Strana 29
články
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
27
WWW.CAK.CZ
27
27
WWW
W
W
.CA
.CA
.CA
K.C
C
C
Z
Nepochybně je však možné, aby docházelo ke změnám po-
řadí zapsané výhrady (více zapsaných výhrad); k tomu viz
další text.
I když tedy nepřipustíme povahu výhrady jako samostat-
ného věcného práva (s ohledem na princip numerus clausus
věcných práv), nic to nemění na závěru, že právní účinky
výhrady jsou zásadně podobné účinkům limitovaných věcných
práv (publicita,
19
působení erga omnes); pokud jde o mož-
nost „nabytí výhrady od neoprávněného“, srov. dále.
Ze samotného zápisu výhrady neplynou žádná přímá prá-
va osobě, pro jejíž (budoucí) právo byla výhrada zapsána (ko-
neckonců, taková osoba nemusí dosud ani existovat, a vý-
hrada proto může být zřízena jen jako „abstraktní“). V je-
jím majetku tak nevzniká žádné speciální právo,
20
zejm. ne
právo, aby jí vlastník zatížené věci zřídil limitované věcné
právo, pro něž byla výhrada zapsána. To, zda existuje taková
povinnost, záleží na právním poměru vlastníka a příslušné
třetí osoby.
21
Shodně tak uvedené osobě neplynou žádná práva proti tře-
tím osobám, které mají na zatížené věci svá limitovaná věcná
práva – byť zapsaná v pořadí za výhradou. Teprve od okamži-
ku zápisu práva ve vyhrazeném pořadí vznikají oprávněnému
práva vůči třetím osobám s právy v horším pořadí. Příklad:
V katastru je vyhrazeno pořadí pro zástavní právo před zapsa-
ným právem služebnosti. Oprávněný ze služebnosti vykonává své
právo způsobem, který znehodnocuje zástavu. Potenciální zástav-
ní věřitel se nemůže bránit znehodnocování zástavy. Oprávněný
ze služebnosti není povinen respektovat pouhou skutečnost za-
psané výhrady, jíž dosud nesvědčí žádné právo.
V případě změny vlastníka tabulárního objektu se opráv-
něným k zápisu práva na základě výhrady stává nový vlast-
ník
22
(nikoli tedy ten, za jehož vlastnického práva byla vý-
hrada zřízena, tj. ten, kdo výhradu zřídil); byť např. UKW
tento princip výslovně neupravuje, polská doktrína jej za-
stává.
23
Za účinnosti OKZ se tento závěr dovozoval z § 56.
24
Lze též poukázat na § 881 odst. 3 BGB, dle něhož v případě
převodu pozemku přechází výhrada na nabyvatele. Za účin-
nosti OKZ však vznikl spor ohledně otázky, zda následky
uvedené v § 56 nastupují i v případě exekučního prodeje
nemovité věci (že nastávají v případě smluvního zcizení,
bylo nesporné). Nejvyšší soud dospěl k závěru, že tomu tak
není a že se uvedené ustanovení vztahuje pouze na smluvní
zcizení.
25
Shodně Svoboda dovozoval, že by bylo v rozporu
s principy exekučního práva, kdyby zapsaná výhrada danou
nemovitost zatěžovala i poté.
26
Výhradu pořadí je třeba odlišovat od jiných nástrojů umož-
ňujících nakládat s pořadím, zejm. pak od smluvní změny
pořadí (§ 1372 odst. 2). Zatímco smluvní změna pořadí je
budována na principu dohody nositelů limitovaných věc-
ných práv, jejichž pořadí se mění, a to zásadně bez nutnosti
souhlasu vlastníka zatížené věci, výhrada pořadí naopak
vždy vyžaduje souhlas vlastníka. Žádná z uváděných fi gur
není ve vztahu speciality ke druhé; oba typy změny pořadí
stojí vedle sebe jako samostatné instituty.
27
Umožňuje-li zákonodárce zřídit výhradu přednostního
pořadí (tj. před jinými, v budoucnosti vzniklými právy),
pak by nic nemělo bránit ani zřízení výhrady stejného pořadí,
jaké má jiné limitované věcné právo. Příklad: Vlastník po-
zemku smluvně zřizuje oprávněnému zástavní právo. V pořadí
zapisovaného zástavního práva zároveň zřizuje výhradu pořadí
pro jiné zástavní právo (které v budoucnosti hodlá zřídit témuž
či jinému věřiteli).
V domácí literatuře však byla o této možnosti vyjádře-
na pochybnost, a to s odkazem na neúplné převzetí čl. 13
odst. 1 UKW. Dle tohoto názoru „(…) pokud by zákonodárce
chtěl umožnit i výhradu shodného pořadí, učinil by tak výslov-
ně, jako např. zákonodárce polský“.
28
Tyto pochybnosti nesdí-
lím; naopak mám za to, že výhrada stejného pořadí možná
je.
29
Dovozujeme-li, že dohoda zástavních věřitelů v režimu
§ 1372 odst. 2 umožňuje změnit různé pořadí i na pořadí
stejné (o čemž snad není pochyb), pak by logicky nic nemělo
bránit ani využití § 982 odst. 2 pro rezervaci stejného po-
řadí. Shodně tak není vyloučeno využít institut budoucího
zástavního práva simultánně pro několik zástavních práv,
která budou mít stejné pořadí. Příklad: Do katastru budou
zapsána dvě budoucí zástavní práva ve stejném pořadí. Poslé-
ze se zástavce stane vlastníkem zástavy. Obě budoucí zástavní
práva budou konvertovat na (skutečná) zástavní práva ve stej-
ném pořadí.
Bylo by tedy iracionální připustit využití institutu budou-
cího zástavního práva současně pro více (budoucích) zá-
stavních práv ve stejném pořadí a zároveň vyloučit aplikaci
§ 982 odst. 2 na výhradu stejného pořadí.
Oproti tomu výhradu „pozdějšího pořadí“ zřídit nelze.
30
Dodejme, že taková výhrada by navíc postrádala smysl.
Právo, které by totiž mělo získat pozdější pořadí za právem
vznikajícím, by takové pořadí získávalo automaticky – již
přímo na základě konstrukce § 982 odst. 1.
Pomocí institutu výhrady lze rezervovat pořadí pro jedno
právo či více práv; lze tedy žádat i o zápis více výhrad pořadí.
31
19 Nikdo se nemůže dovolávat neznalosti výhrady zapsané do veřejného
seznamu (srov. § 980 odst. 1).
20 T. Czech, op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 12.
21 Existuje-li taková povinnost, může oprávněný využít vhodnější institut
přednostního práva ke zřízení věcného práva dle § 983.
22 Z pohledu § 1106 se jedná o právo s věcí spojené (o právo, které nabyvatel
získává s věcí).
23 T. Czech, op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 11. Pro rakouské právo shodně
M. Mahrer in G. E. Kodek (ed.), op. cit. sub 7, komentář k § 53, m. č. 13.
24 K tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 1925, sp. zn.
R I 177/25 (Vážný, č. 4760). Shodné důsledky pro současné české poměry
dovozuje L. Vrzalová in J. Spáčil a kol.: Občanský zákoník III, Věcná práva
(§ 976-1474), Komentář, 1. vydání, C. H. Beck, Praha 2013, komentář
k § 982, m. č. 38.
25 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 1926, sp. zn. R I 675/26 (Vážný,
č. 6343).
26 E. Svoboda: Právo občanské, Část zvláštní – právo knihovní, Československý
kompas, Praha 1947, str. 72.
27 E. Gniewek, op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 1.
28 L. Vrzalová in J. Spáčil a kol., op. cit. sub 24, komentář k § 982, m. č. 27.
29 Ke shodnému závěru dospívá i německá dogmatika, která rovněž postrádá
výslovnou zákonnou oporu (§ 881 odst. 1 BGB umožňuje pouze výhradu
lepšího pořadí). Srov. J. Kohler in R. Gaier (red.), op. cit. sub 12, komentář
k § 881, m. č. 4.
30 Shodně L. Vrzalová in J. Spáčil a kol., op. cit. sub 24, komentář k § 982,
m. č. 27. Shodně i polská literatura – např. T. Czech, op. cit. sub 8, komentář
k čl. 13, m. č. 29.
31 Shodně K. Zaradkiewicz in K. Pietrzykowski (red.): Kodeks cywilny, Tom I.,
Komentarz, Art. 1-449
10
, 7. vydání, C. H. Beck, Warszawa 2013, komentář
k čl. 250, m. č. 7, či T. Czech, op. cit. sub 8, komentář k čl. 13, m. č. 48.
Pro rakouské právo shodně M. Mahrer in G. E. Kodek (ed.), op. cit. sub 7,
komentář k § 53, m. č. 5.