Strana 61
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
59
WWW.CAK.CZ
59
59
WWW
W
W
.CA
.CA
.CA
K.C
C
C
Z
K neodůvodněnému zkrácení odměny advokáta
v řízení o určení dědického práva
Postup a rozhodnutí obecných soudů při rozhodování o nákladech řízení musí vyhovovat
obecným požadavkům procesní spravedlivosti obsaženým v hlavě páté Listiny základních
práv a svobod. Zkrácení odměny, resp. náhrady nákladů řízení, které nebylo žádným
způsobem odůvodněno, odporuje ústavně zaručenému právu na soudní ochranu
podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
Závěru obvodního soudu, že předmětem řízení bylo určení dědického práva po určitém
zůstaviteli, nikoli určení práva k nemovité věci, kde by v určitých případech přicházelo
v úvahu vycházet z hodnoty nemovitosti, není z pohledu ústavnosti čeho vytknout. Postup
obvodního soudu, který při rozhodování o nákladech řízení ve věci žaloby na určení
práva, že určitá osoba je dědicem, použil § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, je tedy
zcela ústavně souladný.
K tomu lze nad rámec věci dodat, že ústavní stížností lze napadat jen porušení
konkrétního ústavně chráněného práva fyzické nebo právnické osoby, které
se bezprostředně týká stěžovatele, a tudíž nelze podat ústavní stížnost ve prospěch
třetí osoby. Namítají-li tedy stěžovatelé, že platná právní úprava zakládá disproporci
mezi mírou náročnosti advokátem poskytované služby a odměnou za ni, tedy že je
zasaženo do práva advokáta na spravedlivou odměnu za práci (čl. 28 Listiny), týkají
se tyto námitky nikoli stěžovatelů, nýbrž advokáta zastupujícího stěžovatele v soudním
řízení, a nejsou proto z hlediska ústavního přezkumu relevantní.
Nález Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2021,
sp. zn. III. ÚS 1052/21
Z odůvodnění:
Na Ústavní soud se obrátili stěžovatelé, kteří se podanou
ústavní stížností domáhali zrušení rozsudku obvodního sou-
du a usnesení městského soudu, neboť byli toho názoru, že
jimi byla porušena jejich práva zakotvená v čl. 28, 36 a 37
Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
Z obsahu spisu vedeného u obvodního soudu Ústavní soud
zjistil, že obvodní soud napadeným rozsudkem určil, že stěžo-
vatelé jsou dědici po zemřelém zůstaviteli (výrok I.), a uložil
vedlejší účastnici povinnost zaplatit stěžovatelům k rukám
jejich právní zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku
náhradu nákladů řízení ve výši 51 545 Kč (výrok II.).
O náhradě nákladů řízení obvodní soud rozhodl po-
dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tak, že při-
znal v řízení úspěšným stěžovatelům nárok na náhradu ná-
kladů řízení v částce 51 545 Kč, sestávající ze zaplaceného
soudního poplatku v částce 4 000 Kč (2x 2000 Kč) a ná-
kladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna sta-
novená podle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky
Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách ad-
vokátů a náhradách advokátů za poskytování právních slu-
žeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„advokátní tarif“), z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč se-
stávající z částky 2 500 Kč za každý z šesti úkonů uvedených
v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (2x převzetí a příprava za-
stoupení dne 29. 10. 2019, 2x žaloba, vyjádření ve věci samé
ze dne 3. 3. 2020 a 6. 3. 2020), včetně šesti paušálních ná-
hrad výdajů po 300 Kč, dále z pěti úkonů uvedených v § 11
odst. 1 advokátního tarifu (účast na jednání dne 27. 8. 2020
v rozsahu dvou úkonů právní služby, podání ve věci ze dne
28. 9. 2020 a účast na jednání dne 21. 12. 2020 v rozsahu
dvou úkonů právní služby), včetně pěti paušálních náhrad
výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu,
celé jako odměna za dva účastníky násobené x 2 x 0,80 po-
dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, a daň z přidané hodnoty
(dále jen „DPH“) ve výši 21 % z částky 39 200 Kč ve výši
8 232 Kč. Dále soud přiznal stěžovatelům účelně vynalože-
né náklady ve výši hotových výdajů na reprografi cké práce
78 Kč a 35 Kč.
Proti II. výroku rozsudku obvodního soudu podali stěžo-
vatelé odvolání. Městský soud napadeným usnesením rozsu-
dek obvodního soudu ve výroku o nákladech řízení změnil jen
tak, že jejich výše činí 40 050 Kč, jinak jej potvrdil (výrok I.)
a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů
odvolacího řízení (výrok II.). Městský soud v odůvodnění
napadeného usnesení uvedl, že obvodní soud při svém roz-
hodování o výši odměny advokátky správně aplikoval § 9
Ústavní soud:
z judikatury