Strana 39
články
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
37
WWW.CAK.CZ
37
37
WWW
W
W
.CA
.CA
.CA
K.C
C
C
Z
Dopady novely trestního řádu
provedené zákonem
č. 333/2020 Sb.
na základní zásady trestního řízení
Předložený článek se zabývá některými dopady novely trestních předpisů provedené
zákonem č. 333/2020 Sb. z hlediska základních zásad českého trestního řízení.
Tato novela zavedla do trestního řádu některé důležité změny (vyjádření k obžalobě,
rozšíření aplikovatelnosti dohody o vině a trestu a také nesporných skutečností, a rovněž
i nového institutu prohlášení viny), které do určité míry mění dosavadní charakter
trestního řízení. Rozebírané instituty, které do značné míry kolidují se základními
zásadami trestního řízení (§ 2 tr. řádu), resp. představují jejich výjimky, znamenají
výrazné nakročení k anglo-americkému trestnímu procesu.
Z
ákon č. 333/2020 Sb. (dále jen „nove-
la 333/2020 Sb.“) novelizující mj. zákon
č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „tr. řád“), přinesl několik podstatných změn
v českém trestním řízení. Zejména jde o institut vyjádření
obžalovaného k obžalobě, obligatorní zvažování možnosti
uzavřít dohodu o vině a trestu po podání obžaloby, prohlášení
viny a nesporné skutečnosti.
V tomto článku bychom chtěli analyzovat tyto změny priz-
matem vybraných základních zásad trestního řízení, neboť
m á m e z a t o , ž e d o n i c h v ý r a z n ý m z p ů s o b e m z a s a h u j í . J e d n á s e
o zásady kontradiktornosti, materiální pravdy, vyhledávací,
volného hodnocení důkazů, ústnosti, bezprostřednosti a za-
jištění práva na obhajobu. Do těchto zásad se dle našeho
názoru změny, které přinesla novela 333/2020 Sb., promítly
především negativně, a to s výjimkou posílení principu kon-
tradiktornosti řízení zavedením formalizované možnosti
vyjádření k obžalobě obžalovaným. Nejprve velmi stručně
představíme podstatu těchto jednotlivých základních zásad
a následně se pokusíme identifi kovat třecí plochy mezi nimi
a zájmovými instituty.
Dotčené základní zásady trestního řízení
Stručně k základním zásadám trestního řízení
Základní zásady trestního řízení jsou regulativní právní
ideje, jimiž je ovládáno trestní řízení (trestní právo proces-
ní). Jsou jedním z projevů právně-politického, popř. práv-
ně-fi lozofi ckého přístupu k trestnímu řízení. V důsledku
své povahy jsou pak základem, na kterém je vybudována
organizace trestního řízení a také úprava činnosti jeho
orgánů. Základní zásady vyjadřují mínění zákonodárce
o nejúčelnějším uspořádání trestního procesu.
1
Z hlediska
obsahového jsou převážně zárukami principů liberálního
a demokratického právního státu. Principy trestního proce-
su se odlišují od jiných odvětvových principů (např. civilní-
ho) tím, že byly zákonodárcem systematicky kodifi kovány.
2
Obecným posláním základních zásad je vymezit určitý rá-
mec, ve kterém probíhá fungování celého systému právních
JUDr. Jiří Mulák, Ph.D.,
je advokátem v Praze a působí
na Katedře trestního práva PF UK
v Praze.
JUDr. Jan Provazník, Ph.D.,
působí na Katedře trestního práva
PF MU v Brně.
1 Např. J. Jelínek a kol.: Trestní právo procesní, Leges, Praha 2018, str. 121
a násl.; J. Fenyk, D. Císařová, T. Gřivna a kol.: Trestní právo procesní, Wolters
Kluwer, Praha 2019, str. 92 a násl.
2 Blíže viz např. J. Mulák: Základní zásady trestního řízení a právo
na spravedlivý proces, Leges, Praha 2019.
kdiskusi