Strana 158-159
památky 1/2022/1 157156 památky 1/2022/1
1 Informace v předchozích odstavcích vycházejí z dokumentů uložených ve spisovně Národního pa
-
mátkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích. Stať neobsahuje kom-
plexní přehled správních řízení vedených s vlastníkem, například k informacím o udělených sankcích
za nedodržení závazných stanovisek nemá Národní památkový ústav přístup.
2 HAVLICE, Jiří – KODÝDEK, Libor – ŠNEJD, Daniel, Středověké jádro domu zemědělské usedlosti čp. 1
v Mirkovicích, Průzkumy památek 2014, roč. 21, č. 2, s. 139–155.
Luděk Dvořák za problém označil především deponování dřeva spolu s dalšími sbírkový-
mi předměty, protože kvůli omezeným možnostem muzea není tento objekt možné uložit
zcela samostatně. Pro další uchování objektu je nutné nastavit depozitní režim tak, aby
byly zabezpečeny vhodné podmínky i jejich monitorování, tj. dostatečné větrání prostoru
(teplota u těchto typů stavebních prvků nehraje větší roli). Současně je nutná preven-
tivní konzervace i proto, že je mirkovické dřevo uloženo ve společném prostoru s jinými
předměty, které jsou napadeny dřevokazným hmyzem natolik, že se může v brzké době
rozšířit. Postřiky proti plísním, dřevomorce a dalším dřevokazným škůdcům bylo proto
doporučeno použít urychleně na všechny předměty uložené v depozitáři. Kromě návr-
hu konkrétních chemikálií bylo nabídnuto i operativní provedení konzervace pracovníky
rožnovského Metodického centra, pokud o takovou pomoc klatovské muzeum požádá
(k takové žádosti ale nedošlo).
Na následujícím jednání v sále klatovského muzea se pak účastníci vcelku rychle a snad-
no sjednotili v názoru, že jako možnost záchrany a prezentace fragmentů připadá v úva-
hu pouze urychlená konzervace a následná instalace jako samostatného muzejního
exponátu v zabezpečeném prostředí s možností prohlídek, dalšího studia a doprovod-
ných instalací, protože pouze taková alternativa může zabezpečit zachování maxima
autentického stavu materiálu i možnosti dalšího studia jeho výpovědních možností. Rea-
lizace takové verze přístupu ale neodpovídá možnostem a úmyslům klatovského mu-
zea, respektive skanzenu v Chanovicích. Zástupci dvou muzeí s celostátní působností,
tj. Národního technického muzea, respektive jeho Centra stavitelského dědictví v Plasích,
a Muzea české vesnice v Kouřimi, kteří se v předtuše tohoto výsledku z podnětu Jiřího
Škabrady zúčastnili, bohužel prohlásili takovou akci v jejich současných podmínkách za
nereálnou.
Jako určitá naděje na řešení se v závěru jednání objevila – ale jen jako teoretická al-
ternativa – případná prezentace v rámci aktivit spolku Hrady na Malši, pravděpodobně
v areálu hradu Pořešína u Kaplice. Zde by se v rámci uvažované expozice lidového sta-
vitelství mohlo počítat i s výstavbou vhodné budovy pro muzeální prezentaci torza mir-
kovické jizby, což by zároveň znamenalo žádoucí návrat objektu do „jeho“ regionu. Celý
projekt tohoto areálu ale naráží na nedostatek finančních prostředků. Díky domluvené
spolupráci s Ústavem památkové péče na pražské Fakultě architektury ČVUT (ateliér
Tomáše Eflera) existuje alespoň naděje na studentskou práci, jež by dala projektu vizuál-
ně prezentovatelnou podobu.
Podobná sisyfovská snažení skupin nadšenců zůstávají prozatím bez naděje na rychlý
a reálný pozitivní výsledek a bohužel nemění nic na pokračujícím tragickém osudu naše-
ho nejstaršího známého vesnického domu. Jeho novodobé osudy je možné vnímat jako
selhání funkcí veřejných institucí, které mají potřebnou záchrannou činnost v náplni, ale
k unikátní konstrukci se prozatím nijak nehlásí.
Prohlášené kulturní památky
Výběr z kulturních památek nově prohlášených
v letech 2019–2021
Jana Štorková
Lety, jádro bývalé středověké tvrze čp. 31 – č. ÚSKP 15294/3-2596
Bývalá středověká tvrz, datovaná do 14., popřípadě počátku 15. století, se dochovala
v areálu hospodářského dvora čp. 30 v Letech u Písku. Přestože její podobu ovlivnily
přestavby v baroku i v 19. a 20. století, její pozůstatky členěné do tří budov jsou dosud
dobře čitelné. Nejvýznamnějším objektem je věžový palác s dvoudílnou dispozicí, do-
chovaný v relativně autentické podobě včetně historických konstrukcí a architektonic-
kých prvků (sedlové kamenné portály, trámové stropy či barokní krovy).
Tučapy (TA), zámek čp. 1 – č. ÚSKP 106656
Zámek Tučapy, postavený v druhé polovině 18. století na základech původní tvrze z roku
1404 a přestavěný v roce 1893 do dnešní podoby, nabízí mimo jiné vhled do kulturního
zázemí podnikatelské rodiny bratří Pfeifferových, továrníků z Jablonce nad Nisou. Hmo-
tové uspořádání zámku, vnější vzhled, dispozice i převážná většina hlavních stavebních
konstrukcí se dochovaly v autentické podobě, bez výraznějších nevhodných zásahů
a úprav. Téměř v celém jeho přízemí nacházíme valené klenby s výsečemi, v patře pak
fabionové stropy se štukovou výzdobou. Areál výrazně zhodnocuje přilehlý zámecký
park vymezený ohradní zdí. Památková hodnota zámeckého areálu stojícího v blízkosti
náměstí Tučap je umocněna i jeho urbanistickou funkcí.
Obr. 1. Lety, hospodářský dvůr čp. 30 a 31, západní křídlo se středověkou tvrzí, foto: Pavel Hájek, 2020