Strana 100-101
památky 1/2022/1 9998 památky 1/2022/1
Johann Christian I. z Egenbergu (1641–1710) opatřoval své osobní knihy heraldickým
supralibros s egenberským erbem s knížecí korunou a Řádem zlatého rouna, z čehož
vyplývá, že toto supralibros začal užívat až po udělení řádu v roce 1694. Svým supralibros
označil celkem deset knih,
97
dalších šest knih opatřil svým podpisem.
98
Z podepsaných
knih zaujme především Schottovo Itinerario ouero noua descrittione de’ viaggi principali
d’Italia (Padova, 1654), neboť se přímo nabízí úvaha, že důvodem pořízení této knihy
mohla být kavalírská cesta, kterou Johann Christian a jeho mladší bratr podnikli v letech
1660–1663 a během níž navštívili také řadu italských destinací.
99
Oběma egenberským
bratrům dedikoval E. Rudio své dílo Errori del genio Discorsi… (Udine, 1674), které se
nachází v egenberské sbírce ve dvou identických dedikačních exemplářích s ručně
kolorovanými egenberskými erby na obou deskách.
Nejobsáhlejší knižní sbírku vybudovala Christianova manželka Marie Ernestina z Eg-
genbergu, rozená ze Schwarzenbergu (1649–1719), která své osobní knihy často opatřo-
vala svým podpisem v různých varietách, případně pouze prostou iniciálou „E“. Kromě
podpisů zanechala v knihách také mnoho rukopisných poznámek a marginálií, jejichž
systematickým zpracováním, stejně jako celou knižní sbírkou Marie Ernestiny, se již
několik let soustavně zabývá J. Radimská.
100
Nejtypičtějším provenienčním znakem
užívaným Ernestinou je bezesporu její iniciálové supralibros sestávající z iniciál „ME“
97 Jako Christianovo supralibros jej identifikoval již MÖRATH, Anton, Die „Ex libris“ und „Super lib-
ros“ des Fürstenhauses Schwarzenberg und die „Super libros“ des Fürstenhauses Egenberg, in:
Österreichischen Exlibris-Gesellschaft. VI. Publikation, Wien 1908, s. 13. Srov. RADIMSKÁ, J., Les
livres et les lectures d’une princesse au XVII
e
siècle, knihy označené tímto supralibros zařadila do
katalogu knižní sbírky Marie Ernestiny.
98 Srov. RADIMSKÁ, J. a kol., Ve znamení havranů, s. 992, v rejstříku proveniencí u Johanna Christiana
uvádí pouze jeden záznam.
99 SOA Třeboň, odd. ČK, Sbírka rukopisů, č. 39, [Popis studijní a kavalírské cesty Johanna Christiana
a Johanna Seyfrieda z Egenbergu 1660–1663].
100 O její knižní sbírce publikovala celou řadu článků a dvě monografie: RADIMSKÁ, J., Knihovna šlech-
tičny. TÁŽ, Les livres et les lectures d’une princesse au XVII
e
siècle.
↑
Obr. 19. Rukopisné ex libris Hanse Ulricha z Egen-
bergu z roku 1616 s iniciálami jeho zesnulé manželky
Sidonie Marie, rozené z Thannhausenu, zdroj: NPÚ,
ZK ČK, foto: autor, 2022
←
Obr. 18. Iniciálové supralibros Hanse Ulricha
z Egenbergu z roku 1583, zdroj: NPÚ, ZK ČK, foto:
autor, 2022
Obr. 20. Bibliofilská vazba dedikovaná Johannu Antonovi I. z Egenbergu, zdroj: NPÚ, ZK ČK, foto:
autor, 2022