Strana 22-23
památky 1/2022/1 2120 památky 1/2022/1
Obr. 19. Zvíkov, hrad, půdorysy přízemí a patra západního křídla paláce, Raimund Marchetti (?), před lis-
topadem 1884, zdroj: SOA Třeboň, fond Stavební správa Orlík, inv. č. 418, plán č. 603
Obr. 18. Zvíkov, hrad, pohled severní chodbou ochozu na západní křídlo paláce, Jan Koula, před 1884,
zdroj: Čechy společnou prací spisovatelů a umělců českých II. Vltava, Praha 1884, obr. 397, s. 147
uvedených rozměrů šlo o 2–3 pilíře), „3 zděné pasy“ (arkády), „nadezdívka“ v délce
9,2 m, dále „5 kleneb“ („Gewölbskuppeln“) zřejmě v přízemí, „4 zděné pilíře v parteru“,
„5 zděných pasů“, „nadezdívka“ v délce 16,4 m, „kamenná klenební žebra“, „okno“, od-
straněno „dláždění“.
92
Pět arkád a kleneb v přízemí ukazuje k jižnímu ramenu arkádové
chodby. Uvedené tři arkády patra nejsou ikonograficky doloženy. Chybí i na nejmladším
známém zobrazení jižního křídla před rekonstrukcí z doby před rokem 1858 (Kalivoda –
Haun). K jejich výstavbě a následnému snesení došlo tedy v relativně krátkém časovém
úseku. Zřejmě byly součástí zajištění přístupu do kaple. Uvedené ikonografii naopak
odpovídá zmiňovaná kružbová výplň („okno“) přízemí. Při následné rekonstrukci byly
v horní chodbě použity celkem „4 kusy gotických oken“.
93
Stav jihovýchodní chodby
v přízemí ochozu, obnovené v roce 1853, upřesňuje další Marchettiho rozpočet, sepsa-
ný 6. prosince 1881. Zahrnuje navíc dvě jižní klenební pole severovýchodního ramene
a schodiště do patra. Nejprve měly být sneseny „4 volně stojící zděné pilíře“, „2 rohové
pilíře“ a „zeď u schodiště“. Z částí vyzděných z cihelného zdiva mělo být sneseno „6 kle-
nebních pasů“, „klenební pas u schodiště“ a jedna „klenba“ („Gewölbskuppel“). Mohlo
se jednat o původní gotickou klenbu schodiště severovýchodního křídla paláce (viz také
níže). U zmíněných šesti kleneb byla snesena „kamenná klenební žebra“, „3 konzoly“
a „staré kamenné stupně“ schodiště.
94
Pro rekonstrukci ochozu v patře jihovýchod-
ního křídla byly vytesány nové kružby. Marchettiho plánová dokumentace poukazuje
obecněji ke gotickému původu severovýchodního schodiště. Na plánu rekonstrukce
z roku 1881 je v jeho prostoru zakreslen výběh žebrové klenby.
95
Tato klenba nakonec
nebyla realizována, ale její návrh pravděpodobně vyšel z dochovaného stavu. Tomuto
předpokladu nasvědčuje při detailním pohledu Eckertova fotografie [obr. 16], na níž se
za vstupem na schodiště projevuje silueta klenebních žeber, případně lomeného pasu.
Otázka kružeb a fasád ochozu
Arkádová chodba přízemí ochozu zvíkovského paláce je převážně v dnešní podobě
ikonograficky doložena nejpozději v první čtvrtině 19. století. Na středověké uplatnění
kružeb v arkádách přízemí nepoukazuje dostupná ikonografie a ani v dalších ohledech je
nelze mít za prokázané. Dobroslava Menclová argumentovala konzolami hlavic pilířů ar-
kád, které měly vynášet horní část kružby.
96
Toto pojetí vykazují upravené a rekonstruo-
vané arkády na Eckertových fotografiích před rokem 1878 [obr. 4, 16]
97
a později bylo
zopakováno v patře při Marchettiho rekonstrukci. Relativně raná malba Jana Václava
Kautského [obr. 15] naznačuje odlišné využití konzol arkád přízemí. V západním křídle
v druhé arkádě od severu zřetelně zachycuje výběh cihlového pasu opřený do konzoly
pilíře. Odpovídá to současné podobě arkád přízemí, které jsou v záklenku podloženy od-
sazenými pasy na konzolách. Shodně byly provedeny arkády severního křídla zachycené
na Eckertových fotografiích ve stavu po zajištění při první rekonstrukci nádvoří po roce
1853. Christine Chini (1999) upozornila na podobnost arkád přízemí zvíkovského paláce
s mezilodními arkádami minoritského kostela ve Steinu an der Donau.
98
Jde o stylově
blízký arkádový pas na konzolách bez kružby, byť v odlišném kontextu sakrální stavby.
Zvíkovu v mnoha ohledech stavebně-architektonicky blízký hrad v Písku analogii pro
tento detail neposkytuje. Důvody sestavení kružeb v přízemí ochozu, k němuž došlo po
roce 1853 a před rokem 1858, nejsou blíže známy. Lze pouze spekulovat, nakolik byla
92 Tamtéž, inv. č. 93, kart. č. 21, sign. F 18, fol. 155r–155v.
93 Tamtéž, fol. 156v.
94 Tamtéž, fol. 171r-v.
95 SOA Třeboň, fond Vs Orlík, kart. č. 848, sign. 2B-a-6/3 (pův. sign. II 19 c), fol. 432–433, Raimund
Marchetti, Laubengang in Klingenberg, 2. 11. 1881. Slabá jižní zeď schodiště na starším zaměření
paláce (Šiman) mohla být původně vřetenem mezi dvěma schodišťovými rameny.
96 MENCLOVÁ, D., České hrady I, s. 221.
97 Srov. kresby Huga Václava Seykory a Josefa Navrátila.
98 CHINI, Christine, Studien zur ehemaligen Minoritenkirche von Stein an der Donau, in: Jahrbuch für
Landeskunde von Niederösterreich, 1999, roč. 65, s. 75. Srov. KUTHAN, Jiří, Zakladatelské dílo krále
Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku, Praha 1991, s. 129.