Strana 168-169
památky 1/2022/1 167166 památky 1/2022/1
Strunkovice nad Blanicí, stodola a kolna v areálu fary čp. 1 – č. ÚSKP 10128/3-3769
Doprohlášení stodoly a kolny bylo žádoucí nejen pro jejich nepochybné památkové
hodnoty, ale i z hlediska ucelení památkové ochrany areálu. Významné je též jejich
začlenění do urbanistické struktury obce. Hospodářské budovy z první poloviny 19. sto-
letí, které jsou nedílnou součástí areálu fary, se dochovaly téměř v autentickém stavu
z doby výstavby, a to včetně dispozičního řešení, historických konstrukcí a řemeslných
prvků (trámové stropy s fošnovým záklopem, vaznicový krov se stojatou stolicí či úzké
štěrbinové průduchy v kamenném zdivu).
Tábor, budova bývalých lázní Housova mlýna – č. ÚSKP 106481
Autenticky dochovaná budova bývalých lázní Housova mlýna představuje kvalitní pří-
klad občanské architektury města z druhé poloviny 19. století a poukazuje na architek-
tonickou a historickou výjimečnost tohoto specifického typu staveb v celém regionu.
Z památkového hlediska je hodnotná nejen dispozice a dochované stavební historické
konstrukce (klenby do traverz, hambalkový krov, klenutý náhon pod budovou), ale i ar-
chitektonické členění hlavního historizujícího průčelí budovy. Zcela unikátní je vnitř-
zaujmou valené klenby s výsečemi, fabiónové stropy, prkenné podlahy či hambalkový
krov se stojatou stolicí. Památkově hodnotné je i západní průčelí s mohutným barokním
štítem členěným pilastry a římsami. Areál výrazně zhodnocují hospodářské budovy
tvořící zázemí fary, zejména budova stájí vybavená plackovými klenbami.
Hořice na Šumavě, fara čp. 2 – č. ÚSKP 106764
Budova fary, postavená v jižní frontě hořického náměstí nejpozději ve třicátých letech
18. století a dílčím způsobem upravovaná až do druhé poloviny 20. století, vykazuje
vysoký stupeň autenticity zejména v interiéru. Hmota, vnější vzhled a dispoziční řešení
jsou určené stavebním vývojem objektu od 18. století. K památkovým hodnotám objektu
patří dochované hmotové uspořádání, trojtraktová dispozice a historické konstrukce,
především valené klenby s výsečemi v celém rozsahu přízemí, fabiónové stropy se
štukovými zrcadly v patře, prkenné podlahy, hambalkový krov s ležatou stolicí či vytá-
pěcí systém s přikládacími komorami v přízemí i v patře. Cenné jsou rovněž jednotlivé
architektonické prvky (okna, dveře, portály či kamenné kádě).
Obr. 19. Strunkovice nad Blanicí,
stodola a kolna v areálu fary čp. 1,
foto: Jana Štorková, 2019
Obr. 18. Hořice na Šumavě, fara čp. 2, severní průčelí, foto: Zdeňka Kočková, 2021
↑
Obr. 20. Tábor, Housův mlýn, bu-
dova lázní, foto: Jakub Drozda, 2020
←
Obr. 21. Tábor, Housův mlýn, štu-
ková výzdoba interiéru budovy lázní,
foto: Jakub Drozda, 2020
ní výzdoba a vybavení z druhé poloviny 19. století související s lázeňským provozem
(dlažby, výplně otvorů, kamenná vana, výzdoba stěn). Objekt je dochovaný ve vzácné
celistvosti a neporušenosti.