Strana 76
74
WWW.CAK.CZ
74
74
WWW
WW
W
CA.CA
.CA
K.C
K
K
Z
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
hlasovací právo, právo na podíl na zis-
ku a na likvidačním zůstatku, ani na vy-
pořádací podíl v návaznosti na všechny
okolnosti, zejména s ohledem na účel,
pro který byla obchodní korporace zří-
zena (str. 794 a 795).
J. Lasák, J. Dědič a D. Lála se v ko-
mentáři k § 276 z. o. k. strukturova-
ně, srozumitelně a přesvědčivě zabýva-
jí limity tvorby akcií, odlišnostmi, které
(ne)založí zvláštní druh akcie, (ne)ode-
bíratelnými právy, zvláštními právy
a povinnostmi. Komentář je rozsáh-
lý (24 stran) a přitom hutný. Ohledně
zvláštních povinností autoři docházejí
k závěru, že s akcií může být spojena pří-
platková povinnost, zákaz konkurence
apod. (str. 1 366). Má-li být s akcií spoje-
na zvláštní povinnost po vzniku společ-
nosti, docházejí k závěru, že je to právně
možné, ale jen se souhlasem každého ak-
cionáře, o jehož akcie se jedná; na daný
případ tedy nedopadá možnost akcioná-
ře přehlasovat, jako je tomu v případě
změny druhu akcií změnou práv s nimi
spojených (str. 1 352 a 1 353).
3
Třetí vybraná otázka zní, zda má být
test insolvence aplikován i v případě sní-
žení základního kapitálu s výplatou vlast-
ních zdrojů mezi společníky. Pochybnost
o tom, zda test insolvence (§ 40 odst. 3
z. o. k., tj. zákaz vyplatit zisk či jiné
vlastní zdroje společníkům, pokud by
si tím obchodní korporace přivodila
úpadek) má být aplikován i v případě
snížení základního kapitálu, je vyvolá-
na dikcí § 34 odst. 5 z. o. k., podle které-
ho se ustanovení zákona o obchodních
korporacích o rozdělení a výplatě jiných
vlastních zdrojů nepoužijí na snižování
základního kapitálu. J. Dědič a J. Lasák
velmi podrobně argumentují na str. 212
až 214, proč dané pravidlo test insolven-
ce nevylučuje a ani vyloučit nemůže a že
při efektivním snížení základního ka-
pitálu dopadne i na výplatu vlastních
zdrojů společníkům. Autoři dospívají
ke stejnému závěru jako P. Kuhn,
4
jejich
odůvodnění je však všestrannější a pře-
svědčivější. S předestřeným závěrem
i s argumenty k němu se plně ztotož-
ňuji především proto, že opačný výklad
jde proti jedné ze základních zásad prá-
va obchodních korporací, podle níž člen
obchodní korporace nesmí od ní získat
plnění na úkor věřitelů.
Velmi vítám, že první dvousvazkové
vydání (celkem 2 814 stran) bylo nahra-
zeno jediným svazkem druhého vydá-
ní zahrnujícím 2 628 stran, aniž došlo
k redukci vlastních komentářů, resp.
přestože došlo k jejich rozšíření.
5
Cel-
kový pokles počtu stran byl do určité
míry kompenzován zmenšením písma
na standardní velikost obdobných děl,
která zajišťuje velmi dobrou čitelnost (ve-
likost písma u prvního vydání byla po-
dle mého soudu zbytečně velká). Tyto
změny považuji za praktické a věřím, že
je uživatelé přivítají, protože se jim s jed-
nosvazkovým komentářem bude lépe
pracovat než s původními dvěma svazky.
Jde-li o další formální změny, pova-
žuji za vhodné zmínit vypuštění cita-
cí důvodové zprávy na začátku komentá-
řů k jednotlivým zákonným ustanovením.
Mám za to, že tato změna je pochopitel-
ná a pokládám ji za vhodnou. Sice uživa-
tel nemá příslušné pasáže důvodových
zpráv přímo po ruce, na druhou stra-
nu se vypuštěním tohoto textu ušetřilo
místo potřebné pro vlastní komentáře.
Navíc citace více důvodových zpráv ve-
dle sebe by mohla vést k nepřehlednos-
ti, případně nesrozumitelnosti, zvláš-
tě když důvodové zprávy ne vždy zcela
korespondují s přijatou verzí. Na konci
vlastního komentáře konkrétního usta-
novení je většinou uveden přehled litera-
tury (souhrnně je zpracován k hlavě VI
upravující družstvo) a přehled judika-
tury; odkazy na související ustanovení
a právní předpisy byly vypuštěny.
Další formální změnou je opuštění čís-
lování odstavců vlastního komentáře, kte-
ré bylo obsaženo v prvním vydání.
6
Byť
rozumím důvodům, které nakladatel-
ství k tomuto kroku vedlo (usnadnění
práce v případě srovnání rozličných vy-
dání komentáře v systému ASPI), je mi
to osobně líto, protože číslování odstav-
ců obecně vede k formulování přesněj-
ších odkazů, jak vnitřních, tak vnějších,
a ve výsledku k větší přehlednosti textu
a rychlejší orientaci v něm. Na druhou
stranu vítám, že došlo u rozsáhlejších
komentářů v podstatně větší míře, než
tomu bylo u prvního vydání, k vnitřnímu
strukturování textu pomocí nadpisů, což
rovněž přispívá k jeho vyšší přehlednosti.
V novém vydání již nenalezneme rej-
střík. Naproti tomu druhé vydání je
nově ukončeno seznamem literatury,
který v prvním vydání chyběl.
Poslední formální změnou, kterou
jsem zaznamenala, je šedé podbarve-
ní účetních a daňových komentářů. Tyto
partie jsou tak na první pohled lépe od-
lišitelné od ostatních komentářů, což lze
jen přivítat. Za nedostatek však považu-
ji, že přímo u nich není uvedeno jméno
jejich autorky J. Skálové a tuto informa-
ci čtenář zjistí z předmluvy na str. XLI
nebo z rozpisu pasáží jednotlivých spo-
luautorů na str. XXXIII, zatímco v ostat-
ních případech je autorovo jméno v sou-
ladu s dlouhodobým územ uvedeno
v zápatí příslušné strany. Pro příští vy-
dání bych tak doporučovala uvést jméno
autorky bezprostředně za šedivě podbar-
vený text, např. do závorky. Tento nedo-
statek pak lze zajisté zhojit v dohledné
době alespoň v systému ASPI.
Shrnu-li svůj názor na druhé vydá-
ní, mám za to, že je přínosné si jej po-
řídit i navzdory vlastnictví prvního vy-
dání, protože v mnohých pasážích je
patrný velmi výrazný kvalitativní posun
v jeho zpracování. Nespornou výho-
dou komentáře je, že je součástí systé-
mu ASPI, a tedy elektronicky dostup-
ný. Za velký klad považuji rovněž to,
že komentář obsahuje i účetní a daňo-
vé komentáře od J. Skálové. Největší
předností podle mého soudu pak je vel-
mi dobře poskládaný autorský kolek-
tiv, který se v zásadě úkolu, před který
byl postaven, zhostil se ctí.
Stručně řečeno, druhé vydání ko-
mentáře od autorského kolektivu
pod vedením J. Lasáka a J. Dědiče ví-
tám a doporučuji jej k pořízení všem,
kteří se právem obchodních korporací
zabývají na každodenní bázi (např. ad-
vokáti, soudci, notáři, podnikoví práv-
níci). A ač takové doporučení obsahuje
většina recenzí, rozhodně v tomto pří-
padě není prázdnou frází.
✤
JUDr. KATEŘINA EICHLEROVÁ, Ph.D.,
odborná asistentka na Katedře obchodního
práva Právnické fakulty Univerzitě Karlovy
z odborné literatury
3 Ke stejnému závěru v zásadě dochází i I. Šten-
glová v komentáři k § 276 z. o. k. na str. 630
a 631, marg. č. 8.
4 P. Kuhn: Komentář k § 34 z. o. k., in I. Štenglo-
vá, B. Havel, F. Cileček, P. Kuhn, P. Šuk: Zákon
o obchodních korporacích, Komentář, 3. vydání,
C. H. Beck, Praha 2020, str. 95, marg. č. 58.
5 Bez zajímavosti není, že i když nové vydání má
více normostran, je o 1 kg lehčí než původní
dvousvazkové vydání. Nakladatelství je tak
třeba pochválit i za volbu papíru.
6 To lze vysledovat i u jiných komentářů (např.
i ve druhých vydáních jednotlivých svazků komen-
tářů k občanskému zákoníku od nakladatelství
Wolters Kluwer ČR nejsou odstavce číslovány).