Strana 56-57
54 památky 1/2022/1
MATLAS, Pavel, Panský špitál jako prostředek disciplinace poddaných? K sociálnímu zabezpečení
raně novověkého venkova, in: Chudinství a chudoba jako sociálně historický fenomén.
Ambivalence dobových perspektiv, individuální a kolektivní strategie chudých a instrumentária
řešení, HLAVAČKA, Milan – CIBULKA, Pavel, et alii, Praha 2013, s. 204–234.
MILLAUER, Franz Xaver Maximillian, Fragmente aus dem Nekrolog de Zisterzienser-Stiftes
Hohenfurt, Prag 1819.
PALACKÝ, František, Popis Království českého v jazyku českém i německém, Praha 1848.
PANGERL, Mathias, Urkundenbuch des Cistercienserstiftes B. V. Mariae zu Hohenfurt in Böhmen,
Wien 1865.
PAVELEC, Petr, Počátky hradu a města, in: Český Krumlov. Od rezidence k památce světového
kulturního dědictví, GAŽI, Martin – PAVELEC, Petr (edd.), České Budějovice 2010, s. 25–56.
RAMEŠ, Václav, Slovník pro historiky a návštěvníky archivů, Praha 2005.
RIEGGER, Josef Anton, Materialien zur alten und neuen Statistik von Böhmen. II. Heft, Prag –
Leipzig 1787.
ROUČKA, Bohuslav, Špitály, jejich majetek, správa a postavení v daňovém systému českého
feudalismu, Právněhistorické studie 1966, roč. 12, s. 41–90.
SCHMIDT, Valentin – PICHA, Alois, Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen I. 1253–1419,
Prag 1908.
SCHWALLER, Jan, Pardubický špitál (1737) 1744–1753 (rozbor účtů), Východočeský sborník
historický, 1997, 6, s. 183–202.
SVOBODNÝ, Petr – HLAVÁČKOVÁ, Ludmila, Pražské špitály a nemocnice, Praha 1999.
ŠIMŮNEK, Robert, Reprezentace české středověké šlechty, Praha 2013.
ŠIMŮNEK, Robert, Rodové tradice pánů z Rožmberka, in: Rožmberkové. Rod českých velmožů
a jeho cesta dějinami, GAŽI, Martin (ed.), České Budějovice 2011, s. 326–329.
TAUSCH, Jaromír, Špitály na Českomoravské vrchovině, Vlastivědný sborník Vysočiny. Oddíl věd
společenských, 1998 (vyd. 1999), roč. 11, s. 267–284.
TEICHL, Anton, Geschichte der Herrschaft Gratzen, Gratzen 1899.
TEJČEK, Michal – HŮRKOVÁ, Jindra, Klatovský špitál a špitálský dvůr u Svatého Rocha, Sborník
prací z historie a dějin umění, 2006, roč. 4, s. 49–114.
TRAJER, Johann, Historisch-statistische Beschreibung der Diöcese Budweis, Budweis 1862.
VAVERKOVÁ, Zuzana, Stavebně historický vývoj špitálu v Českých Budějovicích, České Budějovice
1985, nestr. NPÚ, ÚOP České Budějovice, sign. PD 3940.
VLČEK, Pavel (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.
Internetové zdroje
https://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx [1. 2. 2022]
https://www.monasterium.net/mom/CZ-SOAT/CizyRody/246/charter [1. 2. 2022]
https://www.monasterium.net/mom/CZ-SOAT/CizyRody/247/charter [1. 2. 2022]
PhDr. Roman Lavička, Ph.D. (nar. 1974)
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
lavicka.roman@npu.cz
ORCID ID: 0000-0002-5978-8715
Obor obecná teorie a dějiny výtvarných umění absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
v Praze. Od roku 2003 pracuje v Národním památkovém ústavu, nejdříve v oddělení evidence
a dokumentace, od roku 2008 v oddělení restaurování jako odborný garant a specialista pro
restaurování nástěnných maleb a kamenosochařských památek. Dlouhodobě se zabývá studiem
středověkého umění, zejména sakrální architektury a jejího stavebního vývoje.
Mgr. Jarmila Hansová (nar. 1974)
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
hansova.jarmila@npu.cz
ORCID ID: 0000-0002-7713-5056
Obor kulturní dějiny absolvovala na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích. Od roku 2000 působí v Národním památkovém ústavu, kde se od roku 2008 věnuje
zejména archivním rešerším pro operativní a stavebněhistorické průzkumy. Hlouběji se zabývá
tematikou památek, v prvé řadě církevních, v širším historickém kontextu.
Židovský hřbitov
v Kolodějích nad Lužnicí
Jewish Cemetery
in Koloděje nad Lužnicí
Iva Steinová
1 SAKAŘ, Josef, Dějiny Židů v Týně n. Vlt., v Kolodějích, Neznašově a okolí, in: Židé a židovské obce
v Čechách v minulosti a v přítomnosti, GOLD, Hugo (ed.), Praha – Brno 1934, s. 241; FRIED, Samuel,
Kehila kedoschah Kalladay, Jüdisches Archiv 2, 1928/1929, s. 41.
2 Johann Joachim baron Brandstein odpovídá krajským hejtmanům na otázky ve věci šetření vyvo-
laného královským prokurátorem Felixem Václavem Hadem z Proseče kvůli údajné nové synagoze
v jeho vsi Kolodějích (23. 9. 1698), blíže Národní archiv (dále jen NA), Nová manipulace (dále jen NM),
sign. J 7 182, s. p. Za pomoc s přečtením dokumentů děkuji Janu Lhotákovi.
3 MATLAS, Pavel, Velkostatek Koloděje nad Lužnicí (1738–1947/48), inventář, Státní oblastní archiv
Třeboň 2007, s. 1.
Abstrakt: Text se zaměřuje na vyhodnocení
a interpretaci výzkumu židovského hřbitova v Ko-
lodějích nad Lužnicí, který je nejrozsáhlejším
památkovým areálem tohoto typu v dnešním
Jihočeském kraji. Podrobný průzkum hřbitova
a dokumentaci náhrobků uskutečnila v letech
2015–2019 autorka příspěvku v rámci činnosti
MATANA, a. s. Na jeho ploše se nachází 533 ná-
hrobků včetně nejstaršího dochovaného v jižních
Čechách, který je datován rokem 1590. Od
druhé poloviny 18. století byly Koloděje sídlem
bechyňského a později budějovického a tábor-
ského krajského rabinátu, a tudíž i významným
centrem židovské vzdělanosti. Přítomnost vzdě-
lanců a rabínů je patrná ze sepulkrálií, vyskytují
se mezi nimi náhrobky místních rabínů a jejich
rodinných příslušníků. Na hřbitově se nachází je-
diná tumba na území jižních Čech, která stojí nad
hrobem krajského rabína. Koloděje jsou též rodi-
štěm významných představitelů kulturního dění
20. století, zejména bratří Alfréda (1914–1976)
a Emila (1918–1994) Radokových, jejichž předko-
vé jsou na hřbitově pohřbeni.
Klíčová slova: Koloděje nad Lužnicí; židovské
hřbitovy; židovské osídlení; náhrobky; rabíni
Článek vznikl v souvislosti s dlouhodobým zá-
měrem systematické dokumentace náhrobků na
židovských hřbitovech, o něž pečuje Matana, a. s.
Abstract: The text focuses on the evaluation
and interpretation of the research of the Jewish
cemetery in Koloděje nad Lužnicí, which is the
largest monumental complex of this type in the
present-day South Bohemia Region. Detailed
research of the cemetery and documentation
of tombstones was carried out in 2015-2019 by
the author of the paper within the framework of
Matana, a. s. activities. There are 533 tombsto-
nes on its area, including the oldest preserved
tombstone in South Bohemia, which dates back
to 1590. From the second half of the 18th century
Koloděje was the seat of the Bechyně and later
České Budějovice Budějovice and Tábor regional
rabbinate and therefore an important centre of
Jewish education. The presence of scholars and
rabbis is evident in the sepulchral monuments,
including tombstones of local rabbis and their
family members. The cemetery has the only
„Tumba“ (small house-like gravestone) in South
Bohemia, which stands above the grave of the
regional rabbi. Koloděje is also the birthplace
of important representatives of 20th century
cultural events, especially the brothers Alfred
(1914-1976) and Emil (1918-1994) Radok, whose
ancestors are buried in the cemetery.
Keywords: Koloděje nad Lužnicí, Jewish cemete-
ries, Jewish settlement, tombstones, rabbis
The article was written in the context of a long-
-term project of systematic documentation of
tombstones in Jewish cemeteries, managed by
Matana, a. s.
Počátky židovského osídlení
Literatura většinou spatřuje počátky židovského osídlení v Kolodějích po roce 1681, kdy
byli Židé vyhnáni z Týna nad Vltavou.
1
Usídlili se zde však daleko dříve, zpráva z roku
1698 vypovídá, že Židé žili v Kolodějích „od nepaměti“.
2
Toto období lze interpretovat
nejméně jako několik desetiletí, spíše však na více než půlstoletí. Existence Koloděj jako
samostatného statku sahá k roku 1588,
3
což mohl být i impuls k následnému usídlení
Židů. Jejich příchod můžeme předpokládat nejpozději v průběhu první poloviny 17. století.
památky 1/2022/1 55—75