Strana 70-71
památky 1/2022/1 6968 památky 1/2022/1
kuriózní vyobrazení, kameníkem byly podle stejné předlohy vytesány obě žehnající ruce
jako levé. Díky zobrazeným kohenským rukám na náhrobku č. 182 je zřejmé, že rodina
Nosal patřila ke kohenům (Avraham Nosal, 1846). Nejmladší symbol žehnajících rukou
nacházíme na náhrobku Davida Pisetzkého (1892, náhrobek č. 148).
Levitské rodiny
Náhrobky levitských rodin se na hřbitově vyskytují v počtu patnácti, levitský symbol se
nachází na jedenácti z nich. Nejstarší doložený symbol pochází z roku 1752 (Baruch, syn
Lejba SG“L, náhrobek č. 354) a tvoří jej jednoduše vyrytá levitská konvice v horní části
náhrobku.
Na konci 18. století jsou v Kolodějích evidovány čtyři rodiny s příjmením Löwy.
57
V čele
jedné z nich stál Jakob, který zemřel v červenci 1806.
58
Přes mírnou nesrovnalost v datu
úmrtí můžeme díky komparaci s matričními údaji Jakoba označit za Joela Lejba, syna
Simchy (náhrobek č. 322). Náhrobek je zdoben motivem levitské konvice a tím určuje
zesnulého jako levitu. Po stranách je reliéf doplněn dvěma lvíčky, kteří vyjadřují osobní
jméno Lejb.
Zcela jedinečný svou monumentalitou i provedením je levitský náhrobek Zalmana, syna
Toviji SG“L (náhrobek č. 370). V tomto případě je obtížné stanovit letopočet, který je
zakódován v textu pomocí chronogramu. Náhrobek vyniká vytříbeností kamenické prá-
ce. Znamení levitské konvice se na něm opakuje třikrát a plocha kamene je orámo-
vána naznačenými tordovanými sloupy s propracovanými reliéfy hlavic. Můžeme snad
usuzovat, že Zalman je identický se Salomonem, zesnulým 1827.
59
Synem Salomona je
s velkou pravděpodobností Chajim SG“L, pohřbený v roce 1837 (náhrobek č. 252). Jeho
náhrobek opět vyčnívá mezi okolními. Oba můžeme považovat za významné muže své
doby, náhrobní nápisy vyzdvihují jejich vlastnosti a připomínají jejich postavení v židovské
komunitě.
57 BOHÁČEK, J. – HÁLEK, J. – KUČEROVÁ, K. – MÁDLOVÁ, V., Soupis židovských rodin, s. 244, 251, 252.
58 Datum úmrtí v písemných pramenech je 8. 7. 1806, srov. NA, HBMa 852, úmrtní část, fol. 10, zápis
217, též NA, ČG – HBF 26, fol. 115. Přepočet z hebrejského nápisu vychází na 28. 7. 1806.
59 NA, ČG – HBF 26, fol. 111.
Neobvyklé jsou ženské náhrobky opatřené levitským znamením, ve dvou případech do-
ložené rovněž na kolodějském hřbitově. Pokud se vyskytují, tak převážně u svobodných
dcer, výjimkou je však kolodějský náhrobek č. 284 z roku 1821, který náleží vdané ženě.
V náhrobním nápise je uvedena Bracha, v matričním záznamu Barbara, manželka Arona
Lewitocha.
60
Levitská konvice je tentokrát netradičně zobrazena ve spodní části náhrob-
ku. Druhým případem je náhrobek Batji, dcery Jicchaka SG“L (1846, náhrobek č. 470).
Náhrobek je zajímavý letopočtem, který tvoří numerická hodnota části věty upozorňující,
že zemřela v měsíci, „kdy byly rozbity desky Desatera“.
61
Míněn je židovský měsíc sivan
a první darování Tóry Mojžíšovi na hoře Sinaj (2M, 12, 19).
Další židovské rodiny
Snahou některých rodin od počátku 18. století bylo vrátit se do Týna. V druhé polovině
18. století se to podařilo Jakobu Ehrlichovi, který provozoval tamní panskou vinopalnu
62
a pokoušel se dokonce v Týně zřídit modlitebnu.
63
Rodina Jakoba Ehrlicha pohřbívala
své členy na kolodějském hřbitově, v roce 1829 následovaly tři jejich pohřby během pěti
měsíců, jedním z nich byl Jakobův syn Zalman. Gitl, Jakobova vnučka a Zalmanova dce-
ra (1829, náhrobek č. 228), byla manželkou Jechezkela Karpelese z Prahy, její náhrobek
proto přináší typický motiv kapra, známý z pražských náhrobků rodiny Karpelesovy, který
toto příjmení připomínal.
64
Další lokalitou, odkud se pohřbívalo na kolodějský hřbitov, bylo Zálší. V tamní vinopalně
a draslárně působil Jonas Fischel s rodinou, s vlastním učitelem dětí a dvěma sloužící-
mi.
65
Dochoval se náhrobek jeho manželky Kredl (1793, č. 445).
60 NA, HBMa 850, pag. 3, zápis 40. Zůstává nedoloženo, zda mohla být Bracha první manželkou
Aharona, syna Eleazara Lewitocha z Dubu (náhrobek č. 23 v Dubu u Prachatic).
61 Za určení děkuji Danielu Polakovičovi.
62 BOHÁČEK, J. – HÁLEK, J. – KUČEROVÁ, K. – MÁDLOVÁ, V., Soupis židovských rodin, s. 254.
63 SAKAŘ, J., Dějiny Židů, s. 242.
64 STEINOVÁ, Iva, Maceva. Židovský náhrobek a jeho symbolika ve světle tradice, Praha 2011, s. 87.
NA, HBMa 850, pag. 8, zápis 117.
65 BOHÁČEK, J. – HÁLEK, J. – KUČEROVÁ, K. – MÁDLOVÁ, V., Soupis židovských rodin, s. 263.
Obr. 16. Koloděje nad Lužnicí, židovský hřbitov, ná-
hrobek Davida Cviho ha-Kohena, 1829, foto: au-
torka, 2019
Obr. 18. Koloděje nad Lužnicí, židovský hřbitov, ná-
hrobek Joela Lejba, syna Simchy, 1806, foto: au-
torka, 2019
Obr. 17. Koloděje nad Lužnicí, židovský hřbitov, ná-
hrobek Davida Pisetzkého, 1892, foto: autorka,
2019
Obr. 19. Koloděje nad Lužnicí, židovský hřbitov, ná-
hrobek Zalmana, syna Toviji SG“L, [1827], foto: au-
torka, 2019