Strana 70
70 ClassiC RoCk
Páni kluci: Thin Lizzy vlistopadu
1973, (zleva) Brian Downey, Phil
Lynott aEric Bell
popřípadě skýmkoli dalším, kdo měl
zrovna chuť zapařit. Downey tehdy ještě
bydlel urodičů, ale ion se na Castle
Avenue účastnil večírku, na kterém Gary
Moore oslavil své osmnácté narozeniny.
„Jo, chlápek jménem Larry Mooney sebral
zkuchyně plastový koš na odpadky, vyčistil
ho anamíchal do něj punč zasi padesá-
ti různých lahví alkoholu,
“ vzpomínal na
památnou akci Bell. „Po pár dávkách toho
cloumáku jsme já aGary klečeli na všech
čtyřech aštěkali jakopsi.
“
Bell toho ipřes své mládí stihl vhudeb-
ním byznysu poměrně dost. Vdevatenácti
se mihl vřadách Them, které právě opus-
til jejich frontman Van Morrison, poté ho
živily štace sbarovou kapelou The Dreams.
Snimi musel hrát country, soul aaktuální
hity zTop 20, Eric by však raději půso-
bil ve skupině, kde by se skytarou mohl
prosadit podobně jako jeho oblíbenci Jeff
Beck nebo Hank Marvin. Koncem roku 1969
proto přesídlil do Dublinu azačal hledat
nové spoluhráče. Zpočátku na ty správné
muzikanty neměl štěstí ajeho úspory se
postupně tenčily. „Vjednu chvíli jsem si za
to, že jsem opustil The Dreams, dost nadá-
val,
“ vzpomínalkytarista.
Lynott aDowney, kamarádi ze školy
vdublinské čtvrti Crumlin, už společně
prošli několika kapelami, když na ně Bell
narazil. Sněkdejším klávesistou Them
Erikem Wrixonem tehdy zašel na sklen-
ku do místního klubu
Countdown azrovna
vyzkoušel svůj první
„papírek
“ sLSD, když na
pódium nastoupila kape-
la Orphanage sPhilem
aBrianem vsestavě. Ačkoli
hráli převážně covery,
vyrazili oběma přistě-
hovalcům dech. „Phil byl
hubený jako tágo, prototyp
rockový hvězdy,
“ vzpomí-
nal Bell. „Brian hrál na bicí
na svůj věk velmi vyspěle, navíc měl skvělý
zvuk.
“ Acid už vtu chvíli také dělal svoje,
takže Bell svoji budoucnost začal vidět
vsedmi barvách duhy: „Najednou jsem
věděl, že stěmihle kluky chci hrát.
“ „Eric
za námi přišel opauze,
“ vyprávěl Downey,
„apřemlouval nás, ať sním založíme novou
kapelu. Netušili jsme, jak hraje, ale to, že byl
uThem, nám tehdy úplně stačilo. Sliboval, že
dopředu objedná azaplatí zkušebnu, až jsme
ho museli mírnit: ‚Počkej, Eriku, my máme
ještě sOrphanage nasmlouvané nějaké kon-
certy.‘ Aon na to: ‚Dobře,
odehrajte je apak se do
toho pustíme spolu.‘
“
Přesun křece
Temži
Zkoušky byly vplném
proudu ana obzoru se
rýsovalo několik prvních
koncertů, když podle
tradované legendy vedlo
Bellovo napodobování přízvuku jeho spolu-
hráčů ktomu, aby si trio dalo název podle
„robotky
“ Tin Lizzie zkomiksu The Dandy.
„VIrsku nás rychle začali považovat za
superskupinu,
“ tvrdil Downey. Do jisté míry
to byla pravda, nicméně jejich frontman
ještě pořád bral lekce hry na baskytaru
od Brushe Shielse, zpěváka kapely Skid
Row. Lynott, který neustále navazoval
nové kontakty, se také intenzivně zajímal
odublinský literární život. „Pořádali jsme
něco jako happeningy,
“ vzpomínal výtvar-
ník Jim Fitzpatrick. „Eamonn Carr [pozdější
člen folkrockových Horslips], Peter Fallon
ajá jsme hráli vkapele Tara Telephone
ana našich koncertech jsme necháva-
li takový okénko, ve kterým lidi četli svoji
poezii. Pak jsme dokonce založili literární
časopis Capella, do kterýho přispívali třeba
Marc Bolan nebo [americký beatnik] Allen
Ginsberg. Jednu kresbu nám do něho věnoval
isám John Lennon. Na jeden ztěch happe-
ningů dorazil tehdy iPhillip. Přečetl pár svých
básní, dali jsme si jointa apak ho zaujaly dva
plakáty, co visely na zdi. Oba jsme milovali
marvelovský komiksy aPhil si myslel, že ty
plakáty namaloval Jack Kirby nebo někdo
podobný. Jejich autorem jsem byl ale já.
“
Sestavu Thin Lizzy zpočátku doplňoval
také klávesista Eric Wrixon, ten ale odešel
ještě před vydáním debutového, zcela ne-
úspěšného singlu The Farmer. Poté, co kape-
la podepsala smlouvu se společností Decca,
Jim Fitzpatrick
Thin Lizzy vTop of the Pops,
31.ledna 1973
Watal Asanuma / Shinko Music / Getty Images
Michael Putland / Getty Images