Strana 30
28
WWW.CAK.CZ
28
28
WWW
WW
W
CA.CA
.CA
K.C
K
K
Z
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
články
Více výhrad může být zřízeno pro práva téhož druhu či růz-
ných druhů, pro stejného oprávněného či pro více různých
opráv něnýc h; v ůč i s obě mů že m ít víc e v ý hr ad stejné poř adí či
různé pořadí. Příklad: Vlastník zřizuje na pozemku služebnost.
Zároveň s tím vyhrazuje dvě lepší pořadí pro dvě zástavní prá-
va; pořadí obou výhrad (pro zástavní práva) může být vůči sobě
stejné nebo různé (dle vůle vlastníka).
Pokud bylo zapsáno více výhrad, může se jejich vzájem-
né pořadí měnit,
32
a to analogicky dle § 1372. Vzhledem
k tomu však, že subjektem, jemuž náleží právo disponovat
s výhradou, je pouze (knihovní) vlastník tabulárního ob-
jektu, může docházet ke změnám pořadí v důsledku jeho
jednostranného jednání (smlouva zde není možná). I zde je
třeba respektovat pozici osob, které by změnou pořadí vý-
hrad mohly být dotčeny.
V jistých situacích zákon umožňuje, aby určitá limito-
vaná věcná práva vznikala pouze v prvním pořadí; není-li
to možné, takové právo nemůže vzniknout (existující za-
psané limitované věcné právo tvoří zápisnou překážku
pro pozdější zápis jiného práva). Se stejnou logikou pak
není možné, aby toto právo vzniklo sice v prvním pořadí,
ale následně bylo předstiženo právem, kterému dosud nále-
želo pozdější pořadí (zejména na základě dohody o změně
pořadí).
33
Je pak otázkou, zda lze připustit alespoň formál-
ní zápis výhrady pořadí před právem, jemuž dle zákonných
omezení nesmí předcházet žádné limitované věcné právo.
Mám za to, že zápis výhrady zde možný je; nejedná se
totiž o zápis práva samotného, které by bylo v rozporu
s právem preferovaným (zápisem výhrady k žádné kolizi
nedochází, resp. dojít nemůže). Nicméně pozdější zápis li-
mitovaného věcného práva v pořadí výhrady již možný ne-
bude, a to po dobu, po kterou bude trvat právo, proti němuž
není možné zapsat právo v lepším pořadí. Dojde-li však
posléze k odpadnutí této překážky, lze již výhradu využít
k zamýšlenému zápisu.
Možnost zřízení výhrady pořadí jen na tabulárních
objektech
Zákon umožňuje zřídit výhradu pouze pro práva zapisova-
ná k tabulárním objektům; u jiných věcí to není možné. Vý-
hrada může být zřízena na tabulárních objektech i ve více
stupních. Příklad: Na pozemku je zapisováno právo stavby.
Spolu s právem stavby se k pozemku zapisuje výhrada pro jiné
věcné právo. Právo stavby samotné bude posléze zatíženo zá-
stavním právem. Spolu se zástavním právem se k právu stavby
zapíše výhrada pro jiné věcné právo.
Je-li věc ve spoluvlastnictví, záleží na tom, zda je výhra-
da zřizována k věci jako celku, či jen ke spoluvlastnickému
podílu. Pokud má být výhrada zřízena pouze k podílu, má
každý ze spoluvlastníků právo tak učinit i bez souhlasu
ostatních; může-li totiž každý ze spoluvlastníků zatížit svůj
podíl limitovaným věcným právem, pak jej může – za stej-
ných podmínek – zatížit i výhradou pořadí pro takové právo.
Má-li však být zatížena věc jako celek, vyžaduje se souhlas
všech spoluvlastníků
34
(§ 1132). Výjimku je třeba připustit
u výhrady zřizované pro zástavní právo na věci jako celku,
má-li toto právo sloužit k zajištění peněžité pohledávky
vzniklé při zlepšení společné věci nebo při její obnově; zde
postačí souhlas dvoutřetinové většiny spoluvlastníků (ana-
logicky dle § 1133).
Práva, pro něž může být výhrada pořadí zřízena
(privilegovaná práva)
Zákon mluví o tom, že výhrada může být vlastníkem zří-
zena „pro jiné právo“ (podobně UKW v čl. 13 odst. 1); toto
jiné právo lze označit jako právo privilegované či upřednost-
něné (polsky prawo uprzywilejowane).
35
Jiným právem se ro-
zumí jakékoli limitované věcné právo, které může věc zatížit,
je předmětem evidence v seznamu a platí pro ně ustanovení
o pořadí.
36
Výhrada nemůže být využita pro vlastnické právo
37
ani
pro obligační práva, i když se zapisují do knihy (nájem,
pacht).
Výhrada může být zřízena jak pro právo stejného druhu,
jako je právo, které ustupuje, tak i pro právo jiného druhu
(např. před zapsaným zástavním právem bude vyhrazeno
pořadí pro jiné zástavní právo či pro služebnost). Nerozho-
duje, zda právo, pro něž se výhrada zřizuje, je dále převodi-
telné (poté, co vznikne);
38
výhrada proto může být zapsána
např. pro zřízení osobní služebnosti, s níž již dále nelze
smluvně disponovat (§ 1265 odst. 2).
Nepochybné je, že hlavní praktická využitelnost vý-
hrady bude ve vztahu k právům, jež mají v budoucnosti te-
prve vzniknout, tj. k právům budoucím (prawa przyszłe).
39
Dle polské doktríny lze však výhradu zřídit i pro právo,
které již existuje, ovšem dosud není zapsáno v knize (prá-
vo, které vzniká mimoknihovně a do knihy se posléze za-
pisuje deklaratorně).
40
Tento závěr ovšem nebude v pod-
mínkách ČR příliš praktický, a sice vzhledem k tomu, že
privilegovanými právy zřejmě mohou být pouze práva zři-
zovaná smluvně (viz dále); ta však prakticky vždy vznikají
až zápisem do knihy, tedy deklaratorní zápis práva vznik-
32 K tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 1934, sp. zn.
R I 976/34 (Vážný, č. 13834).
33 K této koncepci viz např. V. Kasanda: Právo ke stavbě (pokračování), Právník,
1913, str. 739: „Z toho plyne, že vklad práva ke stavbě na pozemek
pod stavbu zadaný povoliti nelze, jestliže na pozemku tom váznou práva
zástavní anebo břemena naznačeného obsahu, dále že knihovní přednost
takovým závadám před právem ke stavbě platně postoupena býti nemůže.“
34 M. Kohler in R. Gaier (red.), op. cit. sub 12, komentář k § 881, m. č. 4;
B. Swaczyna in J. Pisuliński (red.): Księgi wieczyste i hipoteka, Komentarz,
1. vydání, Lexis Nexis, Warszawa 2014, komentář k čl. 13, m. č. 23.
35 Samozřejmě tam, kde má výhrada získat stejné pořadí jako právo aktuálně
zapisované (resp. již zapsané), nelze dobře mluvit o právu privilegovaném
(upřednostněném), resp. ustupujícím (odsunutém).
36 Shodně M. Kohler in R. Gaier (red.), op. cit. sub 12, komentář k § 881,
m. č. 5. Jiné řešení má však § 53 odst. 1 GBG, který umožňuje využít institut
pro převod vlastnického práva a zřízení práva zástavního. K tomu viz též
E. Feil, H. Friedl, R. Bayer, op. cit. sub 14, komentář k § 53, m. č. 1 a násl.
37 T. Czech, op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 44.
38 Analogicky pro účely institutu práva ke zřízení věcného práva dle § 983.
Viz L. Przyborowski in J. Pisuliński (red.), op. cit. sub 34, komentář k čl. 16,
m. č. 15.
39 E. Gniewek, op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 31.
40 T. Czech, op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 45, 46; B. Swaczyna
in J. Pisuliński (red.), op. cit. sub 34, komentář k čl. 13, m. č. 4; E. Gniewek,
op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 3.