EngTest

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 72

70
WWW.CAK.CZ
70
70
WWW
WW
W
CA.CA
.CA
K.C
K
K
Z
BULLETIN ADVOKACIE 11/2021
z judikatury
dem bytu transformovala do ji majetkové hodnoty, do níž
vnos proveden nebyl, a není proto možné jej vypádat.
Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně,
jakož i s jeho právní argumentací.
III. Dovolání a rozhodnutí NS
Proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno dovo-
lání. Dovolatel namítá, že v rozhodovací praxi dovola-
cího soudu nebyla doposud řešena otázka, zda investice
(vnos) z výlučného majetku jednoho z maelů do oprav
a rekonstrukce drstevního bytu, je m považovat
za vnos, který by měl být při vypořádání SJM vypořádán.
Současně formuluje otázku, zda družstevní pol lze pova-
žovat za společný majetek, do kterého lze investovat (vyna-
ložit hodnoty z výhradního majetku manžela na společ
majetek), je-li nedílně spjat s nájmem družstevního bytu,
ípadně zda a jam způsobem tyto investice zohlednit
v případě převodu daného bytu do vlastnictví členů byto-
vého družstva při následném vypořání zaniklého SJM.
Dovolatel má za to, že vlastnictví družstevního podílu
v bytovém družstvu, se kterým je spojen nájem dr-
stevního bytu, je možné s uitými specifiky považovat
za „vlastnictví“ konkrétního bytu. Zrazňuje, že jeho
majetkovou investicí došlo ke zhodnocení družstevního
bytu, a tím i družstevního podílu; byla-li majetková hod-
nota drstevního podílu následně „přetavena“ do podo-
by vlastnictví předmětného bytu, došlo v důsledku dané
investice i k jeho zhodnocení.
NS rozhodl takto: „Při posouzení, co lze považovat za za-
počitatelné vynaložení odděleného majetku na majetek spo-
lečný, je podle právní úpravy možné vyjít z toho, že se jedná
o hodnoty vynaložené z výlučného majetku na majetek spo-
lečný; typicky se jedná o případy, kdy společná věc existu-
je a je do ní investováno z výlučných prostředků jednoho
z manželů nebo se jedná o pořízení nové věci ve společném
jmění, na kterou jsou použity prostředky tvořící výlučný ma-
jetek některého z manželů. V této souvislosti je v odborné
literatuře zdůrazněno, že jde o to, o co se společný majetek
obohatil (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
4. 7. 2013, sp. zn. 22 Cdo 209/2012; shodně též J. Dvořák,
J. Spáčil: Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře,
3. vydání, Wolters Kluwer ČR, a. s., Praha 2011, str. 234).
Z uvedeného se podává, že předpokladem existence vnosu
jednoho z manželů je obohacení společného majetku man-
želů. Jinými slovy, investice výlučných prostředků jednoho
z manželů musí směřovat vůči věci, která již součástí spo-
lečného jmění je, nebo která se (v přímé souvislosti s inves-
ticí) součástí společného jmění stává. Investice výlučho
majetku jednoho z manželů do majetku třetí osoby proto
vnosem ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. není a nelze ji
ani v rámci řízení o vypořádání společného jmění jako vnos
vypořádat. V řízení o vypořádání společného jmění manželů
se vypořádává jen majetek, hodnoty a závazky tvořící společ-
né jmění manželů, případně investice z výlučného majetku
do společné věci a investice ze společného jmění do výlučné-
ho majetku některého z manželů (viz např. usnesení Nejv-
šího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1915/2015).
V nyní projednávané věci vyšly nalézací soudy při posou-
zení otázky předmětného vnosu ze závěru, že v době prove-
dení rekonstrukce byl byt ve vlastnictví bytového družstva.
Tento závěr nebyl v rámci dovolacího řízení (a ostatně ani
v rámci řízení před nalézacími soudy) zpochybněn. Investi-
ce z výlučného majetku žalovaného proto nesměřovala vůči
majetku náležejícímu do společného jmění účastníků, nýbrž
do majetku třetí osoby (družstva). S ohledem na výše uvede-
né je proto správný závěr odvolacího soudu, že tuto investici
za vnos ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. považovat nelze.
Je sice pravda, že investicí mohlo dojít ke zhodnocení člen-
ského podílu (bývalých) manželů – tj. mohlo dojít ke zvý-
šení jeho obvyklé hodnoty (která je pro jeho vypořání ur-
čující – srov. např. rozsudek velkého senátu občanskopráv-
ního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 11.
2002, sp. zn. 31 Cdo 2428/2000), nicméně družstevní pol
edmětem vypořádání v projednávané věci není. evodem
družstevního bytu do společného majetku účastníků v roce
2014 došlo k transformaci majetkové hodnoty (členského
podílu) na majetkovou hodnotu jinou (vlastnictví bytu), vůči
které však investice žalovaného přímo nesměřovala. Potud
jsou proto úvahy nalézacích soudů správné.
Otázkou však zůstává, zda skutečnost, že jeden z manželů
vynaložil za trvání manželství ze svého výlučného majetku
finanční prostředky, které vedly k pozdějšímu (nepřímému)
zhodnocení majetku nacházejícího se v době rozvodu man-
želství ve společném jmění, lze v rámci řízení o vypořádání
společného jmění zohlednit jiným způsobem.
1
IV. Možné odlišné posouzení
Závěry uvedené v glosovaném rozhodnutí NS považujeme
za problematické. Již na první pohled je zřejmé, že NS za-
ujal poněkud formalistický přístup k posouzení majetkové
entity, která měla být zhodnocena vynaložením výlučných
prostředků jednoho manžela.
Je pravda, že v okamžiku vynaložení vnosu byl přímo (bez-
prostředně) zhodnocovanou entitou byt, který byl ve vlast-
nictví bytového družstva (lhostejno, zda jako jednotka či
jako pou část domu). Současně je však zcela nepochyb,
že hodnota družstevního bytu se zprostředkovaně promítá
do hodnoty členského podílu člena družstva, který daný byt
ívá právě z titulu svého členství v drstvu (refl exní zhod-
nocení). Je notorietou, že dochází-li k převodu členského
podílu v bytovém družstvu (laicky řeno – k převodu dr-
stevního bytu), je hodnota podílu odvozena právě z hodnoty
bytu, jehož nájem je s daným polem spojen, resp. z kvality
bydlení, které lze v daném bytě realizovat. Není třeba zdů-
razňovat, že čím „kvalitnější“ je byt, tím vší je i kvalita by-
dlení, a tedy i hodnota členského podílu. Tato elementární
úvaha byla koneckonců vyjádřena i v některých rozhodnu-
tích jiných senátů NS. Uvést lze alespoň rozhodnutí ze dne
29. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 5168/2017, v němž byla řešena
otázka spravedlivého vypádání mezi bytovým družstvem
a jeho bývalým členem při jeho nároku na vypořádací pol.
1 Tučně zvýraznili autoři.
Test 1