Strana 42-43
památky 1/2022/1 4140 památky 1/2022/1
a pěti andílky. Na severním raně barokním bočním oltáři se nalézal obraz sv. Floriána
z 18. století, protější oltář Panny Marie pocházel již z 19. století.
73
O podobě klášterního špitálu ve středověku sice nic přesného nevíme, lze se ale domní-
vat, že se prostý objekt nijak nelišil od obytných budov v nedalekém městečku a zpo-
čátku mohl být vystavěný z větší části ze dřeva. Zděnou formu mohla získat špitální
budova až na konci středověku, stejně jako se tomu stalo v případě vyšebrodského
městského špitálu čp. 42. O velikosti klášterního špitálu svědčí i zpráva z roku 1380, že
zde žilo 12 osob.
74
Koncem 18. století narostl počet chovanců až na 17, což představovalo
maximum za celou jeho několikasetletou historii.
75
Podle nadační listiny z roku 1824 tu
měl klášter vydržovat zase 11 obročníků a jednu služebnou dívku. Každý měl dostat týdně
4 krejcary jako peníze na maso a denně dva žejdlíky piva. Všichni dohromady obdrželi
ročně 66 loktů plátna na košile, každé dva roky 108 loktů plátna na prostěradla a 72 loktů
šedé vlněné látky na kabáty. Místo dřívějšího stravování jim klášter ročně dával náhradou
52 korců obilí. Lidé bydlící ve špitále museli vést spořádaný život, účastnit se výročních
bohoslužeb a modlit se za dobrodince, jak to stanovila nadační listina.
76
O téměř sto
let později, podle vyúčtování z roku 1918, stálo udržování špitálu celkem 16 196 korun
a k tomu špitálníci dostali ještě naturálie a palivové dříví v hodnotě 18 890 korun.
77
Starou přízemní budovu špitálu s polovalbovou, šindelem krytou střechou, jak ji známe
jen z historické fotografie pořízené kolem roku 1920,
78
nahradil za opata Tecelina Jak-
sche roku 1929 nový dvoupodlažní objekt zbudovaný podle plánů stavitele a architekta
Hanse Maierla z Frymburku,
79
který zde vedle bývalé špitální kaple nalézáme dodnes.
73 CECHNER, A., Soupis památek, s. 318–319; CECHNER, A., Topographie, s. 131.
74 KAINDL, D., Dějiny kláštera, s. 29–30.
75 RIEGGER, Josef Anton, Materialien zur alten und neuen Statistik von Böhmen. II. Heft, Prag – Leipzig
1787, s. 332.
76 KAINDL, D., Dějiny kláštera, s. 116.
77 KAINDL, D., Dějiny kláštera, s. 136.
78 NPÚ, generální ředitelství, fototéka, č. neg. N167165, kolem roku 1920.
79 Cisterciácké opatství Vyšší Brod, fond Cisterciáci Vyšší Brod, kart. č. 390, sign. I/132, plány na
novostavbu klášterního chudobince, půdorys 1 : 100, leden 1929; spojovací krček ke kostelu 1 : 50,
↑ Obr. 5. Vyšší Brod, špitální kap-
le sv. Josefa (původně sv. Alžbě-
ty), hlavní oltář, vlevo část kazatel-
ny, foto šedesátá léta 20. století,
zdroj: NPÚ, ÚOP v Českých Budě-
jovicích, složka s evidenčním listem
památky
← Obr. 6. Vyšší Brod, špitální kap-
le sv. Josefa (původně sv. Alžběty),
oltář sv. Floriána, v pravém dolním
rohu část kazatelny, foto šedesá-
tá léta 20. století, zdroj: NPÚ, ÚOP
v Českých Budějovicích, složka
s evidenčním listem památky
Obr. 7. Vyšší Brod, vlevo špitální kaple sv. Josefa (původně sv. Alžběty) a vpravo budova starého špitá-
lu snad ještě středověkého původu, pohled od jihozápadu, kolem roku 1920, zdroj: NPÚ, GnŘ, fototéka,
inv. č. 167.165