Strana 174-175
památky 1/2022/1 173172 památky 1/2022/1
ztvárnění návesního průčelí s pozdně secesní výzdobou a s lidovými motivy z roku 1928.
Na území soběslavsko-veselských Blat se jedná o velmi netradiční řešení, které poukazu-
je na společenské postavení tehdejšího majitele, jímž byl starosta obce, a nabízí ukázku
svébytného řešení návesní fasády v „konzervativním“ venkovském prostředí.
Rožmberk nad Vltavou, Prudice, Nosetín, Nová Bystřice, Kovářov, Český Krumlov –
Horní brána, Protivín, Třeboň, židovské hřbitovy – č. ÚSKP 103418, 106470, 106396,
106397, 106417, 106425, 106426, 106424
V letech 2019 a 2020 se kulturní památkou podařilo prohlásit osm jihočeských židov-
ských hřbitovů, které až dosud na seznamu kulturních památek chyběly. Zůstávají zá-
sadním svědectvím o existenci židovských komunit v regionu a způsobech jejich života.
Nápisy na náhrobcích z 18. až 20. století obsahují velké množství informací o životě
jednotlivců i rozvětvených rodin, některé z nich lze vnímat jako specifický druh příleži-
tostné hebrejské poezie.
Obr. 29. Ločenice, venkovská usedlost čp. 13, interiér roubené světnice, foto: Pavel Hájek, 2018
Obr. 30. Záluží u Vlastiboře, venkovská usedlost čp. 12, severní průčelí, foto: Jana Štorková, 2019
Písek, pomník padlým c. a k. 11. pěšího pluku – č. ÚSKP 106467
Na vojenském hřbitově v Písku se nachází pomník padlým místního pluku, který je jedním
z prvních umělecky zpracovaných memoriálních artefaktů spojených s událostmi první
světové války v Čechách. Slavnostně odhalený byl v květnu 1917. Jedná se o figurální dílo
zhotovené z umělého kamene na hranolovém podstavci s druhotně doplněným (či upra-
veným) nápisem a nárožními hlavami vojáků. Pravděpodobně jde o jedinou dochovanou
monumentální plastiku akademického sochaře Františka Žemličky (1892–1971), který byl
v době zhotovení příslušníkem 11. pěšího pluku rakousko-uherské armády a nacházel
se v jihouherské Gyule. Figura okřídleného klečícího Génia s mečem, která je hlavním
motivem díla, obsahuje symbolický podtext, zároveň je ale velice realisticky provedená
a svým pojetím předznamenává směřování výtvarného umění poloviny 20. století (a to
včetně sochařství svázaného s nacionálním socialismem či socialistickým realismem).
Bošilec, kamenný dvouobloukový most – č. ÚSKP 106540
Kamenný dvouobloukový most přes Bukovský potok v extravilánu obce Bošilec byl po-
stavený v letech 1753–1755 během tereziánské stavby císařské silnice. Je autenticky
dochovaným příkladem důležité a architektonicky kvalitní technicko-dopravní stavby,
která dokládá stavební a konstrukční technologie své doby a je důležitým pramenem
pro dokumentaci vývoje tohoto druhu staveb v jihočeském regionu.
Obr. 31. Český Krumlov – Horní Brána, židovský hřbitov, obřadní síň, pohled od severozápadu, foto: Jakub
Drozda, 2018