Strana 170-171
památky 1/2022/1 169168 památky 1/2022/1
Záblatí u Ponědraže, Valentův mlýn čp. 24 – č. ÚSKP 106555, 106556
Mlýn založený roku 1575 byl do první poloviny 20. století několikrát přestavován, přesto
představuje hodnotný funkční architektonický celek včetně dochovaného mlýnského
zařízení z konce 19. a první třetiny 20. století. Technologie mlýnského zařízení je ukáz-
kou tzv. uměleckého složení se třemi válcovými stolicemi a Francisovou turbínou in-
stalovanou roku 1930, kdy nahradila stará vodní kola. Z památkového hlediska je areál
hodnotný nejen hmotovým uspořádáním budov či jejich vnějším vzhledem (včetně prů-
čelí s částečně dochovanými obdélnými monochromatickými psaníčky renesančních
sgrafit), ale i dispozicemi jednotlivých domů či dochovanými historickými konstrukcemi
a architektonickými prvky (např. renesanční klenba síně či konstrukce v mlýnici). Mlýn
je velmi dobře dochovaným svědectvím hospodářských aktivit na třeboňském panství.
Nepominutelné jsou i jeho vazby na významné historické osobnosti (Vilém z Rožmberka
či Jakub Krčín z Jelčan).
Slavonice, měšťanský dům, Horní náměstí čp. 532 – č. ÚSKP 106373
Pohledově významný dům se zásadní urbanistickou funkcí je dokladem stavebního vý-
voje od 16. století přes pozdně barokní a klasicistní úpravy týkající se zejména interiéru
až po modernizace ve 20. a 21. století. Z památkového hlediska je hodnotné jak jeho
hmotové uspořádání a uliční průčelí se sgrafitovou výzdobou v podobě nepravidelných
psaníčkových sgrafit, tak i třítraktová dispozice, dochované historické konstrukce či
architektonické a stavební prvky (např. zaklenutí průjezdu, klenuté sklepy, dvouúrovňový
hambalkový krov). Dům obsahuje i některé pozdně gotické detaily (lomený oblouk na
dvorní straně průjezdu, okénko do dvora). Památkově významné jsou rovněž dochované
klenuté hospodářské budovy ve dvoře.
Sedlice, usedlost, Palackého čp. 17 – č. ÚSKP 106442
Městečko Sedlice je jádrem oblasti domů s empírovými atikovými štíty. Menší usedlost
z první třetiny 19. století představuje dobře dochovanou obytně-hospodářskou budovu,
dokládající specifický vývoj maloměstského domu od první třetiny 19. do 20. století
v daném regionu. Z památkového hlediska je hodnotné nejen její hmotové uspořádání,
ale i dochované historické konstrukce, zvláště atikové štítové průčelí členěné lizénami
a otvory, a stavební prvky, například valené a plackové klenby, hambalkový krov, okna
či interiérové dveře.
Obr. 22. Záblatí u Ponědraže, Valentův mlýn čp. 24, pohled od náhonu, foto: Jakub Drozda, 2020
Obr. 23. Slavonice, měšťanský dům, Horní náměstí, čp. 532, foto: Jakub Drozda, 2018
České Budějovice, činžovní dům, Žižkova/Jeronýmova čp. 173/19, č. ÚSKP 106773
Architektonicky ztvárněný činžovní dům s nárožní věžičkou představuje kvalitní příklad
obytné budovy postavené v historizujícím slohu s bohatou štukovou výzdobou z konce
19. století. Památková hodnota domu spočívá nejen v částečně zachované dispozici
a historických konstrukcích (klenby do traverz, segmentové klenby, cementová dlažba
na podestách, kamenné schodiště s litinovým zábradlím, štuková výzdoba průjezdu), ale
zejména v členění hlavního historizujícího průčelí budovy s prvky neorenesance a neoba-
roka. Dům obsahuje i některé řemeslné prvky, jako jsou původní dveře včetně kování.
↑ Obr. 24. Sedlice, měšťanský dům, Palackého čp. 17, foto:
Jana Štorková, 2018
← Obr. 25. České Budějovice, činžovní dům, Žižkova
čp. 173/19, detail výzdoby uliční fasády, foto: Jana Štor-
ková, 2021