Strana 49
49ClassiC RoCk
ste rocková hvězda ahledáte do
svého nového projektu všestran-
ného vládce nad čtyřmi strunami?
Marco Mendoza, rodák zkali-
fornského San Diega, by pro vás
mohl být ten pravý. Talentovaný hudebník
skubánskými kořeny k„velkému
“ hudeb-
nímu světu poprvé přičichl koncem osmde-
sátých let, když se objevil na sólové desce
někdejšího bubeníka Black Sabbath Billa
Warda Along the Way (1990), aod té doby se
nikdy neocitl „mimo hru
“. Vdevadesátých
letech se přes kytaristu Johna Sykese dostal
do okruhu členů kapel Thin Lizzy aBlack
Star Riders, po roce 2000 dělil svůj čas mezi
Whitesnake aTeda Nugenta. Hraní vsuper-
kapele The Dead Daisies mu otevřelo dveře
kzáskoku vřadách hvězdných Journey, má
na kontě ispolupráci sGeorgem Lynchem
nebo Michaelem Schenkerem. Aktomu
všemu ještě už skoro dvacet let stíhá
nahrávat sólová alba…
Vprůběhu let jste spolupracoval smnoha
známými muzikanty–který znich vás
svým přístupem khudbě nejvíc překvapil?
Je jich spousta. Příjemně mě překvapili
třeba John Sykes aScott Gorham, David
Coverdale nebo Ted Nugent.
Vobnovených Thin Lizzy jste vdevadesá-
tých letech svým způsobem vyplnil meze-
ru po Philu Lynottovi–měl jste možnost
se sním ještě za jeho
života setkat?
Bohužel ne, ikdyž bych
moc chtěl.
Ke spolupráci na sólových
projektech vás vminulos-
ti oslovili třeba Michael
Schenker, Derek Sherinian
nebo Dolores O´ Riordian.
Je pro vás jednoduché
„proplouvat
“ mezi žánry?
Všechno to závisí na pova-
ze toho kterého projektu.
Baví mě sedět na více
různých židlích, je to pro
mě výzva. Vždycky se ale
snažím zjistit si co nejví-
ce informací abýt ipo hudební stránce co
nejlépe připravený.
Vroce 2021 jste na turné zaskočil
vřadách rockových Journey. Je těžké
zapadnout mezi hráče, kteří společně
hrají už několik dekád?
Když tu hudbu dobře znáte amáte parád-
ní spoluhráče, jde to docela hladce. Navíc
jsem vminulosti spolupracoval sDea-
nem [Castronovem, bubeníkem] aNealem
[Schonem, kytaristou], takže jsem se vracel
na známou půdu.
Za svou dosavadní kariéru jste byl čle-
nemopravdu mnoha kapel. Byla pro vás
každá znich nějakým způsobem výjimeč-
ná, nebo to občas byla „jen práce
“?
Těch výjimečných by asi bylo na víc než
jen jedno Top5: Thin Lizzy, Whitesnake,
Blue Murder, Journey, Dolores OʼRiordian…
Do situace, aby se ztoho stala „jen práce
“,
se snažím nespadnout. Hodně promýšlím,
vjaké jsem zrovna pozici ajak jsem se do
ní dostal, což většinou kudržení nadšení
ztakové spolupráce stačí.
Existuje nějaký muzikant, se kterým
byste velmi rád spolupracoval, ale zatím
se nezadařilo?
Je jich spousta. Zkytaristů třeba [Joe]
Satriani, [Steve] Vai nebo Eric Clapton
aJimmy Page, ze zpěváků zase Robert Plant
nebo Alice Cooper, atak
bych mohl pokračovat
donekonečna.
Vřadách kapely Twis-
ted Sister působí basky-
tarista Mark Mendo-
za–nestává se vám,
že si vás coby rockové
baskytaristy méně znalí
jedinci pletou?
Vjednom kuse. Už se
tomu sMarkem jenom
smějeme.
Na přelomu tisícile-
tí jste se podílel na
nahrávání množství
tributových alb. Byl to pro vás způsob, jak
vzdát hold svým oblíbeným kapelám?
Tohle funguje spíš tak, že vám zavolají avy
jdete do studia. Samozřejmě jsem byl rád,
že jsem se na něčem takovém mohl podílet,
ale většinou jde hlavně opráci producen-
tů–všechna čest, že dokážou něco takové-
ho dát dohromady.
Vjaké fázi své kariéry jste poprvé pocí-
til potřebu dát dohromady první sólový
materiál?
Tu touhu jsem měl tak nějak od vždycky,
ale vrůzných obdobích své kariéry jsem
byl hodně zaneprázdněný koncertováním
anahráváním sprojekty, ve kterých jsem
působil, takže sólové věci musely jít stra-
nou. Kdykoli mi ale zbude volný čas, sna-
žím se tomu věnovat.
Hned na vaší první sólové desce Live for
Tomorrow (2007) se objevila řada hvězd-
ných jmen včetně Douga Aldriche, Stevea
Lukathera nebo Teda Nugenta. Pomohly
vám kjejich hostování kontakty, které
jste do té doby vbranži nasbíral?
Ano, určitě! Všechny tyhle kluky navíc pova-
žuju za přátele ashodou okolností žijí vcelku
nedaleko. Jsme už léta vblízkémkontaktu.
Vaše aktuální sólové album zroku 2022
se jmenuje New Direction. Měl jste potřebu
nějakým způsobem změnit směr, kterým
se vaše muzika ubírala?
Ani ne. Původně se ta deska měla jmeno-
vat Take It to the Limit, ale po pandemii
jsem měl problém ji vydat, tak jsem název
změnil podle závěrečné skladby na New
Direction. Ono to vlastně sedí, protože vté
písničce zpívám opřehodnocení způsobu,
jakým žijeme amyslíme.
VČeské republice jste odehrál spousty
koncertů–ať už sólově, nebo srůznými
dalšími kapelami–má podle vás české
publikum nějaká specifika?
Pokaždé, když uvás hraju, mám pocit
velkého zadostiučinění. Je skvělé, když si
fanoušci vaší hudby váží adávají vám to
najevo. To pak jdete na pódium svědomím,
že děláte něco důležitého.
Marco Mendoza
J
Shutterstock
Suniverzálním baskytaristou, který si zahrál skdekým od Thin Lizzy po Journey, oproplouvání
mezi žánry, nerealizovaných spolupracích nebo ozpůsobu, jakým žijeme amyslíme
Ptal se: Vojtěch Klíma
Marco Mendoza na pódiu jako
člen superkapely The Dead
Daisies, červen 2017
Profimedia