Strana 70
68
WWW.CAK.CZ
68
68
WWW
WW
W
CA.CA
.CA
K.C
K
K
Z
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
Co se týče aplikovatelnosti Úmluvy na daný případ, ESLP
shledal, že není důvod odchýlit se od zavedené zásady, že
disciplinární řízení, v jehož rámci je řešena otázka práva
na pokračování ve výkonu profese, je řízením o občanských
právech ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy (Vilho Eskelinen
a ostatní proti Finsku [GC], § 62). Tato zásada je aplikova-
telná také na řízení vedená před různými profesními disci-
plinárními orgány (u soudců: Baka proti Maďarsku [GC],
§ 104-105; u státních zástupců: Polyakh a ostatní proti Ukra-
jině, § 160; u advokátů: Malek proti Rakousku, § 39; Helmut
Blum proti Rakousku, § 60). Čl. 6 odst. 1 Úmluvy je tudíž
na daný případ použitelný pod jeho civilní hlavou.
Co se týče věci samé, ESLP zkoumal, zda tím, že případ
stěžovatelky projednával Disciplinární senát, došlo k poru-
šení jejího práva na „tribunál zřízený zákonem“, a to na poza-
dí třístupňového testu formulovaného v případu Guðmundur
Andri Ástráðsson proti Islandu [GC] a obecných zásad tam
uvedených.
1. K tomu, zda došlo ke zjevnému porušení
vnitrostátního práva:
Soud byl v této otázce konfrontován se dvěma zásadně
opačnými pohledy polských nejvyšších soudů. Jeho úkolem
bylo přezkoumat, zda tyto soudy ve svých rozhodnutích za-
chovaly požadovanou rovnováhu mezi různými dotčenými
zájmy a zda při jejich rozhodování řádně zohlednily a do-
držely standardy Úmluvy požadované pro „tribunál zřízený
zákonem“. V této souvislosti konstatoval, že na novelu zá-
kona o Národní soudní radě z roku 2017, jež je nedílnou
součástí legislativy týkající se reorganizace polského soud-
nictví, je třeba nahlížet v kontextu koordinovaných změn
vnitrostátního práva přijatých v rámci reorganizace polské
justice a s ohledem na skutečnost, že tyto změny a jejich do-
pad na polský soudní systém upoutaly pozornost a vyvolaly
obavy řady mezinárodních organizací a orgánů a staly se
předmětem několika řízení před Soudním dvorem Evropské
unie.
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 5. 12. 2019 a usne-
sení ze dne 23. 1. 2020 shledal několik fl agrantních poru-
šení vnitrostátního práva. V rozsáhlém odůvodnění vyložil
jeho závěry, ke kterým dospěl po podrobné analýze a peč-
livém vyhodnocení příslušných vnitrostátních právních
předpisů z hlediska základních standardů Úmluvy a práva
EU a za použití judikatury a závěrů Soudního dvora EU.
Nejvyšší soud provedl hloubkové posouzení všech aspektů poj-
mu „nezávislý a nestranný tribunál zřízený zákonem“ ve světle
ústavních principů, které se vztahují k fungování NSR, včet-
ně principu oddělení a rovnováhy mezi zákonodárnou, výkon-
nou a soudní mocí a principu nezávislosti soudnictví. To však
nebyl případ Ústavního soudu v jeho nálezech ze dne 20. 6.
2017 a 20. 4. 2020.
S ohledem na zjevnou absenci komplexní, vyvážené a ob-
jektivní analýzy okolností z hlediska Úmluvy, hodnocení
Ústavního soudu nelze než považovat za svévolné a jako
takové nemůže mít žádnou váhu při posuzování toho, zda
došlo ke zjevnému a objektivnímu porušení vnitrostátního
práva v rámci procesu jmenování soudců do Disciplinární-
ho senátu. Na rozhodování Ústavního soudu musí být navíc
nahlíženo v obecném kontextu, ve kterém Ústavní soud pů-
sobil od konce roku 2015, a při zohlednění jeho kroků na-
mířených proti usnesení Nejvyššího soudu, ve kterém bylo
shledáno zjevné porušení vnitrostátního a mezinárodního
práva v souvislosti s vadným procesem jmenování soudců,
ve kterém vystupovala NSR. Tyto kroky začaly bezprece-
dentním prozatímním rozhodnutím ze dne 28. 1. 2020, je-
hož cílem bylo zasáhnout do výkonu rozhodovací pravomo-
ci Nejvyššího soudu, v jejímž rámci Nejvyšší soud aplikoval
a interpretoval Úmluvu a jiné mezinárodní úmluvy. Takové
rozhodnutí Ústavního soudu nelze charakterizovat jinak než
jako útok na vládu práva a na nezávislost justice. Konečné
rozhodnutí Ústavního soudu v této věci ze dne 21. 4. 2020
tento stav ještě posílilo.
S ohledem na tyto skutečnosti, zejména na přesvědči-
vé a pádné argumenty Nejvyššího soudu v jeho rozsudku
ze dne 5. 12. 2019 a v usnesení ze dne 23. 1. 2020 a na jeho
závěry, že postup jmenování soudců do Disciplinárního se-
nátu je v rozporu se zákonem, ESLP má za prokazatelné, že
došlo ke zjevnému porušení vnitrostátního práva.
2. K tomu, zda porušení vnitrostátního práva
v souvislosti s postupem jmenování soudců narušilo
samotnou podstatu práva na „tribunál zřízený
zákonem“:
Pokud jde o míru nezávislosti NSR a o to, zda došlo k ne-
přiměřenému zásahu zákonodárné a výkonné moci do pro-
cesu jmenování, se ESLP opřel o různá, ale v podstatě jed-
nohlasná stanoviska mezinárodních organizací a orgánů,
podle nichž změny v postupu jmenování soudců do NSR zave-
dené novelou z roku 2017 způsobily, že NSR již nebyla nezá-
vislým orgánem, který je schopen plnit svou ústavní povinnost
zajišťovat nezávislost soudů a soudců.
Soud vzal rovněž v úvahu okolnosti, za nichž byla nová
NSR zřízena, zejména to, že šest z patnácti jmenovaných
soudců bylo v uplynulých šesti měsících jmenováno minis-
trem spravedlnosti předsedou nebo místopředsedou soudu,
že většina členů nové NSR byla doporučena vládnoucí stra-
nou nebo s ní byla spojena, že většina kandidátů byla na-
vržena exekutivou a že nebylo možné ověřit, zda kandidáti
měli požadovaný počet podpisů, jelikož exekutiva schválené
seznamy kandidátů zpočátku nezveřejnila. Soud pozname-
nal, že situace, kdy veřejnosti nebylo ofi ciálně sděleno, zda
byl splněn formální požadavek, aby kandidáti do NSR získali
dostatečnou podporu, může vyvolat pochybnosti o zákonnosti
celého procesu výběru členů NSR. Navíc nejasnosti ohled-
ně toho, kdo kandidáty podpořil, může založit podezření
ohledně kvalifi kace členů NSR a jejich přímých či nepří-
mých vazeb na výkonnou moc. Členové NSR byli jmenováni
za podpory úzké skupiny soudců se silnými vazbami na vý-
konnou moc, a jak naznačil Nejvyšší soud, existovaly také
pochybnosti o tom, zda všichni členové NSR splňovali
zákonný požadavek, aby získali podporu dvaceti pěti aktiv-
ních soudců.
Soud dospěl k závěru, že na základě novely z roku 2017,
která zbavila soudní moc práva nominovat a vybírat členy
z judikatury