Strana 30-31
památky 1/2022/1 2928 památky 1/2022/1
roku 1342 s kaplí sv. Jana Evangelisty), Bavorov (roku 1359 s kaplí Božího Těla), Třeboň
(roku 1384 s kaplí sv. Alžběty), Jindřichův Hradec (roku 1399 u kostela sv. Alžběty), Telč
(roku 1414 u kostela sv. Ducha), Slavonice (po roce 1414 s kaplí sv. Jana Křtitele) a Jem-
nice (před rokem 1462 s kaplí sv. Alžběty). V rámci rožmberského dominia vznikaly v prů-
běhu 14. a 15. století všechny tři základní kategorie špitálů – fundované a vydržované
kláštery, zřízené šlechtou i založené městskou obcí či jednotlivými měšťany.
1
Pro zjednodušenou představu o regionálním rozsahu tohoto fenoménu napříč staletími je
účelné uvést alespoň stručnou statistiku jejich výskytu v příhraniční oblasti jižních Čech.
Na panstvích Vyšší Brod, Rožmberk, Nové Hrady a Český Krumlov
2
bylo od 14. do 18.
století založeno celkem 22 špitálů, přičemž u poloviny z nich je doložena jejich existence
nejpozději na počátku 17. století. Čtyři špitály se později přestěhovaly do mladších budov
a v jednom případě se nepodařilo špitální dům lokalizovat, takže jsme ve vymezené
1 TEJČEK, Michal – HŮRKOVÁ, Jindra, Klatovský špitál a špitálský dvůr u Svatého Rocha, Sborník
prací z historie a dějin umění, 2006, roč. 4, s. 49–114, zde s. 50; KADLEC, Jaroslav, Špitál sv. Václava
v Českých Budějovicích, Acta regionalia, 1970–1971, s. 65–76; KUBÍKOVÁ, Anna, Českokrumlovský
špitál a kostel sv. Jošta, Jihočeský sborník historický 1997–1998, roč. 46–47, s. 104–110; LANCINGER,
Luboš – VLČEK, Pavel, Český Krumlov. Budějovická brána a bývalý špitál (čp. 99–103). Stavebněhis-
torický průzkum, SÚRPMO Praha, 1991, rkp. NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích, plánový archiv, arch.
č. PD 2445; LOVĚTÍNSKÁ, Ivana, Historie špitálu u sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci v raném
novověku, diplomová práce, Ústav archivnictví a pomocných věd historických, FF JU v Českých
Budějovicích, 2017, s. 28–30; DOSTÁLOVÁ, Jana, Počátky fungování špitálu v Telči s přihlédnutím
k dějinám každodennosti na začátku 17. století, Památky Vysočiny 2013, 5, s. 101–116.
2 V rozsahu dle stavu v polovině 19. století; blíže PALACKÝ, František, Popis Království českého v ja
-
zyku českém i německém, Praha 1848.
Obr. 1. Vyšší Brod, budova špitálu s kaplí sv. Josefa (původně sv. Alžběty) na okraji klášterního areálu
(označeno 1) a městský špitál na jižním konci náměstí poblíž farního kostela sv. Bartoloměje (označeno
2), originální mapa stabilního katastru z roku 1826, zdroj: © ČÚZK, archiv
Obr. 2. Vyšší Brod, špitální kaple sv. Josefa (původně sv. Alžběty) po barokní přestavbě kolem roku 1670,
pohled přes rybník v opatské zahradě, foto: Roman Lavička, 2007