Strana 16-17
památky 1/2022/1 1514 památky 1/2022/1
věže. Kresba z mobiliárního fondu v Třeboni a Seykorova kresba z roku 1821 skládají
úplný obraz nádvoří zvíkovského paláce v první čtvrtině 19. století.
Písemné zprávy o podobě nádvoří do poloviny 19. století
Nejstarší zjištěný údaj o opravě „královského paláce“, provedené za zástavního držitele
hradu Oldřicha z Rožmberka, je z roku 1444.
50
V účtech renesančních úprav Zvíkova
za Bohuslava ze Švamberka v roce 1570 byl už zmíněn „veliký ambit“. Opravy se tý-
kaly s ním sousedící prostory.
51
Klenutý patrový ochoz pravděpodobně poprvé popsal
švamberský archivář Václav Březan v roce 1616. Hradní palác s kaplí považoval pod-
le dispozice za klášter templářů: „[…] ambitové na oblouky křížové, jedni na druhých
sklenuti a z štukoví naskrze od díla tesaného uděláni jsou. […] všecken naskrze klenutý
byl trojím i více klenutím jedno na druhém, tak jakž se ještě spatřuje a znáti dává.“
52
Březanova zpráva umožňuje výklad ve smyslu dvou, případně ještě více pater ocho-
zu, nicméně o druhém patře královského paláce nejsou další doklady.
53
Přímé zprávy
k opravám nádvoří paláce pocházejí až z 19. století. Blíže nespecifikované práce „na
zachování obloukové chodby uzavírající prostor dvora“ zaznamenal F. R. Grossing ve
své stati o Zvíkovu publikované v roce 1817. Zmínil souvislosti počínajícího romantického
zájmu o hrad. Jeho opravy bývají po zřízení sekundogenitury (1802) tradičně spojovány
s knížetem Karlem I. Filipem ze Schwarzenbergu († 1820), podle Grossinga však pro-
bíhaly z rozhodnutí kněžny Marie Anny ze Schwarzenbergu († 1848), rozené z Hohen-
feldu, manželky Karla I., od roku 1799. Vedena „vhledem i vkusem“ chtěla „zachovat
a chránit vše, co svědčilo o vyšší starobylosti hradu“.
54
Julius Maxmilian Schottky (1828)
v publikovaném dopise baronu Ernestu Brunnovi do Drážďan upozornil na neutěšený
stav vnitřního nádvoří: „[…] je obklopeno křížovou chodbou, která spočívá na pevných
pěkných sloupech, avšak zčásti již v troskách“, její klenba byla „na mnoha místech
zcela propadlá“. Nad ní probíhala „druhá, ale otevřenější chodba, jejíchž třicet vysokých
gotických výklenků bylo vymalováno […]“.
55
Schottkym uvedený počet třiceti čelních
oblouků kleneb horního ochozu, v nichž se dochovaly fragmenty nástěnných maleb,
odpovídá dnešnímu stavu.
56
Otevřenější chodbou pravděpodobně nekomentoval ar-
chitektonické řešení, ale pouze stav dochování. Dne 30. května 1831 Zvíkov navštívil
hrabě Evžen Karel Černín z Chudenic při svém výletu z Čimelic na Zvíkov a Orlík. Do
deníku si zapsal, že hradní nádvoří je „uzavřeno dvojitou galerií“. Stejně jako Schottky
zaznamenal havarijní stav: „[…] bohužel spěje k úplné zkáze. – Sloupy galerie se téměř
všechny zřítily.“
57
Zpustlost nádvoří zarostlého travou a plevelem potvrdil v roce 1840
C. A. Glaser
58
a o dva roky později ještě Wilhelm Adolf Gerle (1842): „V křížových chod-
bách roste vysoká tráva, kopřivy, keře a dokonce i stromy; rok od roku je vidět stále
méně nástěnných maleb a nápisů a mnohé z nich už nejsou přístupné, protože se zřítily
50 SOA Třeboň, fond Vs Orlík nad Vltavou, kart. č. 246, sign. VII B beta 2/2; SEDLÁČEK, August, Hrady,
zámky a tvrze království českého XI. Prácheňsko, Praha 1897, s. 32; LANCINGER, L., Hrad Zvíkov,
s. 6; ČECHURA, Jaroslav – RYANTOVÁ, Marie, Stavební činnost na Zvíkově v letech 1431–1472, in:
Castellologica bohemica, 1989, roč. 1, s. 40, 43.
51
ZÍBRT, Čeněk, Z dějin zámku a panství Zvíkova, Časopis Musea Král. Českého, 1908, roč. 83, sv. 1, s. 114.
52 Tamtéž, s. 231–232.
53 Srov. DURDÍK, T., Zvíkov hrad, s. 4.
54 GROSSING, F. R., Das Schloß Klingenberg auf der dem Feldmarschall Fürst zu Schwarzenberg
Durchl. gehörigen Herschaft Worlik in Böhmen, Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und
Mode, 1817, č. 100, 13. 12. , s. 407.
55 SCHOTTKY, Julius Max, Die Burg Klingenberg, Monatschrift der Gesellschaft des vaterländischen
Museums in Böhmen, 1828, roč. 2, October, s. 314, 315.
56 Půdorys paláce s číslováním výklenků publikoval SEDLÁČEK, A., Hrady, plán na s. 23.
57 SOA Třeboň, fond Rodinný archiv Černínů z Chudenic, Jindřichův Hradec, 1378–1945 (1949), De-
ník Evžena Karla Černína z Chudenic č. 106 (přílohy z 1. 3. 1831 – 2. 8. 1837), s. 22. Srov. DOBEŠ,
Adam, Eugen Karel Czernin (1796–1868) a Schwarzenbergové, in: Schwarzenbergové v české
a středoevropské kulturní historii, GAŽI, Martin (ed.), České Budějovice 2008, s. 450.
58 GLASER, C. A., Die Ruine Klingenberg in Böhmen, in: Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände
und Begebenheiten verbunden mit Novellen, Sagen und Geschichten, wie auch beigefügten Ta-
bleaux, Steinstichen, Karten, Planen und Musikalien 20, Neue Folge 4, MEDAU, Carl Wilhelm (ed.),
Wien – Prag 1840, s. 255.
klenby.“
59
Glaser současně zmínil opravy hradu iniciované Karlem II. ze Schwarzenbergu
(† 1858), který „nechal na mnoha místech zajímavé pozůstatky starožitné architektury
opravit […] a stavbu zakrýt“.
60
Povahu těchto prací alespoň částečně přibližují některé
dochované zprávy. Dne 12. listopadu 1841 nařídil kníže vyplatit 105 zlatých za „restau-
rování budov na zřícenině hradu Zvíkov“, 176 zlatých za „střešní tašky“, a 251 zlatých
50 krejcarů za „různé stavební dříví“.
61
V březnu 1843 sepsal seznam nejnutnějších oprav
hradu, které nezahrnuly arkádové nádvoří.
62
František Alexandr Heber (1844) popsal
průběh obnovy v následujícím roce: „Jakmile to na jaře v roce 1844 dovolilo počasí,
odebral se osvícený kníže v doprovodu několika stavitelských odborníků ke stále ještě
nádherné, impozantní hradní zřícenině, aby ji podrobili důkladné prohlídce a učinili vše
pro její záchranu. […] Po přesném prozkoumání padlo rozhodnutí, že bude obnoveno
přední hradní křídlo, byly vydány příslušné rozkazy a ihned se začalo s pracemi. Tato
část hradu měla být nejprve vyčištěna od veškeré suti, lépe zpřístupněna a zajištěna
podpěrami před zřícením.“ Označení „přední“ evokuje souvislost se vstupním, západním
křídlem, práce byly ale nejspíše zahájeny jižním křídlem, jak vyplývá z dalšího textu.
Heber je zhlédl osobně: „Když jsem v červnu 1844 naposledy navštívil Zvíkov, hemžilo
se to dělníky na horní části zříceniny: odnášeli suť, odkrývali zanesené zdivo a usnad-
ňovali přístup k zavaleným sklepením. Krásné staré dláždění vnitřního nádvoří bylo už
zčásti vyčištěno od nahromaděné suti, stejně tak jižní strana nádherných křížových
chodeb.“
63
V téže době byl 2. června 1844 knížetem ustanoven hradní správce, aby
dbal „na pořádek a čistotu“ hradních nádvoří.
64
Na tomto místě lze zmínit vzpomínku
Bernharda Gruebera (1874), který s téměř třicetiletým odstupem komentoval svou ná-
vštěvu na Zvíkově v roce 1845. Jeho vyjádření, že arkádové ochozy byly tehdy „ještě
dobře zachované“, se jeví jako značně nepřesné.
65
První rekonstrukce nádvoří zahájená v roce 1853
Zahájení stavební obnovy ochozu a západního schodiště lze klást až k roku 1853. Luboš
Lancinger (1974) upozornil k tomuto datu na blíže nespecifikované stavební práce na
Zvíkově za celkovou částku 378 zlatých, současně byl zřízen byt hradního hlídače ná-
kladem 114 zlatých.
66
K oběma sumám se dochovaly účty.
67
K první z nich zpracoval
10. listopadu 1853 schwarzenberský stavební správce Antonín Šiman vyúčtování nákla-
dů „prací provedených na zřícenině Zvíkova na rozkaz knížete“.
68
Ne všechny činnosti
lze podle rozpočtu úžeji vymezit. V případě nádvoří paláce byla „odklizena zřícená suť
59 GERLE, Wilhelm Adolph – WÜRBS, Carl, Bilder aus Böhmens Vorzeit, Prag 1842, s. 123.
60 GLASER, C. A., Die Ruine Klingenberg, s. 254.
61 SOA Třeboň, fond Vs Orlík, kart. č. 716, sign. VI A Beta 3a/4, fol. 4.
62 SOA Třeboň, fond Stavební správa Orlík, inv. č. 93, kart. č. 21, sign. F 18 3a/4, fol. 117; PAŘÍZKOVÁ
ČEVONOVÁ, Jana – PAŘÍZEK, Marek, Historický průzkum, in: PAŘÍZKOVÁ ČEVONOVÁ, Jana –
PAŘÍZEK, Marek – PATRNÝ, Michal – BERÁNKOVÁ, Lucie, Hrad Zvíkov. Stavebněhistorický průzkum.
Královský palác. 1. část, Praha 2017, strojopis uložený v archivu NPÚ GnŘ, bez inv. č., s. 40; PAŘÍ-
ZKOVÁ ČEVONOVÁ, Jana – PAŘÍZEK, Marek, Historický průzkum, in: PAŘÍZKOVÁ ČEVONOVÁ, Jana –
PAŘÍZEK, Marek – PATRNÝ, Michal – BERÁNKOVÁ, Lucie, Hrad Zvíkov. Stavebněhistorický průzkum
(2. etapa). Královský palác a zástavba kolem tzv. Placu západně paláce, Praha 2018, strojopis
uložený v archivu NPÚ GnŘ, bez inv. č., s. 115.
63 HEBER, Franz Alexander, Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser 2, Prag 1844, s. 206. Citováno
z českého překladu – HEBER, František Alexandr, České hrady, zámky a tvrze 3, Praha 2008, s. 314.
64 SOA Třeboň, fond Vs Orlík, kart. č. 716, sign. VI A Beta 3a/4, fol. 5.
65 GRUEBER, B., Die Kunst des Mittelalters, s. 105. Srov. GRUEBER, Bernhard, Charakteristik der Bau-
denkmale Böhmens, Mittheilungen der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung
der Baudenkmale, 1856, roč. 1, č. 11, November, s. 216; GRUEBER, Bernhard, Die Kaiserburg zu Eger
und die an dieses Bauwerk sich anschliessenden Denkmale, Prag 1864 (= Beiträge zur Geschichte
Böhmens III/II), s. 21.
66 LANCINGER, L., Hrad Zvíkov, s. 22.
67 SOA Třeboň, fond Stavební správa Orlík, inv. č. 93, kart. č. 21, sign. F 18. PAŘÍZKOVÁ ČEVONO-
VÁ, J. – PAŘÍZEK, M., Historický průzkum, 2017, s. 41; PAŘÍZKOVÁ ČEVONOVÁ, J. – PAŘÍZEK, M.,
Historický průzkum, 2018, s. 115–116. – LANCINGER, L., Hrad Zvíkov, s. 22, znal jen průvodní dopis
účtů ze SOA Třeboň, fond Schwarzenberská ústřední kancelář Orlík nad Vltavou, kart. č. 170, sign.
3/33, fol. 1r–1v.
68 SOA Třeboň, fond Stavební správa Orlík, inv. č. 93, kart. č. 21, sign. F 18, fol. 118r–119v.