Strana 78-79
památky 1/2022/1 77
Egenberská a schwarzenberská
knižní sbírka ve světle archivních
pramenů a provenienčního
průzkumu českokrumlovské
zámecké knihovny
The Development of the Egenberg
and Schwarzenberg Book Collection
in the Light of Archival Sources and
Provenance Research of the Český
Krumlov Castle Library
Jiří Žahour
Abstrakt: Zámecká knihovna v Českém Krumlo-
vě, jež sestává z egenberské a schwarzenberské
knižní sbírky, prošla složitým
historickým vývojem.
První část předkládané práce se zabývá historií
zámecké knihovny a vývojem knihovního fondu od
17. století do první poloviny 20. století. Na základě
studia archivních pramenů a historického evidenč-
ního aparátu popisuje jednotlivé vývojové etapy
knihovního fondu a zároveň přehodnocuje některé
dosud přijímané závěry o uspořádání egenber-
ské a schwarzenberské bibliotéky. Druhá část
studie se soustředí na vyhodnocení výsledků
provenienčního průzkumu a popis zazname-
naných egenberských a schwarzenberských
provenienčních znaků. V případě dosud nezpra-
cované schwarzenberské knižní sbírky nastiňuje
základní charakteristiku dílčích knižních sbírek
jednotlivých příslušníků rodu. Všímá si též pa-
mátkového potenciálu šlechtické knihovny,
včetně historických specifik její správy.
Klíčová slova: zámecké knihovny, šlechtické
knihovny, Egenbergové, Schwarzenbergové,
knihovní katalogy, provenienční znaky knih, Karl
Tannich
Článek vznikl v rámci výzkumného projektu Virtuální
rekonstrukce rozptýlených prove nienčně bohemi-
kálních knižních celků v tuzemských i zahraničních
knihovnách
(kód projektu DG18P02OVV009), fi-
nancovaného z Programu aplikovaného výzkumu
a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II).
Abstract: The castle library in Český Krumlov,
which consists of the Egenberg and Schwarzen-
berg book collections, has undergone a complex
historical development. The first part of the pre-
sent study concentrates on the history of the
castle library and the development of the library
collection from the 17th century to the first half of
the 20th century. It focuses n particular on the
historical record-keeping apparatus in the form
of manuscript and index card catalogues, which
mirror the system of the original arrangement
of the book collection in the various stages of
its development. The second part of the study
describes the provenance features used by three
generations of the Egenberg family and eleven
generations of the Schwarzenberg family. It also
observes the heritage potential of the aristocra-
tic library, including the historical specifics of its
management.
Keywords: castle libraries, aristocratic libraries,
Egenbergs, Schwarzenbergs, library catalo-
gues, provenance book markings, Karl Tannich
The article was written within the research project
Virtual Reconstruction of Scattered Book Collec-
tions of Bohemical Provenance in the Czech and
Foreign Libraries (Code: DG18P02OVV009), fun-
ded by the National and Cultural Identity Applied
Research and Development Programme (NAKI II).
Bibliotéka uchovávaná na českokrumlovském hradu a zámku patří k nejrozsáhlejším
a nejvýznamnějším šlechtickým knihovnám na našem území. Za svůj rozsah a pestrou
skladbu vděčí několika generacím rodu Egenbergů a Schwarzenbergů, jimž se poda-
řilo v průběhu více než tří staletí nashromáždit jedinečnou ukázku encyklopedického
knihovního fondu obsahujícího široké spektrum témat a žánrů soudobé krásné a od-
borné literatury. Pečlivě budovaná bibliotéka tak zrcadlí nejen stav soudobého vnímání
a poznání světa, ale také měnící se zájmy a záliby původních čtenářů, stejně jako jejich
ryze praktické potřeby. Zároveň představuje „pokladnici“ uchovávající skutečné skvosty
knižní a grafické produkce v širokém časovém rozpětí od poslední třetiny 15. století až
do čtyřicátých let 20. století.
Z celkového počtu 48 264 popisných jednotek
1
spadá více než polovina do kategorie
starých tisků, nejcennější jádro fondu tvoří 860 titulů z 16. století a sbírka 140 prvotis-
ků, kterou doplňuje soubor faksimile středověkých rukopisů a stěžejních děl knihtisku.
Naproti tomu rukopisná produkce je v knihovním fondu zastoupena pouze sporadicky,
neboť za schwarzenberské éry byla většina cenných rukopisů přesunuta z knihovny do
sbírek archivu.
2
V současné jazykové skladbě fondu se výrazně odráží skutečnost, že
Schwarzenbergové jakožto čtenáři preferovali zejména němčinu a francouzštinu, dal-
šími hojně zastoupenými jazyky jsou latina, italština a španělština.
3
V rámci tematické
skladby jsou nejpočetněji zastoupena díla historická, dále odborná hospodářská lite-
ratura, náboženství a právo, politika a militaria, přírodní vědy, geografie a mnohé jiné.
4
Soudobý ideál šlechtické bibliotéky jakožto „chrámu vědění a moudrosti“ byl v případě
českokrumlovské zámecké knihovny bezpochyby naplněn.
Na značně složitý historický vývoj zdejšího knihovního fondu upozorňoval již archivář
Jiří Záloha, který velmi výstižně konstatoval, že se v knihovně „setkalo několik knižních
celků, které byly postupně sváženy do Českého Krumlova z Vídně a z jiných schwarzen-
berských zámků a z likvidací pozůstalostí několika vládnoucích nebo význačných členů
rodu. Bylo by tedy omylem se domnívat, že zámecká knihovna v Českém Krumlově
vznikla pouze na tamním zámku. Nerespektovalo-li by se toto zjištění, došel by každý
badatel na scestí.“
5
Jelikož dosud nebyla publikována monografie,
6
která by popsala
1 BENEŠ, Ivo – SLANEC, Václav, Lokální a inventární katalog zámecké knihovny v Českém Krumlově
I–IV, nepublikovaný strojopis, 1961–1964, eviduje 22 845 inventárních čísel s počtem svazků okolo
55 000. Během zpracování fondu v letech 2015–2022 došlo k výrazné korekci počtu inventárních jed-
notek zejména kvůli změnám v evidenci periodik a také díky katalogizaci konvolutů. Ke dni 2. 3. 2022
fond čítal celkem 48 264 popisných jednotek, z toho 5 885 adligátů. S postupujícím zpracováváním
fondu se bude tento údaj zřejmě nadále měnit. Tyto katalogy byly sepsány ve třech exemplářích –
jeden exemplář uchovává správa Státního hradu a zámku Český Krumlov (dále SHZ ČK), druhý
exemplář Územní památková správa v Českých Budějovicích a třetí exemplář Knihovna Národního
muzea (dále KNM).
2 Ke dni 17. 6. 2022 bylo zaznamenáno celkem 115 rukopisů, vzhledem k postupujícímu zpracování kni-
hovního fondu lze předpokládat, že toto číslo bude dále narůstat. V převážné většině se jedná o texty
hospodářského charakteru pocházející z 18. a 19. století, jejichž autory mnohdy byli schwarzenberští
úředníci. Výjimky představují např. rukopis divadelní hry Trauriges Glickhspiel oder MARJA SVARIA
Königin in Schottlandi…, odehrané pod taktovkou českokrumlovských jezuitů u příležitosti naroze-
nin kněžny Marie Ernestiny z Egenbergu v lednu roku 1676; konvolut sestávající z rukopisů hry Die
besondere Eigenschafft der Liebe und Das betrogene Alter a komedie Der Schelmische Fasching–
- Streich z 18. století či jediný bohemikální rukopis Knisska Konska Lekárzska… jinak lidem tak konum
užiteczna sepsana od… P. Pana Hrabete z Liechtensteynu přibližně z poloviny 17. století. Naproti
tomu středověké rukopisy se v knihovním fondu nenacházejí, neboť tato rukopisná produkce byla již
za schwarzenberské éry důsledně ukládána do sbírek archivu. Srov. KNEIDL, Pravoslav, Zámecké
knihovny. Kraj České Budějovice. Český Krumlov, in: Knihovna Národního musea, BAŤHA, Franti-
šek – ŠVEHLA, Karel (edd.), Praha 1960, s. 132. Ten uvádí, že „rukopisy tato knihovna nemá žádné,
při jednotné správě s archivem byly ukládány přímo tam“.
3 Jazykové složení zámecké knihovny Český Krumlov (dále ZK ČK) nelze ve stávajícím stupni zpra-
cování přesně vyčíslit. Přestože se výuka češtiny stala součástí výchovy schwarzenberských dětí
již v dobách Ferdinanda Viléma ze Schwarzenbergu, bohemika jsou v knihovním fondu zastou-
pena pouze sporadicky – cca 1 100 tituly převážně hospodářské a správní literatury z 19. století,
k bohemikům ve fondu ZK ČK podrobně ČECHOVÁ, Petra, Bohemika ve fondu zámecké knihovny
v Českém Krumlově, nepublikovaná diplomová práce, České Budějovice: Pedagogická fakulta Ji-
hočeské univerzity v Českých Budějovicích 2013.
4 Tematické složení ZK ČK nelze ve stávajícím stupni zpracování přesně vyčíslit.
5 ZÁLOHA, Jiří, Zámecká knihovna v Českém Krumlově, Výběr z prací členů historického klubu při
Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, 1973, roč. 10, č. 4., s. 264.
6 Dosud nebyla publikována monografie, která by podrobně popsala a zhodnotila knihovnu jako celek.
Vývojem fondu se v rámci kratších příspěvků zabývali: LIFKA, Bohumír, Knihovny státních hradů
a zámků, Praha 1954; KNEIDL, Pravoslav, Zámecká knihovna v Českém Krumlově, in: Český Krumlov,
městská památková rezervace, státní zámek a památky okolí, ŠAMÁNKOVÁ, Eva – VONDRA, Jiří
(edd.), Praha 1961, s. 31–33; TÝŽ, Zámecké knihovny v 17. až 19. století, in: Dějiny knihoven a knihov-
nictví, CEJPEK, Jiří a kol., Praha 2008, s. 145–161; ŠIMÁKOVÁ, Jitka, Zámecká knihovna Český Krum-
76—115 památky 1/2022/1