Strana 55
články
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
53
WWW.CAK.CZ
53
53
WWW
W
W
.CA
.CA
.CA
K.C
C
C
Z
fi kovanou intenzitu v případě dalších nemajetkových újem lze
namítnout, že kritéria mimořádnosti a zvláštní intenzity újmy
nevyplývají ani z textu zákonného ustanovení, ani z jeho syste-
matiky – u ostatních dvou újem, bolesti a ztížení společenské-
ho uplatnění, obdobná kritéria vyžadována nejsou. V souladu
s principem plné náhrady újmy je třeba v rámci kategorie
tzv. dalších nemajetkových újem odškodnit vše, co nebylo mož-
né zahrnout pod náhradu bolestného či ztížení společenského
uplatnění, jako např. duševní útrapy způsobené psychickou
újmou, které současný přístup obecných soudů (založený meto-
dikou Nejvyššího soudu a rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne
11. 1. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017) náležitě nezohledňuje.
V posuzované věci byl stěžovatel za újmu na zdraví popsa-
nou v úvodu nejprve odškodněn svým zaměstnavatelem v rámci
řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn.
7 C 357/2015, a to za bolest a ztížení společenského uplatnění
podle § 372 zák. práce. Má nicméně za to, že mu v řízení o pra-
covněprávní odpovědnosti za újmu na zdraví nebyla odškod-
něna veškerá způsobená újma, a to vzhledem k nedostatečné
úpravě v zákoníku práce (předmětné zákonné ustanovení sta-
novuje povinnost odškodnit pouze bolest a ztížení společenské-
ho uplatnění) a nemožnosti subsidiární aplikace občanského
zákoníku v případě náhrady újmy na zdraví (údajně z důvodu
zvláštní ochrany postavení zaměstnance, který je v pracovně-
právním vztahu slabší stranou, srov. rozsudek Nejvyššího soudu
ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4556/2016). Z tohoto důvodu
byl stěžovatel nucen domáhat se zbytku nároku na náhradu
vytrpěné duševní újmy přímo proti škůdci cestou občanskopráv-
ního řízení (k souběhu pracovněprávní a občanskoprávní odpo-
vědnosti za škodu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12.
2005, sp. zn. 25 Cdo 1906/2004).“
Duševní útrapy vs. další nemajetkové újmy
Na základě výše nastíněného skutkového stavu bylo zna-
leckým dokazováním zjištěno, že poškozený zaměstnanec
v důsledku úrazu trpí (kromě fyzických útrap a omezení)
řadou trvajících psychických příznaků, pro které je psychi-
atricky léčen. Podstata řešení Ústavního soudu tudíž reagu-
je na otázku, jak přistupovat k tzv. duševním útrapám (psy-
chické trýzni), resp. pod jakou ze shora uvedených kategorií
duševní útrapy podřadit.
Duševní útrapy lze defi novat rozličně, avšak ve stručnosti
(s určitým zjednodušením) je lze shrnout jako zásah do du-
ševní integrity člověka, který dosahuje určité (rozhodné,
tedy nikoliv marginální) intenzity. Prakticky se v projed-
návaném případě jednalo o soubor jednotlivostí zakládají-
cích duševní útrapy [např. neschopnost kompletní hygieny
bez cizí pomoci, neschopnost obstarat domácnost (uklíze-
ní, nákupy, praní prádla a vaření), neschopnost pokračovat
ve svých zálibách (jízda na bicyklu a turistika), nemožnost
vážného seznámení se s partnerkou; pocit stresu, úzkost-
ně depresivní syndrom, posttraumatická stresová porucha
značného stupně].
13
Základní otázka tedy zní, co lze pod další nemajetkové
újmy podřadit. Lze pod tento pojem subsumovat nemajet-
kovou újmu spočívající ve shora uvedených duševních útra-
pách? Odborná veřejnost nebyla v tomto ohledu jednotná,
přičemž lze uvést v zásadě dva koncepty, kdy první řadí du-
ševní útrapy do kategorie další nemajetkové újmy,
14
naopak
druhý pojímá duševní útrapy pod bolest v širším smyslu,
15
a to zejména pod vlivem rozsudku Nejvyššího soudu ze dne
11. 1. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017. První koncept vztahu-
je pojem bolest (a na to navazující bolestné) výhradně k bo-
lesti fyzické. Kategorie další nemajetkové újmy poté zahrnu-
je bolesti duševní. Naopak přístup druhý pod pojem bolest
zahrnuje bolesti fyzické i psychické. Jedná se tedy o pojem
bolest v širším smyslu. Na jaké případy poté ovšem má do-
padat kategorie další nemajetkové újmy? Dle posledně cito-
vaných závěrů Nejvyššího soudu jde o „specifi cké okolnosti
vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotní-
ho stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvy-
šují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru“.
16
Od-
borná veřejnost tyto generalizovala jako nebolestivé zásahy
přechodného charakteru, které ale dosahují vyšší intenzity,
a z toho důvodu jsou způsobilé k odškodnění.
17, 18, 19
Aniž bylo ambicí autorů odpovědět na otázku, kam by bylo
správné zařadit zásahy do duševní integrity (v podobě du-
ševního strádání), které mají být odškodněny dle ust. § 2958
o. z., je nutné se přiklonit spíše k širšímu pojetí bolesti (fyzic-
ké i psychické), neboť bolest nemusí vycházet pouze z fyzic-
ké stránky člověka, ale přirozeně i ze stránky psychické.
20, 21
13 „Bezprostředně po úrazu se u stěžovatele v průběhu první hospitalizace
rozvinula depresivní reakce na polytrauma. Příznaky byly představovány
špatnou náladou, obavami, strachem z následků úrazu, nejistotou, pocity
bezmoci, negativními až katastrofickými myšlenkami a pochybnostmi
o dalším smyslu života. Následně se u stěžovatele rozvinula dosud trvající
posttraumatická stresová porucha, jejíž příznaky (např. vyhýbání se
silničnímu provozu, sociální stažení, znovuoživování traumatických
vzpomínek) stěžovatele limitují v osobním, pracovním i společenském
životě. U stěžovatele dále přetrvávají příznaky kognitivní poruchy
způsobené kraniotraumatem se vznikem subdurálního hematomu, která
je charakterizována zhoršením soustředivosti, paměti, procesů učení se
novému, vybavování slov a snížením pružnosti psychických procesů.“
Bod 26 nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 1564/20.
14 „Používá-li občanský zákoník pojem bolest (a navazující pojem bolestné),
má tím na mysli toliko fyzickou bolest, když k odčinění jiných nemateriálních
následků užívá jiná označení.“ Viz P. Bezouška: § 2958 Náhrada
nemajetkové újmy při ublížení na zdraví, in op. cit. sub 10, str. 1703.
15 I. Smrž, op. cit. sub 12, str. 24; F. Melzer, T. Doležal: § 2958 Náhrada
při ublížení na zdraví a při usmrcení, in F. Melzer, P. Tégl a kol., op. cit.
sub 12, str. 1002.
16 Specificky uváděny byly: „nečekaně závažné komplikace spojené s léčením
a z nich plynoucí omezení, jako je mnohatýdenní přišití končetiny
v nepřirozené poloze za účelem tvorby a přenosu laloků při rekonstrukční
chirurgii, nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže, sportovního
utkání nebo jiné, pro poškozeného významné plánované aktivity, potrat
těhotné poškozené způsobený psychickým otřesem, nikoli škodnou událostí
samotnou, atd.“.
17 Např. dieta, fixace končetiny, hospitalizace, omezení v běžném životě
po přechodnou dobu apod. Viz P. Vojtek: § 2958 Náhrada nemajetkové újmy
při ublížení na zdraví, in J. Švestka a kol., op. cit. sub 11, str. 1108.
18 Např. zásahy do dalších složek práva na ochranu osobnosti. Viz F. Melzer,
T. Doležal: § 2958 Náhrada při ublížení na zdraví a při usmrcení, in F. Melzer,
P. Tégl a kol., op. cit. sub 11, str. 1004.
19 Např. nemožnost strávení Vánoc s blízkými (NS 25 Cdo 2635/2018).
Viz M. Ryška in J. Petrov a kol.: Občanský zákoník: komentář, 2. vydání,
C. H. Beck, Praha 2019, str. 3119.
20 Další nemajetkové újmy by poté zahrnovaly nebolestivé zásahy přechodného
charakteru (tj. nikoli dlouhodobě trvající), např. zpomalení duševního vývoje,
problémy s pomočováním, větší samotářství a plačtivost, uzavírání se
do sebe. Viz F. Melzer, T. Doležal: § 2958 Náhrada při ublížení na zdraví
a při usmrcení, in F. Melzer, P. Tégl a kol., op. cit. sub 11, str. 1004.
21 V této souvislosti zcela přiléhavě Doležal konstatuje, že „problém je tedy
pouze v rovině stanovení výše spravedlivého odškodnění s přihlédnutím
k okolnostem konkrétního případu. Pokud tedy ÚS měl za to, že poskytnuté
bolestné je nedostatečné, měl jít cestou navýšení této položky – s odkazem
na neúplnost Metodiky, a nikoliv posunout tuto problematiku do kategorie