Strana 52
52 ClassiC RoCk
Vystoupení vyvrcholilo oblíbenou kon-
certní skladbou Keep On Chooglinʼ, po
níž se CCR dostalo patnáctiminutového
potlesku vestoje. Ovíce než půl stole-
tí později vydaná nahrávka At the Royal
Albert Hall (2022) odkryla krásy této show
dalším generacím vcelé její síle akráse.
Spolu sní vyšel také dokumentární snímek
Boba Smeatona Travellinʼ Band: Creedence
Clearwater Revival at the Royal Albert Hall,
který celý koncert zpřístupnil iobrazem.
„Už jsem skoro zapomněl, jakou energii
avášeň jsme do naší hry dokázali vložit,
“
žasl baskytarista Stu Cook. „Na tom kon-
certě jsme ze sebe chtěli vydat úplně všech-
no. Když jsem to vystoupení po letech viděl,
dost mě překvapila jeho intenzita. Woodstock
byl skvělý, ale po organizační stránce šlo
ojeden velký chaos astres. Za vrchol naší
kariéry proto považuju právě koncerty
vRoyal Albert Hall. Kdybych dostal možnost
znovu prožít jeden večer svého života, vybral
bych si právě tento.
“
Vzajetí britského
beatu
Navzdory domněnkám mnoha
Angličanů nebyli CCR žádnou
uměle vytvořenou rychlokvaš-
kou, úspěch si vysloužili přehršlí
píle ahouževnaté vytrvalosti.
Dohromady se dali vroce 1959
na sanfranciském předměstí El
Cerrito ještě jako instrumentální
trio The Blue Velvets, hlas získali
spříchodem Fogertyho staršího bra-
tra Toma, který vedle doprovodné
kytary zvládal isólový zpěv. Pod
názvem Tommy Fogerty & The Blue
Velvets vydala kapela vletech 1961–1962 na
místním labelu Orchestra records tři nevý-
razné singly kombinující blues, rockabilly
adoo-wop–tedy muziku, na které bratři
Fogertyové vyrůstali. Britská invaze včele
sBeatles však kapelu přiměla rázně otočit
žánrovým kormidlem. „Tyhle parádní britský
skupiny navázaly tam, kde rockʼnʼrollu došla
šťáva,
“ vysvětloval baskytarista Clifford.
„Šlo sice oamerickej fenomén, ale koncem
dekády už sním začala být trochu nuda.
Přišli Angláni ařekli: ‚Zkusíme tuhle muziku
zachránit‘–afakt, stalo se.
“
Snovou muzikou byl čas ina změnu
vydavatelství. Vkvětnu 1964, tři měsíce
po památném vystoupení Beatles vtele-
vizním pořadu The Ed Sullivan Show,
Blue Velvets podepsali smlouvu se san-
franciským labelem Fantasy Records.
Spolumajitel firmy Max Weiss dobře
pochopil nabídnutou příležitost akvarteto
povzbuzoval, aby naskočilo na vlnu brit-
ského beatového boomu. Trval
ovšem na tom, aby první sin-
gly Donʼt Tell Me No Lies aYou
Came Walking kapela vydala
pod názvem The Golliwogs,
který sice zněl britsky, ale
díru do světa rozhodně
neudělal. Vroce 1966
převzal ve skupině
otěže mladší zbra-
trů Fogertyových
John, který se coby
sólový zpěvák stal
dominantní silou
skupiny ve skladbě
Fight Fire avpsy-
chedelickém pokusu
Walking on the Water.
Sérii neúspěchů přerušily
až povolávací rozkazy do armády, které
postihly Clifforda aJohna Fogertyho.
Po návratu vroce 1967 přišel Fogerty
se svou dosud nejsilnější písní. Skladba
Porterville vsobě nesla zárodky klasické-
ho zvuku CCR, zrozeného na cvičišti jedné
zjednotek armádních záloh. „Během všech
těch pochodů apořadových cvičení jsem byl
duchem úplně mimo avhlavě jsem si začal
přehrávat takové malé příběhy,
“ prozradil
John životopisci kapely Hanku Bordowitzovi.
„Všechny se bůhvíproč odehrávaly vbaži-
nách na jihu Spojených států, kde se to jen
hemžilo krokodýly ahady. Vystupovali vnich
třeba Bratr Králík, Mark Twain nebo postavy
zfilmu Bažiny [1941]. Nakonec jsem si vysnil
iskladbu Porterville, zatímco jsem na cvičáku
potil sirup.
“ Nahrávka Porterville vyšla jako
poslední singl Golliwogs vlistopadu 1967,
Fogerty se navíc (pod bizarním pseudo-
nymem T. Spicebush Swallowtail) postaral
ioprodukci. Poté už nastal čas na další
změny. Vsouvislosti sFogertyho rozhodnu-
tím přestat psát „sentimentální dojáky
“ ve
prospěch vypravěčských sond přijala čtve-
řice nový název. Zvláštní výraz „Creedence
“
vznikl zkřestního jména kamaráda Toma
Fogertyho Credenceho Newballa, složeninu
Stu Cook
© Baron Wolman / Iconic Images
Spolehlivý čtyřtakt:
CCR vroce 1970
Getty Images