Strana 40
38
WWW.CAK.CZ
38
38
WWW
WW
W
CA.CA
.CA
K.C
K
K
Z
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
články
norem trestního práva. Jde o stanovení legálních (zákon-
ných) a legitimních (ospravedlnitelných) zásahů do lidských
práv a základních svobod subjektů trestního řízení ze strany
orgánů činných v trestním řízení. Díky bezprostřední nebo
odvozené ústavní dimenzi základních zásad trestního říze-
ní je možné je označit jako ústavní limity trestního řízení.
3
Základní zásady sjednocují, resp. měly by sjednocovat,
objektivní (obecné zákonitosti) i subjektivní (představu
zákonodárce) prvky,
4
a proto souvisejí i s trestní politikou,
skrze kterou stát deklaruje zejména úroveň ochrany základ-
ních lidských práv a svobod, kterou je ochoten a schopen
reálně zabezpečit. Historie i současnost nám neustále doka-
zují, že determinanty
5
ovlivňující formování zásad trestního
řízení se v průběhu let opakují a základní zásady se podřizu-
jí, resp. formují se pod vlivem společensko-politických idejí.
6
Je potřebné vnímat je jako vnitřní strukturovaný organický
celek, který je tvořen jednotlivými prvky, mezi kterými exis-
tuje fi lozofi cká a ideová kauzalita (podmíněnost), a který je
následně promítnut do jednotlivých ustanovení trestního
kodexu. Jinak řečeno, základní zásady jsou natolik všeobec-
né a podstatné požadavky, že v podstatě veškerá ustanovení
jsou s nimi v přímé (bezprostřední) či nepřímé (odvozené)
souvislosti.
7
Úkolem základních zásad je, mimo další významné
úkoly, též vytyčit cíle, ke kterým má být na jejich základě
směřováno a kterých má být dosaženo, a významnou roli
v tom podle našeho názoru hrají dogmata (ať už inkvizičně-
-obžalovací, nebo adversární), která tvoří páteř základních
zásad.
8
Platí tak slova Musila o tom, že „téhož výsledku lze
dosáhnout různými způsoby – různými modely trestního řízení
založenými na rozdílných zásadách… Pro úspěšné fungování
určitého modelu trestního řízení je tedy spíše důležité, aby jed-
notlivé zásady byly vzájemně dobře sladěny a aby respektovaly
širší sociální a právní kontext, tradice, kulturní zvyklosti, veřej-
né mínění apod.“
9
Ne nadarmo bývají základní zásady ozna-
čovány jako „maximy“.
10
Pro potřeby tohoto článku je významná právě zmíněná
integrita systému základních zásad. Aby trestní řízení mohlo
plnit svůj účel, je nezbytné, aby základní zásady tvořily sku-
tečně systém, který promyšleně zohledňuje jejich obsah, vý-
znam a působení a který zejména vhodným a vědomým způso-
bem kalibruje působení základních zásad tam, kde může být,
či dokonce intrinsicky je protichůdné. Právě řešení těchto
situací a zvládání těchto tenzí je hlavní determinantou funk-
čnosti systému základních zásad, přičemž tato funkčnost je
do značné míry determinantou naplňování samotného úče-
lu trestního řízení i trestního práva procesního.
Zásada kontradiktornosti
První významnou základní zásadou trestního řízení, kte-
rá se týká především první předmětné změny, tedy vyjádře-
ní obžalovaného k obhajobě, je zásada kontradiktornosti.
Ačkoli zásada kontradiktornosti nachází plné uplatnění
v systému common law, patří taktéž ke standardu konti-
nentálního procesu, a to především díky rozhodovací praxi
Evropského soudu pro lidská práva k čl. 6 odst. 1 a odst. 3
písm. d) Evropské úmluvy o lidských právech. Pro úplnost
dodejme, že rozhodovací praxe Evropského soudu pro lid-
ská práva je rozkolísaná a mnohdy připomíná „slalom z vý-
jimky do výjimky“. Tato zásada má v kontinentálním pojetí
poněkud jiný rozměr, než jaký má v systému common law,
kde se kontradiktorností chápe především možnost obhajo-
by vést výslech a podrobit svědka obžaloby křížovému vý-
slechu, čímž se vztahuje především k řízení před soudem.
Podle rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská
práva je k naplnění podmínky spravedlivého procesu v otáz-
ce kontradiktornosti řízení třeba, aby každá strana měla
možnost předložit své důkazy a argumenty a též aby měla
možnost vyjádřit se k důkazům protistrany. Zejména u svě-
deckých výpovědí je žádoucí, aby protistrana byla přítomna
výslechu (resp. měla možnost být přítomna) a vyjádřila se
k obsahu výpovědi.
11
Pojetí zásady kontradiktornosti je tedy
v duchu Evropského soudu pro lidská práva širší, a vztahuje se
tedy nejen k řízení před soudem, ale je potřeba zajistit i ur-
čitou (a nezbytnou) kontradiktornost přípravného řízení. Po-
kud by však došlo k výraznému posílení kontradiktornosti
v přípravném řízení, fakticky se tím přenáší těžiště dokazo-
vání do tohoto stadia, a to vzdor deklarovanému cíli „řízení
před soudem (hlavní líčení) jako těžiště dokazování“.
Pojmové vymezení kontradiktornosti v právní vědě není
jednoznačné, což je dáno zejména absencí legální defi nice
a odlišným pohledem na možnosti jejího uplatnění v zá-
kladních právních systémech (tj. adversárním a inkvizič-
ním). Tato nejednotnost je také důsledkem rozdílného chá-
pání funkcí této zásady. Podle Emmanuelle Jouannet mů-
žeme v závislosti na funkcích principu kontradiktornosti
rozlišovat jeho tři podoby (jako způsob hledání pravdy;
jako právo stran na obhajobu a jako kritérium soudního
procesu).
12
Pokud jde o první možnou podobu principu
kontradiktornosti (jako způsob hledání pravdy), je tento
princip nutně spojen se zásadami zjištění skutkového stavu
bez důvodných pochybností (materiální pravdy), presum-
pcí neviny, zásadou vyhledávací, rychlosti, hospodárnosti
a přiměřenosti. Druhá možná podoba (jako právo stran
na obhajobu) je dominantně až výlučně spjata se zásadou
zajištění práva na obhajobu. Třetí podoba (jako kritérium
3 Tamtéž, str. 63.
4 D. Císařová: Podnětné diskuse o základních zásadách trestního řízení,
Socialistická zákonnost č. 9/1983, str. 541.
5 L. Kurilovská: Faktory ovplyvňujúce formovanie zásad trestného konania
a postavenie obviněného, Právo a jeho prostredie, Ústav štátu a práva SAV,
Bratislava 2011, str. 352-356.
6 S. Romža, P. Čopko: Východiská koncepcie trestného konania, Studia Iuridica
Cassoviensia č. 1/2013, str. 81; či J. Mulák, op. cit. sub 2, str. 65.
7 Blíže srov. op. cit. sub 2, str. 66.
8 J. Fenyk: Zásady dokazování, in J. Záhora a kol.: Dokazovanie v trestnom
konaní, Leges, Praha 2013, str. 49 a násl.
9 P. Šámal, J. Musil, J. Kuchta a kol.: Trestní právo procesní, C. H. Beck, Praha
2013, str. 129.
10 Hloubku obsahu potom nepochybně pochopíme z odvození od slova
„maximum“ jako označení pro největší hodnotu, největší množství, nejvyšší
bod či vrchol. Blíže srov. op. cit. sub 2, str. 74.
11 J. Kmec: Princip kontradiktornosti jako jeden z aspektů práva na spravedlivý
proces, in Rekodifikace trestního práva procesního – aktuální problémy,
PF UK, Praha 2008, str. 56.
12 E. Jouannet: Le principe du contradictoire devant les juridictions
internationales, Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne [online], dostupné z:
http://www.univ-paris1.fr/fileadmin/IREDIES/Contributions_en_ligne/E._
JOUANNET/Principe_du_contradictoire-Jouannet.pdf.