Strana 69
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
67
WWW.CAK.CZ
67
67
WWW
W
W
.CA
.CA
.CA
K.C
C
C
Z
z judikatury
K charakteru řízení před profesními
disciplinárními orgány
Rozsudek ESLP ze dne 22. 7. 2021, ve věci
Reczkowicz proti Polsku, stížnost č. 43447/19
Shrnutí fakt:
V červenci 2017 byl stěžovatelce, advokátce, na základě
disciplinárního řízení pozastaven výkon advokacie na dobu tří
let v souvislosti s různými porušeními etického kodexu advo-
kátní komory. Její případ přezkoumával v poslední instanci
nově zřízený Disciplinární senát Nejvyššího soudu. Ten byl
zřízen v návaznosti na reorganizaci tohoto soudu, ke kte-
ré došlo na základě novely zákona o Národní soudní radě
z roku 2017 a dále zákona o Nejvyšším soudu z roku 2017,
v rámci rozsáhlé legislativní reformy polského soudního sys-
tému zahájené v roce 2017. Disciplinární senát se skládal
ze soudců jmenovaných na základě postupu, do nějž zasa-
hovala Národní soudní rada (dále jen „NSR“). Stěžovatelka
namítala, že soudci zasedající v Disciplinárním senátu byli
jmenováni prezidentem Polska na doporučení NSR za zjevné-
ho porušení vnitrostátního práva, zásad právního státu, dělby
moci a nezávislosti soudnictví.
NSR je orgán, jehož hlavní úlohou je zajistit, v souladu
s ústavou, nezávislost soudů a soudců.
Dvacet pět členů NSR tvoří soudci, poslanci, senátoři,
ministr spravedlnosti a jedna osoba nominovaná preziden-
tem republiky. Před novelou zákona o Národní soudní radě
byli členové NSR z řad soudců voleni soudci, což bylo pravi-
dlo, které bylo pevně zakotveno v polském právním řádu
a které bylo potvrzeno Ústavním soudem v nálezu ze dne
18. 7. 2007. Ústavní soud však v nálezu ze dne 20. 6. 2017
dospěl k názoru, že ústava neukládá, aby členové NSR z řad
soudců museli být jmenováni soudci. Po reformě soudnictví
z roku 2017 jsou členové NSR z řad soudců voleni Sejmem.
Podle příslušných ustanovení vnitrostátního práva jsou
soudci jmenováni na všechny stupně a druhy soudů, včetně
Nejvyššího soudu, polským prezidentem na základě dopo-
ručení NSR. NSR vydává doporučení na základě výsledků
výběrového řízení, v němž hodnotí a navrhuje kandidáty.
Na základě předběžných otázek položených polským Nej-
vyšším soudem ve třech případech Soudní dvůr Evropské
unie (SD EU) dospěl dne 19. 11. 2019 k závěru, že Disci-
plinární senát Nejvyššího soudu nesplňuje požadavky ne-
závislosti. Dne 5. 12. 2019 Nejvyšší soud v těchto případech
rozhodl, že NSR neposkytuje dostatečné záruky nezávislosti
na zákonodárných a výkonných orgánech v rámci procesu
jmenování soudců. Pokud jde o Disciplinární senát, Nejvyšší
soud, v souladu se závěry SD EU, dospěl k závěru, že jej ne-
lze považovat za nezávislý soud ve smyslu vnitrostátního prá-
va a čl. 6 Úmluvy. Nejvyšší soud poznamenal, že NSR není
nezávislým orgánem, neboť je přímo podřízen politickým
orgánům, a tudíž proces výběru a jmenování soudců, do ně-
hož NSR zasahuje, je vadný. Tyto závěry byly potvrzeny dne
23. 1. 2020 spojenými senáty Nejvyššího soudu ve společ-
ném usnesení. Podle tohoto usnesení rozsudky Disciplinár-
ního senátu nejsou rozsudky vynesené řádně ustaveným
soudem a soudní formace vnitrostátních soudů, včetně Nej-
vyššího soudu, jejichž členové byli nominováni postupem,
do kterého zasahovala NSR, nebyly řádně ustaveny ve smys-
lu relevantních ustanovení vnitrostátního práva.
Dne 28. 1. 2020 Ústavní soud vydal prozatímní rozhodnu-
tí, kterým pozastavil jednak výkon usnesení Nejvyššího soudu
z 23. 1. 2020, a dále výkon pravomoci Nejvyššího soudu vydá-
vat usnesení ohledně slučitelnosti složení NSR, postupu výběru
soudců prováděného tímto orgánem a pravomoci prezidenta jme-
novat soudce s vnitrostátním nebo mezinárodním právem nebo
judikaturou mezinárodních soudů. Dne 20. 4. 2020 Ústavní
soud prohlásil usnesení Nejvyššího soudu z 23. 1. 2020 za ne-
slučitelné s Ústavou, Smlouvou o Evropské unii a čl. 6 odst. 1
Úmluvy. Ústavní soud přitom konstatoval, že rozhodnutí prezi-
denta republiky o jmenování soudců nemohou být podrobena
žádnému druhu přezkumu, včetně přezkumu Nejvyšším sou-
dem. Ústavní soud potvrdil tuto zásadu v rozhodnutí ze dne
21. 4. 2021 o „konfl iktu kompetencí mezi Sejmem a Nejvyšším
soudem a mezi prezidentem Polska a Nejvyšším soudem“.
Předmět stížnosti:
Stěžovatelka namítala, že Disciplinární senát Nejvyššího
soudu, který její případ projednával, nebyl „tribunálem zalo-
ženým zákonem“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
Rozhodnutí ESLP:
Úkolem ESLP v projednávané věci bylo posoudit okolnos-
ti vztahující se k procesu jmenování soudců do Disciplinár-
ního senátu Nejvyššího soudu po přijetí zákona o Nejvyšším
soudu v roce 2017, kterým byl tento senát zřízen, nikoliv však
legitimitu reorganizace polského soudnictví jako celku.
Evropský soud pro lidská práva:
Řízení před profesními disciplinárními orgány týkající se práva na pokračování ve výkonu
profese je řízením o občanských právech ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy.