Strana 172-173
památky 1/2022/1 171170 památky 1/2022/1
Týn nad Vltavou, Bargerova vila, Dewetterova čp. 445 – č. ÚSKP 106577
Půdorysně poměrně jednoduchá vila vltavotýnského mlynáře Ladislava Bargera se řadí
mezi ryze moderní puristické stavby. Postavená byla dle projektu stavitele Adolfa Be-
neše na konci dvacátých let 20. století a vyniká jednotným architektonickým pojetím
vysoké umělecké a architektonické kvality bez odkazů na historickou architekturu. Její
moderní dispoziční řešení zahrnuje centrální halu a po obvodu přízemí i patra situované
soukromé i reprezentační prostory (salón, pokoje, ložnice, kuchyň a koupelna). Komu-
nikačním jádrem vily je dvouramenné betonové schodiště umístěné v polokruhovém
rizalitu na severní straně stavby. Jak fasády, tak interiéry se dochovaly v autentickém
stavu, a to včetně architektonických a řemeslných prvků (např. interiérové dveře, okna,
dochovaný obklad ze zeleného skla, plochy teraca atd.).
(další objekt tohoto typu stojí v Rudolfově u Jindřichova Hradce). Netradiční podobu
stavby, situované v pohledově dominantním místě na kopci Vinice při severním okraji
města, vhodně dotvářejí dosud uchované architektonické a řemeslné prvky interiéru
(dveře, okna, kachlová kamna, prvky osvětlení či výmalba stěn). Vila má nemalý kulturní
a společenský význam i díky vazbě na svého tvůrce, blatenského rodáka, který spolu-
pracoval s významnými architekty své doby, především s Kamilem Hilbertem. Karel Fiala
se mimo jiné účastnil i obnovy katedrály sv. Víta na Hradčanech a ve dvacátých letech
20. století se – coby stavitel Pražského hradu – významně podílel na stavebněhistoric-
kých průzkumech tohoto excelentního areálu.
Blatná, vila Theodora Fialy, Holečkova čp. 394 – č. ÚSKP 106369
Vilu Fiala (nazývanou též Krčkovna) navrhl architekt a památkář Karel Fiala (1862–1939)
pro svého bratra, blatenského hostinského a řezníka, v roce 1905. Dílčí úpravy zde
proběhly kolem roku 1910. Jedná se o autenticky dochovanou výletní restauraci s hos-
podářským zázemím, kterých se z dané doby na jihu Čech dochovalo jen velmi málo
Ločenice, venkovská usedlost čp. 13 – č. ÚSKP 106388
Autenticky dochovaná usedlost v historickém návesním jádru obce zahrnuje jeden
z posledních dochovaných příkladů špýcharového domu s patrovou zděnou sýpkou,
zděným síňovým dílem a roubenou světnicí. Špýcharové domy byly v dané oblasti hojně
rozšířené a postupně zanikaly při přezdívání vesnic v průběhu 19. století. Dnešní po
-
doba dvoutraktové usedlosti, včetně jejího hmotového uspořádání, vznikla přirozeným
stavebním vývojem objektů v průběhu 19. a 20. století. Za památkově nejhodnotnější
objekt můžeme považovat intaktně dochovanou obytnou budovu s roubenou světnicí,
dendrochronologicky datovanou do let 1777–1781. V interiéru usedlosti se dochovala řada
hodnotných historických konstrukcí (klenby, trámové a povalové stropy, roubení „v ko-
žichu“) i stavebních prvků (například okna a dveře včetně kování). Areál se dochoval
ve vzácné celistvosti a neporušenosti.
Záluží u Vlastiboře, venkovská usedlost čp. 12 – č. ÚSKP 106545
V obci Záluží u Vlastiboře se dochoval jedinečný soubor blatské zděné architektury, která
byla pro své nesporné hodnoty v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací.
Přestože se třítraktová venkovská usedlost čp. 12 dochovala v téměř autentickém sta-
vu a plní zásadní urbanistickou funkci, nebyla až dosud prohlášena kulturní památkou.
Důvodem zřejmě byla její přestavba v první polovině 20. století. Památkově hodnotné
je nejen hmotové uspořádání budov včetně dispozice, konstrukcí a prvků, ale zejména
↑
Obr. 26. Týn nad Vltavou, Barge-
rova vila, Dewetterova čp. 445, za-
hradní průčelí, foto: Jana Štorková,
2020
←
Obr. 27. Týn nad Vltavou, Barge-
rova vila, Dewetterova čp. 445, sta-
vební plán, pohled na uliční fasádu,
zdroj: archiv vlastníka
Obr. 28. Blatná, vila Theodora Fialy, Holečkova čp. 394, pohled od jihovýchodu, foto: Pavel Hájek, 2016