Strana 56
56 ClassiC RoCk
pokud nemáte po ruce album, se kterým
byste na něj navázali. Ale my jsme přesně to
několikrát udělali, abychom měli pořád něco
vžebříčku. Přitom jsme necítili, že by to pro-
dejům našich alb nějak škodilo. Nejenže jsme
všedesátým devátým vydali hned tři stu-
diovky, ale taky jsme skaždou znich poctivě
odjezdili turné. Připočtěte všechny ty festivaly
jako Woodstock atak amožná začnete mít
představu, co jsme všechno stihli. Světlo bylo
náš pomalejší brácha.
“
Nástup nové dekády se zdál být pro
kapelu jako stvořený. CCR pokračovali
vnastoleném tempu avlednu 1970 se na
pultech obchodů objevil další „dvojitý
“
singl. Ve skladbě Travelinʼ Band Fogerty
složil živelnou poklonu rockʼnʼrollovým
zpěvákům jako Elvis Presley, Little Richard
nebo Chuck Berry, kteří ho vmládí výrazně
inspirovali, druhá strana desky skrývala
politicky vyhrocenou věc Whoʼll Stop the
Rain pojednávající onesplněných slibech
azmařených ideálech. Byla ztoho další
platinová nahrávka, která se dobře prodá-
vala po celém světě. Skupina mohla sla-
vit–příležitost se naskytla třeba koncem
měsíce, kdy CCR vystoupili v„domovském
“
Oakland Coliseu.
Vdubnu, kdy se album Willy And The
Poor Boys dostalo do britské Top 10, už
vrádiích rotovaly dvě nové Fogertyho
skladby Up Around the Bend aRun Through
the Jungle. Skupina těžila zanglického
úspěchu avydala se koncertovat ina Starý
kontinent–osm koncertů zahrnovalo
vyprodané štace ve Francii, vNěmecku,
Holandsku, Dánsku ave Švédsku–, dvě
vystoupení vlondýnské Royal Albert Hall
ale pořád zůstávala nejprestižnější. „Živé
hraní jsem měl ze všeho nejradši,
“ prozra-
dil John Fogerty. „Born on the Bayou se mi
hrála moc dobře, měl jsem rád iKeep on
Chooglinʼ nebo Suzie Q. Utakových skladeb
jsem se vždycky mohl trochu uvolnit, zdálo se
mi, že vnich všechno dobře funguje.
“
Ve stínu železné ruky
Zdálo se, že to jediné, co může úspěch
kapely sabotovat, jsou rozbroje mezi jed-
notlivými členy. „Když tihle kluci odcházeli
zpódia vRoyal Albert Hall, byla to skutečná
kapela,
“ upozornil režiser Bob Smeaton.
„Pevně semknutí, přátelé vpracovním
ivosobním životě.
“ Uvnitř skupiny se ale
už vté době začaly objevovat první trhliny.
Železná ruka Johna Fogertyho se projevila
vjeho rozhodnutí vetovat zařazení skladeb
kapely na album afilm Woodstock. Když
plná Royal Albert Hall dávala najevo, že
chce víc, přišel další autokratický apel.
„Britský publikum nám tleskalo vestoje snad
patnáct minut, ale my jsme přídavek hrát
stejně nešli,
“ litoval Doug Clifford. „Takový
jednání jsem považoval za jednu zJohnových
slabin–místo toho, aby pomohl něco zlep-
šit, jen trestal. Bylo to neupřímné. Dneska
už John přídavky dává, ale nám jako kapele
totehdy upřel.
“
Creedence Clearwater Revival dosáh-
li svého komerčního vrcholu vlétě 1970
spátým albem Cosmoʼs Factory, pojmeno-
vaným podle zmíněné zkušebny. Vprosinci
následovala další deska Pendulum, ale to
už byly vztahy vkapele na bodu mrazu.
Zatímco Stu, Doug aTom chtěli mít ve stu-
diu větší slovo, mladší zbratrů Fogertyů si
stál za svým. Začátkem roku 1971 tak Tom
odešel aorok později se skupina rozpadla
úplně. To už je ale zcela jiný příběh.
CCR je dnes určitě lepší oslavovat než
oplakávat. Jak dokazuje živé album At the
Royal Albert Hall, jejich zvuk se stal jedním
zurčujících prvků dobové kontrakultury,
jakkoli se „Fogertyovci
“ ve skutečnos-
ti dostali velmi blízko mainstreamové
kultuře. „Vletech 1969 a1970 jsme byli
vprodeji desek první na světě,
“ chlubil se
Doug Clifford, který je na mnohé úspěchy
kapely ipo letech nesmírně hrdý. „Na čas
jsme dokázali zaplnit prostor, který uvolnili
Beatles. Zatímco jejich kariéra začala uva-
dat, ta naše stoupala vzhůru jako kosmická
loď. Chtěli jsme být nejlepší, takže to pro nás
hodně znamenalo.
“
John Fogerty
Profimedia
Profimedia
Profimedia
Profimedia
Továrna na hity: ve své kalifornské
zkušebně mohli CCR upustit páru
při basketbalu nebo ping-pongu
Noční směna: CCR během nočního
setu na festivalu ve Woodstocku,
17.srpen 1969