrtelně vážně. Druhá věc je, že
jsme při psaní anahrávání byli dost sjetí.
Ktomu si vzpomínám na jednu smutnou
historku zpočátku osmdesátých let. Prý
jste vyrazil pařit sfanynkou, která usebe
měla nějaký kokain, ale jakmile jste šňupli
poslední lajnu, vypařil jste se jako pára
nad hrncem.
Ztoho jsem byl sám sebou opravdu zhnu-
sený. Pamatuju si, že když jsem se vrátil do
hotelového pokoje, koukl jsem na sebe do
zrcadla anapadlo mě: „Co to stebou, kurva,
je?
“ Jasně, mohl jsem to svést na drogu, ale
já byl ten, kdo si ji vzal. Uvědomil jsem si,
vjakého zmetka mě ta závislost proměnila,
aněco mi přecvaklo vhlavě. Vten moment
jsem skokainem nadobro skončil.
Přiznal jste také, že vám tehdejší životní
styl sdlouhými turné ašichtami vnahrá-
vacích studiích zkomplikoval vztah
smanželkou Nancy. Radil jste se sní, zda
to vknize zveřejnit?
Cítil jsem, že to nemůžu vynechat–takhle
jsem žil, takový jsem byl. Pokud bych se
tomu vyhnul, začal bych vyprávět ne příběh,
ale pohádku. Celou tu knihu Nancy ještě
nečetla, takže až se do ní pustí, bude mě
velmi zajímat její reakce.
Těžký podzim kariéry
Velmi dojemně píšete otragických udá-
lostech zkonce devadesátých let, kdy Neil
Peart přišel odceru Selenu při dopravní
nehodě aomanželku Jacqueline, která
onemocněla rakovinou. Vpozdějších
letech pak poté, co znovu našel štěstí se
svou druhou ženou Carrie adcerou Olivií,
trval na kratších turné sRush, aby měl
více času na rodinu. Jak jste se kjeho
volbě stavěl?
Na jednu stranu jsem chápal, že Neil si
zaslouží čas se svou novou rodinou. Prošel
si hroznými věcmi, ze kterých měl vté
době pořád noční můry. Ztakových otře-
sů se člověk nikdy úplně nevzpamatuje, ať
už se stím zkouší vyrovnat, jak chce. Tak
kdo jsem, kurva, já, abych mu tu možnost
upíral? Na druhou stranu si říkáte: „Sakra,
chlape, tohle turné se nám fakt daří! Chtěl
bych zahrát víc lidem, nezvládl bys ještě deset
koncertů?
“ Upřímně řečeno, nemyslel jsem
si, že se knám po tom, co přišel oJackie
aSelenu, ještě někdy vrátí, ale stalo se. Těch
posledních 15 let, co jsme společně hráli, tak
beru jako něco navíc.
Turné R40 se ukázalo být pro Rush tím
posledním. Když vsrpnu 2015 po pouhých
pětatřiceti koncertech skončilo, vjakém
jste byl rozpoložení?
Vlevo: „Moje asi nejstarší fotka
skytarou: vlétě 1966 jsme srodiči
byli na návštěvě upříbuzných
vDetroitu. Dostal jsem tam desku
Beatlemania! od Beatles“
Dole: „Tak to je nářez! Sami jsme byli
švorc, ale bydleli jsme po hotelích, kde
jsme vjednom kuse jamovali. Ikdyž
Neil nebyl žádný kytarový virtuos,
hrozně rád si jenom tak drnkal“
archiv Geddyho Leea
archiv Geddyho Leea
archiv Geddyho Leea
archiv Geddyho Leea
archiv Geddyho Leea