Strana 48
46
WWW.CAK.CZ
46
46
WWW
WW
W
CA.CA
.CA
K.C
K
K
Z
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
články
došlo k zásahu do těchto zájmů a že zpravidla se skutečnosti
relevantní pro oprávněné zájmy poškozeného či zúčastněné
osoby budou krýt se skutečnostmi relevantními pro roz-
hodnutí o vině a právním následku (např. že i když nebu-
de škoda znakem skutkové podstaty, stejně státní zástupce
nemůže označit za nespornou skutečnost způsobení škody
v nižší výši, než v jaké byla podle něj způsobena, protože
výše škody sice nebude relevantní z hlediska viny, ale z hle-
diska úvah o právním následku zpravidla ano), nicméně ne-
lze vyloučit ani opačné situace.
Snáze si lze představit asi u zúčastněné osoby než u poško-
zeného, že by mohla být jako nesporná označena skutečnost,
která „nepálí“ obviněného a státnímu zástupci „hraje do ka-
ret“ ohledně podmínek pro uložení navrhovaného ochran-
ného opatření (např. na koho po činu obviněný převedl věc,
která má být zabrána), takže jediný, komu takové označení
bude k tíži, je právě zúčastněná osoba. Ta pak může spoléhat
jedině na soud, že od dokazování přesto neupustí. Věc je o to
frapantnější, že, na rozdíl od institutu prohlášení viny (§ 206c
odst. 3 tr. řádu), u označení skutečností za nesporné absentuje
obligatorní zjišťování stanovisek nejen obžalovaného a státní-
ho zástupce, ale i poškozeného a zúčastněné osoby.
Jak výše uvedeno, nesporné skutečnosti nemusí být z hle-
diska koncepce trestního řízení, základních zásad a zejména
ochrany práv obviněného příliš velkým strašákem. Je však
třeba důsledně trvat na odvolatelnosti označení skutečností
jako nesporných, neboť v opačném případě by došlo k velice
drastickému průlomu do zásady materiální pravdy a do čes-
kého trestního řízení by byl zaveden kromě prohlášení viny
další projev zásady koncentrace řízení, přičemž – na rozdíl
od prohlášení viny – zde navíc v procesní situaci, kdy v hlav-
ním líčení není úplná shoda na skutkových okolnostech.
Shrnutí a závěr
Již účinná novela trestních předpisů do značné míry na-
bourala dosavadní charakter trestního řízení, který je deter-
minován především základními zásadami trestního řízení,
zejména zásadou materiální pravdy a zásadou vyhledávací
(§ 2 odst. 5 tr. řádu), které společně se zásadou volného
hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6 tr. řádu) tvoří základ kon-
tinentálního (inkvizičně-obžalovacího) modelu trestního
řízení. Přijaté změny jsou pak výjimkami z těchto zásad;
dochází ke změně paradigmatu – jde o nakročení k anglo-
-americkému modelu trestního řízení, který vychází ze zcela
odlišných právně-fi lozofi ckých východisek, dogmat a zásad,
jakož i z jiného průběhu trestního řízení (mj. absence for-
malizovaného přípravného řízení).
Při koncipování výjimek ze základních zásad trestního
řízení je však potřeba postupovat uvážlivě.
42
Jednak by měl
být zachován formální požadavek v podobě určitého gene-
rálního zmocnění pro přípustnost výjimky ze zásady (tj., že
u základní zásady – jako pravidla – bude např. obrat „po-
kud zákon nestanoví jinak“), jednak obsahový požadavek,
kdy je nezbytné dodržet jak proporcionalitu pro přípustnost
výjimky (aspekt kvalitativní), tak i nezbytný počet výjimek
(aspekt kvantitativní).
Jde o to, abychom se totiž nemuseli ptát, co je zásadou a co
je výjimkou, resp. v obecnějším pohledu, zda se již neposou-
váme do jiného modelu trestního řízení. Jsme si však plně
vědomi přítomného (a také nezbytného) ovlivňování obou
systémů. Nicméně je vždy nutné důsledně přihlížet k syste-
matickému pojetí institutu v původním právním systému, ja-
kož i k funkční provázanosti s ostatními instituty. Namístě je
i vyhodnocení účelnosti implementace a samotné funkčnosti
v rámci právního systému, do kterého je institut přebírán.
Novela se opět vydala cestou „salámové metody“ a „vykrá-
dání“ věcných záměrů připravovaného trestního řádu z let
2004 a 2008, východisek a principů nového trestního řádu,
jakož i z připravovaného paragrafového znění trestního řádu
(tpp.justice.cz). Cestou přímé novely trestního řádu, a niko-
li cestou seriózní celkové rekodifi kace trestního řádu byla
fl agrantně porušena normotvorná (zákonodárná) funkce
základních zásad trestního řízení.
Dále je otázkou, zda v této situaci může zákonodárce přijít
s něčím novým (než s přečíslováním některých paragrafů,
možná lepší systematikou trestního řádu a upřesněním ně-
kterých problematických momentů) a zda má vůbec smysl
pokračovat v úsilí o vytvoření trestního řádu, který by byl
skutečně moderním, promyšleným a sofi stikovaným proces-
ním předpisem.
Naši úvahu uzavíráme tezí, že dochází k fenoménu, že
z původní koncepce „koherence úpravy trestního řízení a jeho
základních zásad“
43
se přesouváme do stavu „koroze základ-
ních zásad“.
44
Přesto přese všechno nemůžeme již nyní kon-
statovat, že by novela 333/2020 sama o sobě představovala
„polibek smrti“ vybraným základním zásadám, neboť for-
mulace jednotlivých jejích v tomto článku řešených zájmo-
vých změn obsahuje stále dost pojistek, aby hlavní líčení
mohlo probíhat v plném souladu s nimi.
✤
Navazující článek o praktických dopadech novely
přineseme v některém z dalších čísel BA.
42 Op. cit. sub 2, str. 89 a násl.
43 J. Provazník: Charakteristické rysy koncepce trestního řízení před rokem
1990, Trestní právo č. 1/2018, str. 5-12.
44 J. Provazník: Charakteristické rysy koncepce trestního řízení po roce 1990,
Trestní právo č. 2/2018, str. 18-34.
více na www.rod.sagit.cz
zásadní novela zákona
osociálně-právní ochraně dětí
od ledna 2022 (pěstounská
péče, fi nancování, podpora
„mladých dospělých“ a další)
soubor všech aktuálních
předpisů vč. mezinárodně
právní ochrany dětí
RODINNÉ PRÁVO,
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ
OCHRANA DĚTÍ
inzerce