Strana 64
62
WWW.CAK.CZ
62
62
WWW
WW
W
CA.CA
.CA
K.C
K
K
Z
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
žaloby na určení práva, že určitá osoba je dědicem, použil
§ 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, shledal Ústavní soud
ústavně souladným.
Navrhovali-li stěžovatelé, aby „pro případy řízení o ur-
čení dědického práva bylo ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů
za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění změn,
zrušeno, resp. aby řízení o určení dědického práva byla výslovně
z tohoto ustanovení vyjmuta“, nepovažoval Ústavní soud ten-
to jejich návrh za návrh na zrušení podzákonného právního
předpisu podle § 64 odst. 2 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť
ve své podstatě stěžovatelé nenavrhovali zrušení § 9 odst. 3
písm. a) advokátního tarifu, ale domáhali se toho, aby toto
ustanovení nebylo aplikováno ve věcech žalob na určení dě-
dického práva.
K tomu nad rámec věci Ústavní soud dodal, že ústavní
stížností lze napadat jen porušení konkrétního ústavně
chráněného práva fyzické nebo právnické osoby, které
se bezprostředně týká stěžovatele, a tudíž nelze podat ústav-
ní stížnost ve prospěch třetí osoby. Namítali-li tedy stěžova-
telé, že platná právní úprava zakládá disproporci mezi mí-
rou náročnosti advokátem poskytované služby a odměnou
za ni, tedy že je zasaženo do práva advokáta na spravedli-
vou odměnu za práci (čl. 28 Listiny), týkají se tyto námitky
nikoli stěžovatelů, nýbrž advokátky zastupující stěžovatele
v soudním řízení (srov. usnesení ze dne 26. 1. 1998, sp. zn.
I. ÚS 11/98).
S ohledem na výše uvedené dospěl Ústavní soud k závě-
ru, že usnesením městského soudu bylo porušeno ústavně
zaručené základní právo stěžovatelů na soudní ochranu po-
dle čl. 36 odst. 1 Listiny, a proto napadené usnesení měst-
ského soudu zrušil, a ve zbytku ústavní stížnost odmítl.
Aniž by Ústavní soud předjímal obsah nového rozhodnutí,
konstatoval, že úkolem městského soudu bude, aby při opě-
tovném rozhodování o nákladech řízení respektoval sho-
ra uvedené právní závěry Ústavního soudu – zejména aby
se řádně vypořádal s aplikací § 11 odst. 1 písm. d) a g) advo-
kátního tarifu na posuzovanou věc.
✤
Rozhodnutí zpracovala JUDr. RENATA RÁZKOVÁ, Ph.D.,
asistentka soudce Ústavního soudu.
Nejvyšší správní soud:
Podjatost soudce ve správním soudnictví
Důvodem podjatosti soudce ve správním soudnictví není samotná skutečnost, že
s žalovaným správním orgánem, jehož rozhodnutí má na základě podané žaloby
přezkoumávat, vedl v minulosti jiný spor ve své vlastní věci.
Jestliže však soudce z vlastního popudu vede nebo v nedávné době vedl vlastní spor
s účastníkem řízení o otázce, která pro něj není „běžná“, nýbrž osobní až intimní,
a tudíž velmi citlivá, principiální či hodnotová, vystupuje ve sporu velmi aktivně
a postoje druhého účastníka vůči sobě vnímá diskriminačně, vzniká důvod pochybovat
o jeho nepodjatosti při projednávání a rozhodování věci (§ 8 odst. 1 s. ř. s.), kde je
žalovaným týž účastník řízení.
Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního
soudu ze dne 3. 2. 2021, č. j. Nao 173/2020-119
K věci (red. zkráceno):
V řízení o žalobě v projednávané věci vyvstala otázka, zda
důvodem podjatosti soudkyně vůči žalované zdravotní pojiš-
ťovně je skutečnost, že jde o její vlastní zdravotní pojišťovnu,
proti níž soudkyně vede nebo v nedávné minulosti vedla sou-
kromoprávní spor o úhradu zdravotních služeb nehrazených
z veřejného zdravotního pojištění, konkrétně o hrazení nákla-
dů porodní asistentky v domácím prostředí.
V nyní řešené věci šlo rovněž o úhradu zdravotních služeb
nehrazených z veřejného zdravotního pojištění, jmenovaná
soudkyně byla členkou senátu městského soudu povolané-
ho o žalobě rozhodnout. Žalovaná měla pochybnosti o ne-
podjatosti této soudkyně. Ve výše identifi kované věci šlo
pro soudkyni o spor o velmi intimní otázce, totiž o právu
ženy na porod ve vlastním domácím prostředí a na úhradu
nákladů spojených s porodem z prostředků veřejného zdra-
votního pojištění.
Městský soud dne 6. 11. 2020 předložil věc Nejvyššímu
správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti.
Námitka podjatosti byla doplněna vyjádřením soudkyně
A. V. ze dne 29. 10. 2020. Soudkyně k námitce podjatos-
ti uvedla, že je pojištěnkou žalované stejně jako asi 70 %
soudců městského soudu, kteří jsou s hrazením zdravotní
péče ze strany žalované více či méně spokojeni, neboť jim
„v průběhu tohoto pojištěneckého vztahu zcela jistě v některých
věcech vyhověla (např. hrazením určitého vyšetření nebo léčby,
popř. pobytu v lázních, příspěvkem na vitaminy nebo sportov-
ní činnost), zcela jistě jim nějaký výkon odmítla (žalovaná ne
všechna vyšetření, zdravotní výkony a léky svým pojištěncům
hradí)“. Ani k předmětu tohoto řízení necítila soudkyně
z judikatury