Strana 67
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
65
WWW.CAK.CZ
65
65
WWW
W
W
.CA
.CA
.CA
K.C
C
C
Z
Vzít v úvahu obě hlediska či jejich kombinaci je nezbytné
pro odpovědný závěr o nepodjatosti soudce. I když se soud-
ce subjektivně necítí být podjatým, objektivně mohou vznik-
nout pochybnosti o jeho nepodjatosti. Na druhé straně ne
každé vnitřní mínění soudce o jeho vlastní podjatosti zna-
mená, že podjatý objektivně je a že se tak i jeví navenek,
a proto má být vyloučen z projednávání a rozhodování věci.
I proto je svěřeno posuzování (ne)podjatosti soudce v pří-
padě pochybností nestrannému třetímu, v daném případě
krajských soudů rozhodujících ve správním soudnictví před-
sedovi příslušného krajského soudu, případně senátu Nej-
vyššího správního soudu.
Rozšířený senát v nynějším řízení vychází při odpovědi
na předloženou spornou otázku podjatosti soudce z výše
nastíněných východisek. Fakt, že soudce vede soudní spor,
není obecně bez dalšího ničím diskvalifi kujícím pro jeho ne-
strannost. Soudce jistě disponuje stejným katalogem práv
a svobod, stejně tak výčtem povinností, jako každý jiný ob-
čan. Stejně tak mu náleží právní prostředky k ochraně těch-
to práv a svobod a může je uplatňovat zákonem stanoveným
způsobem před orgány veřejné moci, soudy nevyjímaje (čl. 1
Listiny a čl. 96 odst. 1 Ústavy). Podobně jako jiný občan
je soudce nositelem řady práv a adresátem řady povinností
v oblasti soukromého i veřejného práva. Může být účastní-
kem správních či soudních řízení v rozličných procesních
rolích (žadatel, osoba zúčastněná, osoba dotčená, povinný,
plátce, daňový subjekt atd.). Průběh a výsledek těchto říze-
ní může vnímat pozitivně, neutrálně i negativně (s možným
zvýrazněním intenzity vnímání a její proměnlivosti v běhu
času). Je tedy zcela legitimní, brání-li se soudce správní či
soudní cestou. To však neznamená, že to v konkrétní věci
nemůže vést podle okolností k jeho vyloučení z projednává-
ní a rozhodování věci (viz dále).
Soudce činný ve správním soudnictví pravidelně projed-
nává spory, jejichž účastníkem je na jedné straně správní
orgán, s nímž mohl přijít do kontaktu ve svém občanském
životě. Důvodně se od soudce očekává jeho profesionalita,
objektivní přístup a vědomost ústavního požadavku ne-
stranného přístupu ke všem účastníkům řízení a dalším oso-
bám, s nimiž přijde při výkonu své funkce do styku [srov.
též § 80 odst. 2 písm. e) zák. č. 6/2020 Sb., o soudech, soud-
cích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých
dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)]. I v případě,
že soudce byl adresátem rozhodnutí např. v oblasti daní,
sociálního zabezpečení, pojistného na veřejné zdravotní
pojištění, úhrady zdravotní péče, přestupků, stavebního či
jiného povolení, proti takovým rozhodnutím se bránil nebo
se domáhal přiznání práv u správního orgánu nebo u soudu,
neznamená to samo osobě, že soudce ztrácí svou nestran-
nost a stává se podjatým (v negativním nebo i pozitivním
smyslu) kdykoliv do budoucna. Nejde totiž o situaci nějak
unikátní, nýbrž vyplývající z normálního života. Vyhledávat
pro projednávání sporů ve správním soudnictví „nepodjaté“
soudce jako průnik množin z těch, kteří mají rozhodovat
ve sporech, v nichž fi guruje mezi účastníky řízení správní
orgán, a těch, kteří se s tímto orgánem a jeho rozhodováním
ve svých běžných životních situacích nikdy nesetkali, je ab-
surdní představa o hledání sterilních osob.
Rozšířený senát tedy činí dílčí závěr, že důvodem podjatosti
soudce ve správním soudnictví není samotná skutečnost, že s ža-
lovaným správním orgánem, jehož rozhodnutí má na základě
podané žaloby přezkoumávat, vedl v minulosti jiný spor ve své
vlastní věci. K tomu, aby byl v takovém případě důvod shledáván,
je nezbytně nutná existence dalších relevantních okolností, které
by vztah soudce vůči účastníku řízení změnily natolik, že by bylo
možné dovodit legitimní pochybnosti o jeho nestrannosti.
Zjištěný poměr soudce k účastníku řízení daný vedením
sporu v jiné věci je indikátorem pro zkoumání dalších okol-
ností tohoto poměru. Těmi mohou být povaha sporu, prů-
běh a výsledek sporu, časový odstup od nyní projednáva-
né věci a také způsob chování a vystupování soudce jako
účastníka řízení ve své věci vůči tomuto účastníku. Může jít
i o další indicie, z nichž lze dovodit, zda soudce je pro ne-
stranné vedení sporu, který má projednávat a rozhodovat,
stále dostatečně „vybaven“, a zda se takto jako nepodjatý
jeví jednak účastníkům řízení, jednak komukoliv dalšímu.
Okolnostmi mohou být i procesní postoje, vyjádření a sta-
noviska soudce v jeho vlastním sporu vedeném s týmž účast-
níkem a v jiném sporu, o němž soudce rozhoduje a kde ně-
který z účastníků řízení již také vznesl námitku podjatosti
tohoto soudce, na niž soudce reagoval.
Jestliže soudce z vlastního popudu vede nebo v nedávné
době vedl vlastní spor s účastníkem řízení o otázce, která
pro něj není „běžná“, nýbrž osobní až intimní, a tudíž velmi
citlivá, principiální či hodnotová, vystupuje ve sporu velmi
aktivně a postoje druhého účastníka vůči sobě vnímá dis-
kriminačně, vzniká důvod pochybovat o jeho nepodjatosti
při projednávání a rozhodování věci, kde je žalovaným týž
účastník řízení.
Vedení soukromoprávního sporu se žalovanou, a to v době
relativně nedávné, navíc se prolínající s běžícími řízeními,
v nichž měla soudkyně jednat a rozhodovat, vyvolává po-
chybnosti o její nepodjatosti, zejména proto, že předmětem
soukromoprávního sporu soudkyně s žalovanou byla otázka
skutečně osobní až intimní, tj. úhrada nákladů porodní asis-
tentky za porodní a poporodní péči v domácím prostředí. To
se projevovalo i v jejích vyjádřeních v tomto soukromopráv-
ním sporu. Např. ve vyjádření ze dne 30. 5. 2019 uvedla, že
žalovaná „nutí nemajetné pojištěnky, aby se podřídily a přived-
ly na svět dalšího člena své rodiny v prostředí, které si nevybra-
ly, za přítomnosti osob, které si nemohly vybrat, a za pomoci
postupů, které nemohly ovlivnit“. Žalovaná tím „žalobkyni
pro její světonázor diskriminuje, když k ní přistupuje méně pří-
znivě než k jiným pojištěnkám“.
I ve zmíněném vyjádření ze dne 29. 10. 2020 k námitce
podjatosti v projednávané věci soudkyně přiznává, že je
pro ni „společensky kontroverzní téma domácích porodů […]
citlivým tématem“. Navíc z podání A. V. (které žalovaná
VZP ČR zaslala NSS spolu s vyjádřením k postoupení věci
rozšířenému senátu) ze dne 11. 9. 2019, adresovaného po-
věřenci žalované pro ochranu osobních údajů, a z podání
ze dne 29. 10. 2020, adresovaného řediteli VZP ČR ohledně
zasílání žalovanou neanonymizované žaloby spolu s námit-
kami podjatosti, dále vyplývá, že soudkyně je se žalovanou
aktuálně v pokračujícím konfl iktu minimálně ohledně otáz-
ky nakládání s jejími osobními údaji.
z judikatury