Strana 75
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
73
WWW.CAK.CZ
73
73
WWW
W
W
.CA
.CA
.CA
K.C
C
C
Z
z odborné literatury
cca do poloviny roku 2020. Pozornost
je především zaměřena na komentování
novel z roku 2020. Považuji za důleži-
té potenciální kupce upozornit na to,
že publikace neobsahuje refl exi názorů
obsažených v konkurenčním komen-
táři z listopadu 2020 (třetí vydání ko-
mentáře k zákonu o obchodních kor-
poracích z nakladatelství C. H. Beck),
který jako první zpracoval výklad usta-
novení dotčených novelami z roku
2020. Tuto skutečnost autoři neskrý-
vají a čtenáře na ni sami v předmluvě
upozorňují. Vzhledem k časové nároč-
nosti zpracování nového vydání ko-
mentáře, vysokému počtu zapojených
autorů a náročnosti redakčních úprav
plně chápu, že dílo refl exi konkuren-
čních názorů neobsahuje, zejména
protože z vlastní zkušenosti vím, že ru-
kopis musel být minimálně z podstat-
né části dokončen ještě před vydáním
konkurenčního komentáře.
Rozhodně vyzdvihuji, že v úvodu ko-
mentáře J. Lasák, J. Dědič a D. Lála
shrnují velmi přehledně nejdůležitější
změny velké novely zákona o obchod-
ních korporacích a novely občanského
zákoníku s dopady na družstva, a zvláš-
tě na bytová družstva. Úvod je uzavřen
mimořádně důležitou pasáží mapující
současné tendence v posuzování kogent-
nosti a dispozitivnosti ustanovení záko-
na o obchodních korporacích.
Pro přiblížení komentáře potenciál-
ním čtenářům jsem si vybrala tři otáz-
ky, abych na nich ukázala, jak k jejich
výkladu autoři přistoupili. Jde o otáz-
ky, které podle mého soudu v odbor-
ném diskursu rezonují a ještě chvíli
možná rezonovat budou.
První otázka se týká problematiky
předběžných souhlasů nejvyššího orgánu
kapitálových obchodních korporací vyža-
dovaných zákonem. S ohledem na nejed-
notnost nauky (diskuse o tom, zda pod-
statná část obchodního závodu má být
interpretována v intencích formálně-ma-
teriálního, či čistě materiálního pojetí)
a příklon Nejvyššího soudu k formál-
ně-materiálnímu pojetí z důvodu ochra-
ny třetích osob, přistoupil zákonodárce
ke změně zákonné dikce a autoři komen-
táře stáli před otázkou, jak vyložit slo-
va „převod či zastavení takové části jmě-
ní, která by znamenala podstatnou změnu
skutečného předmětu podnikání nebo
činnosti společnosti“ obsažená v § 190
odst. 2 písm. i), § 421 odst. 2 písm. m)
a § 656 písm. m) z. o. k. Výklad J. Po-
korné u úpravy společnosti s ručením
omezeným na str. 951 a 952 a V. Filipa
a J. Lasáka u úpravy akciové společnos-
ti na str. 1 800 až 1 803 je souladný, byť
výklad u akciové společnosti je podstat-
ně podrobnější. Citovaní autoři souzní
s vysvětlením v důvodové zprávě, že
transakce mají být posuzovány s ohledem
na skutečný předmět podnikání či čin-
nosti, nikoli na předmět vymezený v za-
kladatelském právním jednání a zapsaný
v obchodním rejstříku, že dané pravidlo
dopadá nejen na případy, kdy společnost
má postavení převodce, nýbrž i na přípa-
dy, kdy je nabyvatelem [shodně interpre-
tuje dané pravidlo i P. Šuk (P. Šuk: Ko-
mentář k § 190 z. o. k., in I. Štenglová,
B. Havel, F. Cileček, P. Kuhn, P. Šuk:
Zákon o obchodních korporacích, Ko-
mentář, 3. vydání, C. H. Beck, Praha
2020, str. 478, marg. č. 49 a 50]. Osob-
ně mám však o správnosti této interpre-
tace pochybnost, protože neodpovídá
přes dikci důvodové zprávy smyslu usta-
novení; tím je podle mého soudu ochra-
na obchodního závodu jako zcela je-
dinečného předmětu právních vztahů
před jeho ztrátou či znehodnocením, ni-
koli ochrana před dopady významných
majetkových transakcí. Konečně se lze
shodnout na tom, že nová dikce je širší
než ta předchozí, protože dopadá na dis-
pozice i s takovými částmi jmění, které
jsou pro činnost či podnikání obchod-
ní korporace nezastupitelné bez ohledu
na organizační začlenění. Jak jsem uved-
la výše, Z. Čáp výklad § 656 písm. m)
z. o. k. pojal velmi stručně a je škoda, že
alespoň na své kolegy neodkázal.
Navazující otázkou je, za jakých pod-
mínek má být aplikován § 48 z. o. k.
stanovující možnost dovolat se relativ-
ní neplatnosti právního jednání v pří-
padě, že k němu nebyl udělen zákonem
vyžadovaný souhlas nevyššího orgánu
obchodní korporace. Možnost dovolat
se relativní neplatnosti autoři komentáře
nad rámec absence zákonem vyžadované-
ho souhlasu nejvyššího orgánu a zachová-
ní lhůty k jejímu dovolání nijak dále ne-
podmiňují. Nejdou tak nad rámec dikce
zákonného předpisu jako I. Štenglová,
která se přiklání k závěru, že právně re-
levantní je i dobrá víra třetí osoby o tom,
zda dané právní jednání vyžadovalo
předchozí souhlas valné hromady nebo
členské schůze (I. Štenglová: Komentář
k § 48 z. o. k., in I. Štenglová, B. Havel,
F. Cileček, P. Kuhn, P. Šuk: Zákon o ob-
chodních korporacích, Komentář, 3. vy-
dání, C. H. Beck, Praha 2020, str. 159,
marg. č. 11 a 12). Nevěděla-li a nemu-
sela-li třetí osoba se zřetelem ke všem
okolnostem vědět, že předmětem práv-
ního jednání je převod nebo zástava ta-
kové části jmění, která znamená skuteč-
nou změnu předmětu podnikání nebo
činnosti kapitálové obchodní korpora-
ce, pak nelze upřednostnit ochranu ob-
chodní korporace před ochranou třetí
osoby. Diskusi o limitech uplatnění zá-
konných omezení nepovažuji za ukon-
čenou a řešení nabídnuté zákonodárcem
neshledávám bez problémů. Důvodem je
skutečnost, že právní úprava by měla vy-
balancovat ochranu obchodní korpora-
ce na jedné straně a třetích osob na stra-
ně druhé tak, aby důsledky jejich jednání
byly při zákonem vyžadované míře peč-
livosti a opatrnosti předvídatelné, niko-
li překvapivé. To bez zohlednění dobré
víry na straně třetí osoby není možné.
Velmi bych uvítala, kdyby se autoři
k těmto souvislostem podrobně vyjádři-
li v dalším vydání komentáře.
Druhou otázku, kterou jsem pro ilu-
straci vybrala, je problematika práv a po-
vinností spojených s podílem. J. Pokor-
ná se v komentáři k § 31 z. o. k. přiklání
v návaznosti na D. Lálu (D. Lála: Dru-
hy podílů v kapitálových společnostech,
C. H. Beck, Praha 2020, str. 183 až 186)
k závěru, že s podílem mohou být spo-
jena i práva a povinnosti bezprostředně
nesouvisející s účastí na obchodní kor-
poraci, což bylo ještě před pár lety spor-
né, nemůže však jít o jediná práva či po-
vinnosti s podílem spojené. Případná
kreativita je limitována mezemi smluv-
ní volnosti. V návaznosti na to při ko-
mentování § 135 z. o k. J. Pokorná uza-
vírá, že ve vztahu k podílu ve společnosti
s ručením omezeným lze vymezit okruh
tzv. nedotknutelných povinností a práv,
která musí být minimálně spojena s kaž-
dým podílem ve společnosti s ručením
omezeným. Mezi nedotknutelné povin-
nosti řadí vkladovou povinnost, ručeb-
ní povinnost a povinnost loajality. Mezi
nedotknutelná práva právo na informa-
ce, na účast na valné hromadě, právo na-
padnout usnesení valné hromady u sou-
du a právo podat společnickou žalobu.
Připouští, že součástí podílu nemusí být