Strana 32
30
WWW.CAK.CZ
30
30
WWW
WW
W
CA.CA
.CA
K.C
K
K
Z
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
články
Nepochybné je, že odsunout lze práva zřizovaná na zákla-
dě smlouvy, resp. na základě právního jednání obecně (arg.
„zřizuje-li vlastník věcné právo“). Takové je i panující mínění
polské nauky.
53
Část polské literatury však dovozuje (pomo-
cí argumentu per analogiam), že odsunout lze i ta práva, jež
vznikají mimosmluvně (např. v důsledku rozhodnutí orgánu
veřejné moci či vydržení),
54
za předpokladu, že se posléze
zapisují do knihy (deklaratorně). Tento názor je však přinej-
menším diskutabilní. Argumenty proti tomuto závěru jsou
shodné, jako je uvedeno shora ve vztahu k právům privile-
govaným.
Možnost aplikace § 984 na výhradu pořadí?
Spornou otázkou je možnost nabytí výhrady pořadí
způsobem dle § 984. Jak již bylo uvedeno výše, v německé
i polské dogmatice se uznává, že výhrada pořadí není samo-
statným objektem (věcným právem), s nímž by bylo mož-
né disponovat (převádět ho, zatěžovat apod.); rovněž tak
nepodléhá exekučnímu zabavení. Uvedené závěry lze plně
akceptovat i pro české prostředí. To však nebrání existenci
více výhrad na tomtéž tabulárním objektu, a tím pádem ani
změnám jejich vzájemného pořadí. Byť tedy nepřipustíme
povahu výhrady jako samostatného věcného práva, nic to
nemění na závěru, že právní účinky výhrady jsou zásadně
podobné účinkům limitovaných věcných práv (publicita,
působení erga omnes). Je proto třeba zkoumat, zda je možné
i nabytí výhrady od neoprávněného.
Ust. § 984 nelze aplikovat přímo na samotné zřízení výhra-
dy pořadí. Tento závěr přitom dopadá jak na případy, kdy
knihovní vlastník (jemuž však vlastnické právo nenáleží)
zřídil výhradu pouze jako abstraktní, tj. bez určení konkrét-
ní oprávněné osoby, tak i na situace, kdy výhrada byla zří-
zena ve prospěch konkrétního subjektu. Ani v jedné situa-
ci zde totiž nevzniká samostatné věcné právo, jež by bylo
třeba chránit. Navíc není splněn ani předpoklad absence
právní či hospodářské identity
55
„zcizitele“ (zde lépe „zřizo-
vatele“) a „nabyvatele“; výhradu zapisuje knihovní vlastník,
který jako jediný může tento element sám využít (výhradu
tak zapisuje „ve vlastní prospěch“). Uvedené závěry platí
i v situaci, kdy knihovní vlastník zřizuje výhradu proto, že
se k tomu smluvně zavázal vůči určité třetí osobě, výhra-
da bude zapsána právě ve prospěch této osoby, třetí osoba
je v dobré víře a za zřízení výhrady poskytla knihovnímu
vlastníkovi úplatu. Vzhledem k tomu, že v majetku třetí oso-
by nevzniklo žádné věcné právo, nelze tuto osobu chránit.
Jinou skutkovou situací je pak změna pořadí více výhrad
nesprávně (neoprávněně) zapsaných na tomtéž tabulárním
objektu. Vzhledem k tomu, že k takovým dispozicím je
oprávněn vždy jen knihovní vlastník (a opět pouze ve svůj
prospěch), ani zde není možné nabytí od neoprávněného
připustit (ze stejných důvodů, jaké byly právě uvedeny).
Zbývají případy, kdy výhrada byla zřízena neoprávněným
(knihovním vlastníkem) a zapsána do knihy, přičemž ná-
sledně dochází ke zřízení práva, které se zapisuje v pořadí
výhrady. Jen v těchto situacích lze uvažovat o aplikaci § 984.
Je-li totiž limitované věcné právo zřizováno neoprávněným
(knihovním vlastníkem), může být nabyto, jsou-li splněny
předpoklady § 984. Je-li tomu tak a právo je zároveň zřizo-
váno (a zapisováno) v pořadí dosud neoprávněně zapsané
výhrady, musí nabyvateli toto právo vzniknout právě jen
v pořadí výhrady. Nabyvatel musí získat právo včetně všech
jeho atributů, tedy i včetně jeho evidovaného (domnělého) po-
řadí. Není možné dovozovat, že věcné právo sice vzniklo
(v důsledku dobrověrného nabytí), ovšem pouze v aktuál-
ním pořadí (nikoli v pořadí dříve neoprávněně zapsané vý-
hrady). Nelze štěpit jednotlivé složky věcného práva a sta-
novovat pro ně odlišný režim.
56
Výše uvedené závěry jsou dle mého mínění plně v souladu
s konstrukcí § 984 odst. 1, dle něhož „není-li stav zapsaný ve ve-
řejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svěd-
čí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo (…).“
Zapsaným stavem je nepochybně třeba rozumět i zapsanou
výhradu, která určitému věcnému právu zajišťuje pořadí.
Princip materiální publicity se tak může prosadit až při na-
bytí věcného práva samotného.
Rovněž v polské dogmatice se uznává, že pořadí určitého
zapsaného limitovaného věcného práva je zahrnuto princi-
pem materiální publicity věčné knihy; tento aspekt je po-
krytý nejen dikcí, nýbrž i smyslem a účelem čl. 5 UKW.
57
Uvést lze následující příklad: V knize je bez právního důvodu
zapsána výhrada pro zástavní právo do výše 100 tis. Kč. Za vý-
hradou je zapsána služebnost. Posléze knihovní vlastník zřizuje
zástavní právo v pořadí a v rozsahu neoprávněně zapsané vý-
hrady, přičemž zástavní věřitel jedná v dobré víře. Zástavnímu
věřiteli vznikne zápisem do knihy zástavní právo v pořadí dosud
zapsané výhrady.
Počáteční a následné zřízení výhrady pořadí
Druhý odstavec § 982 výslovně počítá se dvěma časový-
mi modalitami zřízení výhrady: současně se zřízením (zři-
zováním) limitovaného věcného práva (ustupujícího práva)
ve prospěch třetí osoby (počáteční výhrada
58
) a poté, co již
takové právo bylo zřízeno a vzniklo (následná výhrada
59, 60
).
Oproti tomu zřízení (zápis) výhrady na tabulárním ob-
jektu dosud nezatíženém, resp. na objektu, ke kterému
se aktuál ně žádné limitované věcné právo nezapisuje, není
dle německé
61
ani polské
62
literatury možné. Závěr vychází
z úvahy, že není-li zde žádné existující ani vznikající právo,
53 Srov. např. E. Gniewek, op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 28.
54 B. Swaczyna in J. Pisuliński (red.), op. cit. sub 34, komentář k čl. 13, m. č. 4.
Autor sám však poznamenává, že půjde o případy „teoreticky sice možné, leč
v praxi málo pravděpodobné“.
55 Tzv. Verkehrsgeschäft.
56 Shodný pohled je vyjádřen v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 1940,
sp. zn. Rv I 552/40 (Vážný, č. 17812).
57 Tak např. B. Jelonek-Jarco: Rękojmia wiary publicznej ksiąg wieczystych,
1. vydání, LexisNexis, Warszawa 2011, str. 457 a násl.; T. Czech, op. cit.
sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 79.
58 Pol. zastrzeżenie pierwotne, něm. sofortiger Vorbehalt.
59 Pol. zastrzeżenie następcze či zastrzeżenie wtórne, něm. nachträglicher Vorbehalt.
60 Dle § 881 odst. 1 BGB je výhrada pořadí dle slov zákona umožněna pouze
současně se zápisem jiného zatížení (bei der Belastung des Grundstücks).
Doktrína i judikatura však připouštějí i později zřizovanou výhradu.
Viz M. Kohler in R. Gaier (red.), op. cit. sub 12, komentář k § 881, m. č. 7.
61 M. Kohler in R. Gaier (red.), op. cit. sub 12, komentář k § 881, m. č. 1.
62 T. Czech, op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 73.