Strana 53
články
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
51
WWW.CAK.CZ
51
51
WWW
W
W
.CA
.CA
.CA
K.C
C
C
Z
K náhradě tzv. další nemajetkové
újmy v pracovněprávních vztazích
Následující článek přibližuje závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne
9. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 1564/20, který se zabýval problematikou náhrady tzv. další
nemajetkové újmy podle § 2958 o. z. v pracovněprávních vztazích.
Vymezení právní otázky
Komentované rozhodnutí analyzuje vzájemné vazby
mezi občanským zákoníkem a zákoníkem práce v oblasti
náhrady nemajetkové újmy způsobené zaměstnanci v důsled-
ku pracovního úrazu. Ačkoliv jsou již v posledních letech
postupně překonávány aplikační bariéry mezi pracovním
právem a obecným právem soukromým, oblast náhrady
majetkové a nemajetkové újmy zůstává v důsledku závěrů
části doktríny,
1
nižších soudů
2
i vrcholných soudů
3
tomuto
postupnému sbližování stále zčásti uzavřena. Odmítavý pří-
stup negující podpůrnou aplikaci úpravy deliktního práva
soukromého v pracovněprávních vztazích dostal nicméně
vynesením zkoumaného nálezu zásadní trhliny. Názor,
podle něhož je úprava náhrady újmy v zákoníku práce zcela
separátní a nezávislá na zákoníku občanském, je víceméně
překonán a odborná debata se postupně posunula z rovi-
ny přípustnosti subsidiární aplikace občanského zákoníku
do roviny podmínek jeho aplikace.
Primárním sdělením předkládaného rozhodnutí je sku-
tečnost, že zaměstnanec se může domáhat náhrady nema-
jetkové újmy v podobě duševních útrap (tzv. psychického
strádání) v rámci další nemajetkové újmy upravené vedle
bolestného a ztížení společenského uplatnění v § 2958
zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „občanský zá-
koník“ či „o. z.“), a vedle nároků dle zák. č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce (dále „zákoník práce“ či „zák. práce“).
4
Sekundárně lze pak spatřovat v rozhodnutí jiný klíčový
aspekt, který však nebyl Ústavním soudem přímo posuzo-
ván, a sice skutečnost, zda se zaměstnanec může domáhat
vedle náhrady újmy poskytnuté zaměstnavatelem dle záko-
níku práce též náhrady újmy v podobě duševních útrap ná-
rokovaných po zaměstnavateli dle občanského zákoníku.
Kromě možnosti paralelního uplatnění nároků zaměstnance
po zaměstnavateli dle ustanovení zák. práce a o. z. vyvolává
rozhodnutí další otázky související s vazbami mezi poškoze-
ným (v daném případě zaměstnancem) a přímým škůdcem
(tj. subjektem odlišným od zaměstnavatele).
Skutková stránka případu
V posuzovaném případě došlo dne 5. 8. 2014 k pracov-
nímu úrazu zaměstnance. Stalo se tak při údržbě vozovky
na dálnici D8, kdy tento zaměstnanec byl sražen projíždě-
jícím nákladním automobilem společnosti JP AUTODO-
PRAVA, s. r. o. Stav zaměstnance byl velmi vážný: „V dů-
sledku dopravní nehody zaměstnanec utrpěl mnoho vážných
zranění na celém těle, mimo jiné amputaci pravé dolní kon-
četiny v bérci, mnohočetnou zlomeninu žeber a hrudní páte-
ře, krvácení do mozku a poranění plic. U stěžovatele se rovněž
rozvinula posttraumatická stresová porucha, depresivní reakce
na polytrauma a organická kognitivní porucha. (…) Následná
léčba a rehabilitace trvaly několik měsíců, bolesti a obtíže u stě-
žovatele přetrvávají do současnosti.“
5
Zaměstnanec uplatnil žalobou nárok na náhradu újmy
na zdraví proti svému zaměstnavateli, konkrétně se jednalo
o odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění.
Daný nárok byl uplatňován dle dříve platného § 369 zák. prá-
ce a zaměstnanci byl soudem prvního stupně přiznán.
Mgr. Vojtěch Jirásko
působí v advokátní kanceláři
Narcis Tomášek a partneři a je
doktorandem na PF UP v Olomouci.
JUDr. Petr Podrazil, Ph.D.,
působí jako odborný asistent
a garant pracovního práva
na Katedře soukromého práva
a civilního procesu na PF UP
v Olomouci.
1 M. Bělina: Změnilo se pracovní právo s novým občanským zákoníkem?
Právní rozhledy č. 12/2015, str. 52., M. Bělina: Náhrada nemajetkové újmy
v pracovním právu, Právní rozhledy č. 18/2018, str. 635.
2 M. Rychtářová, H. Jandová: Stanovení náhrady za bolest a ztížení
společenského uplatnění v důsledku pracovního úrazu [online], Advokátní
deník, 11. 6. 2020 [cit. 27. 3. 2021], dostupné na <https://advokatnidenik.
cz/2020/06/11/stanoveni-nahrady-za-bolest-a-ztizeni-spolecenskeho-uplatneni-
v-dusledku-pracovniho-urazu/#_ftn2>.
3 Srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. IV. ÚS 2135/19.
Dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn.
21 Cdo 4556/2016.
4 Zdali je tato konstrukce materiálně správná, k čemu má ve své podstatě
směřovat náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví, stejně jako
vhodnost koncepčního uspořádání jednotlivých aspektů (bolestné, ztížení
společenského uplatnění, další nemajetkové újmy), ponecháme v rámci
analýzy předmětného rozhodnutí stranou.
5 Bod 3 analyzovaného rozhodnutí.