Strana 28
26
WWW.CAK.CZ
26
26
WWW
WW
W
CA.CA
.CA
K.C
K
K
Z
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
články
kouské dogmatiky a judikatury postupovat velmi pečlivě;
hlavním zdrojem poznatků tak zůstávají prameny polské.
Smyslem výhrady pořadí – jak již plyne z názvu institutu –
je předběžná rezervace „knihovního místa“ za účelem poz-
dějšího zápisu knihovního práva v pořadí výhrady.
7
Na úvod je vhodné poznamenat, že uvedený instrument
nachází v Polsku jen velmi řídké praktické využití; část li-
teratury jej dokonce označuje za mrtvý.
8
To plyne údajně
ze tří příčin. První je historická – v bývalé Polské lidové re-
publice nebyl institut využíván (z pochopitelných důvodů),
přičemž uvedená „zvyklost“ nebyla překonána ani v po-
měrech tržního hospodářství. Druhým důvodem je to, že
subjekty vystupující na trhu necítí reálnou potřebu využití
institutu (uvedený instrument pro ně nemá praktický vý-
znam). Konečně lze dodat, že hlavní smysl využití výhrady
pořadí je spatřován ve vztahu k zástavním právům (nikoli
již k jiným typům limitovaných věcných práv). Vzhledem
k tomu však, že UKW reguluje v čl. 101 a násl. uvolněnou
hypotéku, která do značné míry směřuje k týmž cílům jako
výhrada pořadí, křižují se v obou nástrojích stejné záměry
zákonodárce; uvolněná hypotéka přitom nachází v praxi
větší využití.
9
Z českého pohledu lze uvažovat o dalším aspektu, kte-
rý by mohl praktickou využitelnost výhrady pořadí ještě
více omezit. Konkrétně jde o instituty budoucího zástav-
ního práva (§ 1310 odst. 2 ve spojení s § 1341 odst. 2)
a budoucího výměnku (§ 2708 odst. 2). Oba instituty
představují rozvinutí a doplnění obecného § 982 odst. 2.
Bez ohledu na polskou zkušenost
10
je však třeba úpravu
výhrady pořadí v o. z. přivítat; koneckonců, chování subjek-
tů na jednom národním trhu může být v určitých aspektech
velmi vzdáleno chování subjektů na jiném národním trhu
(byť by se jednalo o sousední země).
11
Jediným „nebezpe-
čím“, které institutu hrozí, je to, že se nebude v praxi po-
užívat.
Povaha institutu
Výhrada pořadí bývá v zahraniční doktríně chápána
zpravidla jako „vlastníkovi vyhrazený element vlastnického
práva“ (ein für den Eigentümer reserviertes Stück Eigen-
tum), resp. jako „věcněprávní osamostatnění elementu vlast-
nického práva“ (dingliche Verselbstständigung eines Stücks
Eigentums rechts).
12
Jde tedy o složku oprávnění vlastní-
ka nakládat s věcí (ius disponendi).
13
Důsledkem zřízené
výhrady je rezervování knihovního pořadí pro limitované
věcné právo, které v budoucnosti může (avšak nemusí)
na věci vzniknout;
14
takto může být rezervováno pořadí
i pro právo již existující, avšak dosud nezapsané v knize
(viz však dále). Není vyloučeno využít současně či po-
stupně více výhrad pořadí ve vztahu k témuž tabulárnímu
objektu.
Zápis výhrady nelze chápat jako určitý počátek procesu
vzniku věcného práva, tím méně pak jako jeho určitý předstu-
peň, resp. vývojovou fázi. Nejedná se tedy v žádném případě
o konstrukci tzv. čekatelského práva, jak je známa v dogma-
tice a judikatuře nám blízkých právních řádů (v Německu,
Rakousku či Švýcarsku Anwartschatfsrecht, v Polsku ekspek-
tatywa).
15
Právní povaha výhrady – byť se jedná o „pouhý“ zápis for-
málního pořadí pro právo zpravidla dosud materiálně ne-
existující (tedy o jakousi „slupku bez jádra“) – je do značné
míry podobná povaze limitovaného věcného práva samotné-
ho. To znamená, že výhrada „zatěžuje“ věc (představuje její
„quasivěcněprávní závadu“) a sleduje její právní osud (stejně
jako limitované věcné právo), bez ohledu na to, kdo je jejím
vlastníkem (ať již se vlastník změnil na základě singulární,
či univerzální sukcese, popř. jinak). Přesto však výhrada
není věcným právem a v jistých aspektech se od něj podstat-
ně liší. Byť tedy výhrada představuje „quasizatížení věci“,
jde o zatížení ve prospěch vlastníka tabulárního objektu („zatí-
žení“ zde pro vlastníka představuje nikoli negativum, nýbrž
benefi cium). Je též zřejmé, že vlastník může kdykoli svým
rozhodnutím toto zatížení zrušit.
16
V dogmatice se uznává, že výhrada pořadí není samostatným
objektem (právem), s nímž by bylo možné disponovat (převá-
dět ho, zatěžovat apod.); rovněž tak nepodléhá exekučnímu
zabavení.
17
V této souvislosti je významné, že pro účely exe-
kučního (shodně insolvenčního) řízení se k výhradě nepřihlí-
ží, nebylo-li pro ni zapsáno v rozhodné době žádné právo.
18
7 M. Mahrer in G. E. Kodek (ed.): Kommentar zum Grundbuchsrecht, Manzsche
Verlags- und Universitätsbuchhandlung, Wien 2007, komentář k § 53, m. č. 1.
Shodně též za účinnosti OKZ rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 1925,
sp. zn. R I 177/25 (Vážný, č. 4760).
8 T. Czech: Księgi wieczyste i hipoteka, Komentarz, 1. vydání, Lexis Nexis,
Warszawa 2014, komentář k čl. 13, m. č. 3. Tuto skutečnost reflektuje
komentářová literatura i tím, že instrumentu věnuje jen omezenou pozornost.
Např. Gniewek uvádí, že výklady institutu budou v jeho komentáři z tohoto
důvodu omezeny na „nezbytné minimum“; srov. E. Gniewek: Księgi wieczyste,
Art. 1-582 KWU, Art. 6261-62613 KPC, Komentarz, C. H. Beck, Warszawa
2017, komentář k čl. 13, m. č. 6.
9 T. Czech, op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 3. Jsou však i názory opačné –
viz E. Gniewek, op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 6.
10 Je paradoxní, že navzdory výše uvedené kritice má zkoumaný institut nalézt
své místo i v nové polské kodifikaci.
11 Z rakouské a německé literatury se naopak zdá, že institut je v zásadě funkční
a v praxi používaný.
12 Srov. J. Kohler in R. Gaier (red.): Münchener Kommentar zum Bürgerlichen
Gesetzbuch, Band 6: Sachenrecht, §§ 854-1296, 6. vydání, C. H. Beck,
München 2013, komentář k § 881, m. č. 4. Shodně pro polské právo T. Czech,
op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 9.
13 Srov. však pochybnosti vyjádřené in E. Gniewek, op. cit. sub 8, komentář
k čl. 13, m. č. 5.
14 Zapsaná výhrada pořadí tedy nemá žádný vliv na konstituování nějakého
limitovaného věcného práva. Srov. M. Mahrer in G. E. Kodek (ed.), op. cit.
sub 7, komentář k § 53, m. č. 2, či E. Feil, H. Friedl, R. Bayer: GBG,
Grundbuchsgesetz, Kommentar mit Mustersammlung, LINDE VERLAG, Wien
2014, komentář k § 53, m. č. 1.
15 V rakouské literatuře se vyskytuje názor, že výhradu pořadí lze chápat jako
čekatelské právo na určité pořadí budoucího knihovního zápisu. To však
není přesné. Viz E. Feil, H. Friedl, R. Bayer, op. cit. sub 14, komentář k § 53,
m. č. 1.
16 Pro rakouské právo shodně M. Mahrer in G. E. Kodek (ed.), op. cit. sub 7,
komentář k § 53, m. č. 13.
17 Pro Rakousko viz E. Feil, H. Friedl, R. Bayer, op. cit. sub 14, komentář k § 53,
str. 496. Pro Polsko srov. T. Czech, op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 14
a tam uváděná literatura. Shodně dogmatika německá; viz J. Kohler in R. Gaier
(red.), op. cit. sub 12, komentář k § 881, m. č. 14. Shodně za účinnosti OKZ
rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 1932, sp. zn. R I 244/32 (Vážný,
č. 11569): „Právo, jehož nabyl dlužník jako vlastník nemovitosti podle § 53
knih. zák. poznámkou pořadí pro určitou pohledávku, není zabavitelné právě
tak, jako nemůže býti předmětem exekuce nárok na přijetí výměru o povolení
knihovního zápisu.“
18 Byť je tento princip obecný, v o. z. je vyjádřen specificky pouze ve vztahu
k uvolněné zástavě (§ 1383). Rozhodující roli však i zde hrají exekuční
(insolvenční) předpisy. K tomu srov. též § 72 OKZ a rozhodnutí Nejvyššího
soudu ze dne 30. 8. 1927, sp. zn. R II 106/27 (Vážný, č. 7274).