Strana 14-15
památky 1/2022/1 1312 památky 1/2022/1
podle všeho invencí malíře. V dalších plánech kresba převážně odpovídá skutečnosti,
byť jsou zřejmé odchylky v detailech.
44
K jejímu dokumentárnímu zaměření poukazuje
zčásti setřený nápis tužkou pod arkádou uvádějící lokalizaci „[…] / […] Burg / Zwikov
oder Klingenberg […]“. Pokud lze ve stručnosti shrnout, její unikátní vypovídací hodnota
spočívá v zachycení interiéru gotického schodiště západního křídla, poškozené arkády
či okna nad schodištěm severovýchodního křídla a klenuté arkádové chodby přízemí
v úseku jihovýchodního křídla. U schodiště s žebrovou klenbou a jehlancovou konzolou
nelze – s ohledem na vyobrazení z mobiliárního fondu zámku Třeboň (viz níže) – s jisto-
tou vyloučit znázornění ideálního stavu na základě částečně dochovaných konstrukcí
a fragmentů. Zmíněná arkáda patra je poměrně obtížně interpretovatelná z hlediska
architektonického pojetí i odpovídající datace, nicméně představuje dosud nejúplnější
doklad k řešení fasád patra. Základna arkády zasahuje pod úroveň koruny zdiva nad
přízemím chodby severně, což vyvolává otázku, zda je pobořenou korunou zdiva za-
chycena úroveň podlah patra nebo jinak nedoložené parapetní zdi. Na kresbě je dále
zaznamenána arkádová chodba v přízemí severovýchodního křídla a půlkruhový valený
pas mezi opěráky při průjezdu. Další dvě vyobrazení, nacházející se ve sbírkách Stra-
hovské knihovny, nakreslil Hugo Václav Seykora († 1856). Zahrnují přesné datace, k nimž
lze vztáhnout zachycený stav nádvoří. U lavírované kresby tuší z 25. července 1821 se
jedná o podobný pohled jako u výše uvedené kresby z Národní galerie, tedy z osy prů-
jezdu západního křídla [obr. 12].
45
Arkádovou chodbu přízemí dokládá ve znázorněných
úsecích jižního a severního křídla a v celém severovýchodním křídle, v jehož patře se
v této době nacházel už pouze severní z pilířů výše zaznamenané arkády. Podobně
zaniklo přízemí jihovýchodního úseku chodby, k němuž poukazují pouze klenební čela
s konzolami. Druhé Seykorovo vyobrazení, kresba tužkou z 25. června 1823, podrobně
44 Chybným detailem Janschovy kresby je například umístění portálu v patře severovýchodního křídla
a pořadí nástěnných maleb tamtéž.
45 Strahovská knihovna, Grafická sbírka, inv. č. GS41673.
Obr. 13. Zvíkov, hrad, pohled průjezdem na nádvoří paláce, Hugo Václav Seykora, 25. června 1823, zdroj:
Strahovská knihovna, Grafická sbírka, inv. č. GS41675
Obr. 14. Zvíkov, hrad, pohled na nádvoří paláce od severovýchodu, anonymní malíř, začátek 19. století,
zdroj: NPÚ, ÚPS v Českých Budějovicích, SZ Třeboň, inv. č. TR01042
znázorňuje průjezd a přilehlý úsek arkádové chodby [obr. 13].
46
Jeho součástí je také
úsek severovýchodního křídla paláce, počínaje arkádou ochozu v přízemí severně scho-
diště. Nad ním se projevuje pozoruhodný detail pilíře v patře, jehož členitá levá strana
je kvůli poškození tvarově nejednoznačná. Průjezd v zásadě odpovídá dnešnímu stavu,
včetně naznačeného čela valené klenby a sedile, v němž chybí sloupky.
V úseku západního ramene arkádové chodby před průjezdem zanikla podle Seykorovy
kresby z roku 1823 klenba. Tato skutečnost je podstatná pro časové zařazení už dříve
známé anonymní kresby tužkou, kolorované akvarelem, z mobiliárního fondu zámku Tře-
boň [obr. 14].
47
Dosavadním bádáním je považována za nejstarší vyobrazení arkádového
nádvoří. Podrobně kresbu popsal v nepublikované nálezové zprávě archeologického
ústavu Tomáš Durdík (1998).
48
Datování do doby kolem roku 1790 nebylo blíže zdůvod-
něno, pravděpodobně se opírá o její klasicistní pojetí, nápadná je zvláště antikizující
stylizace ruin v prvním plánu.
49
Na základě zobrazení klenebního pole arkádové chodby
před průjezdem lze klást její vznik přibližně do stejné časové vrstvy jako výše zmíněné
Janschovo (?) zobrazení z Národní galerie a před uvedenou Seykorovu kresbu z roku
1823, která již klenbu nezaznamenala. Detail zříceného západního schodiště při průjezdu
připouští možnost, že je toto vyobrazení mladší než kresba v Národní galerii. Předmětná
kresba v Třeboni zachycuje nádvoří od východu s částí hlízové věže. Arkádová chodba
přízemí se nachází v zachycených úsecích jižního a severního křídla a podél západního
křídla s výjimkou úseku s destruovaným schodištěm jižně od průjezdu. Při průjezdu stojí
výše opakovaně zmiňované opěráky západního křídla, z nichž tři severní přesahují do
patra. Kresba se vyznačuje poměrně důsledným barevným vyjádřením stavebních ma-
teriálů, zvláště je dobře patrný rozsah cihlového zdiva nad arkádami a nástavby hlízové
46 Tamtéž, inv. č. GS41675.
47 NPÚ, ÚPS v Českých Budějovicích, SZ Třeboň, inv. č. TR01042.
48 DURDÍK, T., Nálezová zpráva; prvně reprodukoval DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých
hradů, Praha 2000, s. 633–636, obr. 1365 na s. 636.
49 Údaj „kolem 1790“ je připsán tužkou na dřevěné zadní desce mladšího obrazového rámu.