Strana 26-27
památky 1/2022/1 2524 památky 1/2022/1
Summary
The two-storey arcaded gallery, encircling the
courtyard of the Royal Palace of the Zvíkov Cas-
tle, is one of the most impressive and significant
works of early Gothic Premyslid architecture in
terms of development. Its medieval appearan-
ce was obscured by extensive damage at the
upper level and the subsequent complex re-
construction that took place in the 1880s, led
by the establishment’s master builder Raimund
Marchetti. Based on the analysis of iconography
and written sources, it was found that the radical
reconstruction was preceded by a lesser-known
Romantic restoration, which took place from
1853 under Prince Charles II of Schwarzenberg
and his son Charles III. It followed the renewed
interest in the castle from around the second
decade of the 19th century, when Maria Anna
of Schwarzenberg advocated its preservation.
All the arcades and the arch ribbs of the ground
floor gallery were repaired or rebuilt. In the south
wing, three arcades were built on the first floor
in connection with the creation of access to the
chapel. The straight wall coping of the ground-
-floor was then replaced by the broken outline
of the arcades’ ogive arches, four of which were
inserted between 1853 and 1858 with traceries
assembled from disovered fragments. The addi-
tion of missing architectural elements is already
mentioned at this stage of the restoration by the
sources. The builders of the Schwarzenberg Orlík
estate were at the forefront of the repair works.
Antonín Šiman (Anton Schimann), a civil engineer
led the works between 1845-1866, and was pro-
bably the author of the oldest preserved plans
of the palace, followed in 1866-1875 by the civil
engineer Jan Rajský. According to iconography
and written records, it is safe to assume that
the gallery floor was not preserved in the first
quarter of the 19th century at the latest. Only
fragments of the ogive arches of the front arch
rib, in places with the remains of the vaulting,
and the brackets with the ribs’ abutments were
reminiscent of it. Of the larger structures, the tor-
so of an arcade or window above the north-east
staircase and four – most likely secondary - bu-
ttresses in the west wing may be mentioned. At
the same time the ground floor arcade is well
documented, with the south-east wing having
been lost before 1821. There were no traceries in
the arcades at that time. The existing evidence
makes it highly probable that the ground-floor
traceries were not part of the medieval gallery;
their existence is probably an episode of Roman
-
tic revival. In Marchetti’s later reconstruction, the
upper floor, with the exception of the arches,
was derived from the morphology of the ground
floor gallery, giving the palace courtyard its pre-
sent characteristic form with identical arcades
on both levels. The tracery recesses on the first
floor most probably correspond to the early Go-
thic design. It is not clear what the original height
of the members and the associated setting of
the traceries in the windows or arcades with the
parapet wall were. A medieval origin seems likely
for both known staircases of the palace from the
courtyard to the first floor. The western staircase
is depicted in a picture from the first quarter of
the 19th century (Lorenz Janscha). Related to
Marchetti’s project and Eckert’s photograph is
the staircase arch of the north-east wing.
Seznam použitých pramenů a literatury
Archivní a sbírkové fondy
Archiv hlavního města Prahy, Sbírka fotografií (1856–2014)
Archiv Národního muzea, fond Dobroslava a Václav Menclovi (1921–1976)
Muzeum města Prahy, Sbírka umění
Národní archiv, fond Památkový úřad Vídeň (1852–1918)
Národní galerie, Sbírka grafiky a kresby
Národní památkový ústav, generální ředitelství, spisový archiv stavebněhistorických průzkumů
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, fotoarchiv
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, spisový archiv
stavebněhistorických průzkumů
Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích, Státní zámek
Třeboň, mobiliární fond zámku Třeboň, ÚSKP ČR 51819/33-3948
Prácheňské muzeum v Písku
Státní oblastní archiv v Třeboni, Rodinný archiv Černínů z Chudenic, Jindřichův Hradec (1378–1945)
Státní oblastní archiv v Třeboni, Rodinný archiv Schwarzenberků, Orlík nad Vltavou (1539–1988)
Státní oblastní archiv v Třeboni, Schwarzenberská stavební správa Orlík nad Vltavou (1823–1948)
Státní oblastní archiv v Třeboni, Schwarzenberská ústřední kancelář Orlík nad Vltavou (1652–1948)
Státní oblastní archiv v Třeboni, Velkostatek Orlík nad Vltavou (1198–1948)
Strahovská knihovna, Grafická sbírka
Literatura a vydané prameny
BACHMANN, Erich, Architektur bis zu den Hussitenkriegen, in: Gotik in Böhmen. Geschichte,
Gesellschaftsgeschichte, Architektur, Plastik und Malerei, SWOBODA, Karl M. (ed.), München
1969, s. 34–109.
BENÁK, Martin, Aufschriften der Burgruine Klingenberg. Nápisy pozůstalé na zříceninách hradu
Zwíkowského, Warwažow 1858, rukopis uložený v Státním oblastním archivu v Třeboni, fond
Velkostatek Orlík nad Vltavou, inv. č. 4663, kniha č. 2200.
BENEŠ, František Xaver, Zvíkov, Světozor, 1873, roč. 7, příloha k č. 22, s. 261–262.
BERNAU, Friedrich, Album der Burgen und Schlösser im Königreiche Böhmen 1, Saaz 1881.
BEZECNÝ, Zdeněk, Schwarzenbergové a jejich Orlík v 19. století, Jihočeský sborník historický 1999,
roč. 68, s. 129–145.
BEZDĚKA, Franz Rudolf, Correspondenzen. Písek, Mittheilungen der k. k. Central-Commission zur
Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale, 1858, roč. 3, č. 10, s. 278.
ČECHURA, Jaroslav – RYANTOVÁ, Marie, Stavební činnost na Zvíkově v letech 1431–1472,
Castellologica bohemica, 1989, roč. 1, s. 35–66.
Čechy společnou prací spisovatelů a umělců českých II. Vltava, Praha 1884.
DENKSTEIN, Vladimír, Zvíkov, Praha 1942 (= Poklady umění v Čechách a na Moravě 50).
DOBEŠ, Adam, Eugen Karel Czernin (1796–1868) a Schwarzenbergové, in: Schwarzenbergové
v české a středoevropské kulturní historii, GAŽI, Martin (ed.), České Budějovice 2008, s. 439–452.
DUDÁČEK, Karel, Schwarzenberská stavební správa Orlík nad Vltavou (1743)1823–1948. Inventář
II/T 58 (inventář Státního oblastního archivu v Třeboni), Třeboň 1990.
DURDÍK, Tomáš, Hrady na Písecku – Die Burgen in der Gegend von Písek, in: Hrady, hrádky a tvrze
na Písecku, DURDÍK, Tomáš – KAŠIČKA, František – NECHVÁTAL, Bořivoj, Písek 1995, s. 5–192.
DURDÍK, Tomáš, Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě, Praha 1998.
DURDÍK, Tomáš, Zvíkov hrad, in: Vybrané středověké památky Prácheňska, DURDÍK, Tomáš –
ADÁMEK, Jan – FRÖHLICH, Jiří – CHOTĚBOR, Petr, Praha 1998 (= Vlastivědná knihovnička
Společnosti přátel starožitností 6), s. 19–54.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000, s. 633–636.
GERLE, Wilhelm Adolph – WÜRBS, Carl, Bilder aus Böhmens Vorzeit, Prag 1842.
GLASER, C. A., Die Ruine Klingenberg in Böhmen, in: Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände
und Begebenheiten verbunden mit Novellen, Sagen und Geschichten, wie auch beigefügten
Tableaux, Steinstichen, Karten, Planen und Musikalien 20, Neue Folge 4, MEDAU, Carl Wilhelm
(ed.), Wien – Prag 1840, s. 254–255.
GROSSING, F. R., Das Schloß Klingenberg auf der dem Feldmarschall Fürst zu Schwarzenberg
Durchl. gehörigen Herschaft Worlik in Böhmen, Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater
und Mode, 1817, č. 100, 13. 12., s. 407–410.
GRUEBER, Bernhard, Charakteristik der Baudenkmale Böhmens, Mittheilungen der k. k. Central-
-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale, 1856, roč. 1, č. 10, October,
s. 189–200, č. 11, November, s. 213–222.
GRUEBER, Bernhard, Die Kaiserburg zu Eger und die an dieses Bauwerk sich anschliessenden
Denkmale, Prag 1864 (= Beiträge zur Geschichte Böhmens III/II).
GRUEBER, Bernhard, Die Kunst des Mittelalters in Böhmen 2. Die Zeit des Übergangsstyles und
der Frühgotik (1230–1310), Wien 1874.
HEBER, Franz Alexander, Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser 2, Prag 1844.
HEBER, František Alexandr, České hrady, zámky a tvrze 3, Praha 2008.
HOUŠKA, Josef V., Návštěva na Zvíkově, Památky archaeologické a místopisné, 1855, roč. 1,
seš. 5, 236–237.
CHINI, Christine, Studien zur ehemaligen Minoritenkirche von Stein an der Donau, in: Jahrbuch für
Landeskunde von Niederösterreich, 1999, roč. 65, s. 53–122.
JANÁK, Ladislav, Zvíkov, Milevsko 1931.
KESNEROVÁ, Gabriela, Navrátilovy kresby, in: Josef Navrátil. Obrazy a kresby (kat. výst.), Národní
galerie v Praze, Palác Kinských, říjen – prosinec 1965, Praha 1965, s. 8–10.
KUTHAN, Jiří, Hrad Zvíkov za vlády posledních Přemyslovců, Jihočeský sborník historický 1973,
roč. 42, č. 2, s. 65–76, č. 3, s. 113–125.
KUTHAN, Jiří, Gotická architektura v jižních Čechách. Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II.,
Praha 1975.
KUTHAN, Jiří, Zvíkov. Dějiny a umělecké památky hradu, České Budějovice 1987.
KUTHAN, Jiří, Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku, Praha 1991.
KUTHAN, Jiří, Česká architektura v době posledních Přemyslovců, Vimperk 1994.
KUTHAN, Jiří et al., Dílo knížat a králů z rodu Přemyslovců, Praha 2018.
LAVIČKA, Roman, Královský palác, in: LAVIČKA, Roman – ČAPEK, Ladislav – FRÖHLICH, Jiří et al.,
Královská založení na jihu Čech za vlády posledních Přemyslovců, České Budějovice 2016,
s. 31–53, 62–71.
Letem českým světem. Půl tisíce fotograf. pohledů z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, Praha
1898.
LÍBAL, Dobroslav – SVOBODA, Emanuel – MALÝ, Jaromír, Zvíkov. Státní hrad a okolí, Praha 1955 (=
Publikace Státní památkové správy 11–6).
LÍBAL, Dobroslav, Jiří Kuthan, Gotická architektura v jižních Čechách, Akademia Praha 1975 (rec.),
Umění, 1976, roč. 2, č. 6, s. 565–566.
LÍBAL, Dobroslav, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001.