Strana 34
34 ClassiC RoCk
Nenapadlo vás někdy se vším
praštit?
Ani náhodou. Byla to daň, kte-
rou jsem musel zaplatit. Jako by
mě někdo zkoušel: Opravdu to
tak moc chceš? Stejně jako staří
bluesmani jsem si nejdřív potře-
boval něco odžít.
Co vás drželo při životě?
Odhodlání. Byl jsem muzikou
posedlý, nedovedl jsem si předsta-
vit jiný způsob života. Bez ohledu
na to, vjakých jsem zrovna žil
podmínkách, jsem pořád hrál. Někdy to bylo
ohubu, pracoval jsem na fakt nebezpečných
místech–třeba ve velkokapacitní prádelně,
kde jsem obsluhoval asi půltunovou ždí-
mačku. Když jste ji špatně naplnili, pořádně
sebou házela ajednou mi málem rozdrtila
levačku. To by byl shraním konec, tak jsem
zté práce okamžitě odešel. Problém byl, že
ještě tu noc jsem ispohmožděnou rukou
musel nějak odehrát koncert.
Hrával jste na podobných místech jako
začínající Van Halen. Znal jste se tehdy
sEddiem nebo Alexem?
SEdwardem jsem se seznámil, když
mu bylo devatenáct, to už měli vkapele
Davida [Lee Rotha]. Napadlo mě, že jed-
nou budou slavní, už když jsem je slyšel
poprvé. Potkávali jsme se vklubech jako
Gazzarriʼs nebo Goldenwest Ballroom, kam
jsem občas zašel sbubeníkem [Marsovy
tehdejší kapely] White Horse: „Bože, dou-
fám, že dneska budou hrát Van Halen, ti
kluci to umějí rozjet.
“ Bylo skvělé sledo-
vat, jak se Edward koncert od koncertu
zlepšuje.
Je pravda, že jste ještě před Mötley Crüe
málem nastoupil ke Sparks?
To mi tenkrát zavolal ten chlápek sknír-
kem [Ron Mael] na inzerát, který jsem si
dal do časopisu The Recycler. Na rovinu
jsem jim řekl, že muziku, jakou dělají oni,
moc nehraju, aže by ze mě byli zklama-
ní. Oni byli spíš glamrocková kapela ve
stylu Davida Bowieho nebo T. Rex. Mám
tyhle věci rád, ale hrát vtakovém stylu
minesedí.
Jak by zněli Sparks sMickem Marsem
u kytary?
Byla by to katastrofa. [smích]
ZDeala Marsem
Dalším, kdo odpověděl na váš inzerát, byl
Nikki Sixx. Jaké jste měl dojmy zvašeho
prvního setkání?
Vté době už jsem vhlavě nosil název
kapely Mötley Crüe, napadlo mě to někdy
vroce 1976 nebo 1977. Za Nikkim jsem
zajel achvíli jsme spolu blbnuli. Hrál bez
zesilovače, nebo spíš do té
basy jenom tak mlátil, ale
líbilo se mi jeho nadšení.
Pochlubil se mi, že má „taky
bubeníka
“. Ironií osudu hrál
Tommy Lee vkapele Suite 19.
Měli jsme společného kama-
ráda Freddyho, který mi na
něj dal číslo, když jsem zrov-
na zkoušel dát dohromady
vlastní kapelu, ale já jsem
ten papírek tehdy ztratil.
Apak, opár let později, jsem
se sním stejně setkal! Když
jsme se na podruhé sešli ve
třech azačali jsme hrát, oka-
mžitě jsme si sedli–jako
když dal Clapton stěmi
dalšími dvěma muzikanty
dohromady Cream.
Prý jste se chtěl zbavit jejich
původního zpěváka OʼDeana Petersona,
protože to byl „zasranej hipík
“. Co vám
vadilo na hippies?
Neměl jsem pocit, že by pro nás OʼDean byl
ten správný zpěvák. Ne, že by to neuměl,
jen měl hlas trochu jako Roger Daltrey. Řekl
jsem Tommymu aNikkimu, že mi nesedí,
aoni se mě opatrně ptali, co bych stím
chtěl jako dělat. Tak jim povídám: „Hele, co
ten hubenej chlápek, co jsme ho včera viděli
Neil Zlozower / atlasicons.com
Bob Riha Jr. / Getty Images
Pro fanoušky všechno: Mötley Crüe
na US Festivalu vkalifornském San
Bernardinu, květen 1983