Strana 8-9
památky 1/2022/1 76 památky 1/2022/1
Xavera Beneše o Zvíkově z roku 1873 [obr. 3]
11
a dřevoryt Františka Chalupy, provedený
podle fotografie Jindřicha Eckerta, ve Světozoru (1878) a v Hradech Augusta Sedláčka
(1897)
12
zobrazují kružby u tří arkád přízemí severovýchodního křídla. Při rekonstrukci
v osmdesátých letech 19. století nebyly podle Soukupa kružby v přízemí obnoveny kvůli
finanční nákladnosti.
13
Základní hypotézu ke středověké podobě ochozu zvíkovského paláce formulovala Dob-
roslava Menclová (1972). Na rozdíl od Soukupa využila přímo výše zmiňovanou fotografii
severovýchodní strany nádvoří, kterou pořídil Jindřich Eckert patrně mezi lety 1876–1878
[obr. 4].
14
Povšimla si na ní zajištění koruny arkád přízemí cihlami a prejzy proti zatékání
a uvedla, že všechny tři kružby v přízemí severovýchodního křídla byly obnoveny: „[…] do
prázdných oblouků ve východní části (vedle dnešního schodiště) byly vloženy podle za-
11 BENEŠ, František Xaver, Zvíkov, Světozor, 1873, roč. 7, příloha k č. 22, obr. na s. 262. Dřevoryt Kutiny
reprodukován v SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království českého XI. Prácheňsko, Praha
1897, obr. na s. 41, a dřevoryt Františka Patočky podle shodné, Kutinou upravené a o stafáž doplněné
kresby v BERNAU, Friedrich, Album der Burgen und Schlösser im Königreiche Böhmen I, Saaz 1881.
12 Sl., Vl., Zvíkov, Světozor, 1878, roč. XII, č. 15, 12. 4. , obr. na s. 185. – SEDLÁČEK, August, Hrady, obr. na
s. 9.
13 SOUKUP, Josef, Soupis, s. 397. Také DENKSTEIN, Vladimír, Zvíkov, Praha 1942 (= Poklady umění
v Čechách a na Moravě 50), nestr.
14 Archiv hlavního města Prahy (dále jen AHMP), Sbírka fotografií, sign. XII 341. U grafické reprodukce
fotografie z roku 1878 byl jako autor předlohy uveden také fotograf Julius Müllern, který s Eckertem
spolupracoval od roku 1876. – Sl., Vl., Zvíkov, Světozor, obr. na s. 185. Menclová znala reprodukci
Eckertovy fotografie publikovanou v knize Letem českým světem. Půl tisíce fotograf. pohledů z Čech,
Moravy, Slezska a Slovenska, Praha 1898, obr. 42. – Archiv Národního muzea (dále jen ANM), fond
Dobroslava a Václav Menclovi (dále jen fond Menclovi), kart. č. 75, inv. č. 1247, fol. 1.
Obr. 4. Zvíkov, hrad, pohled na severní a severovýchodní stranu nádvoří paláce, zdroj: AHMP, Sbírka fo-
tografií, sign. XII 340, foto: Jindřich Eckert, mezi 1876–1878
chovaných zbytků kružby“. Kladla tento zásah do let 1840–1844. Při pozdější Marchettiho
rekonstrukci měly být kružby vybourány a přeneseny do patra. Současně ale zastávala
názor, že kružby v arkádách přízemí patřily k raně gotické podobě nádvoří. Arkády pří-
zemí „skutečně měly kružby, […] po stranách dosedající na konzoly, dosud zavěšené po
bocích pilířů.“
15
Dle „různých stop“ se domnívala, ve shodě s dalšími autory,
16
že v patře
ochozu byla plná zeď prolomená okny s kružbami.
17
Jiří Kuthan (1973) tento závěr odmítl
jako nedoložitelný,
18
později (1987) předpokládal v patře „do nádvoří obrácené oblouky“.
19
Starší umístění kružeb v arkádách v patře přímo zvažoval pouze Dobroslav Líbal s Lubo-
šem Lancingerem (1996).
20
Později Líbal (2001) navázal ještě celkovou charakteristikou
arkádové chodby v přízemí, která u něho vzbuzovala „přes radikální rekonstrukci a vlast-
ně převažující anastylozu originální dojem.“
21
Umístění kružeb v arkádách přízemí hojně
uvádí bádání následující po Menclové.
22
Nový poznatek k nim uvedl Dalibor Prix (2017),
který uvažoval o inspiraci v křížové chodbě kláštera benediktinů v Třebíči.
23
Patro zvíkovského paláce je v současnosti přístupné pouze z nádvoří po schodišti na
jižním konci severovýchodního ramene ochozu. Ladislav Janák (1931) zmínil „původní
schody“ do patra situované na jižním konci západního ramene ochozu, zrušené při
Marchettiho rekonstrukci, zatímco stávající schodiště považoval až za její výsledek.
24
V tomto smyslu uvažovalo o západním schodišti další bádání.
25
Poznatky k jeho podobě
rozšířily archivní průzkumy uskutečněné Kuthanem a Lancingerem.
26
Bylo upozorněno
na rukopis knížecího zámeckého kaplana ve Varvažově Martina Benáka z roku 1858.
27
Lancinger kromě toho studoval do té doby neznámé plány paláce před Marchettiho re-
konstrukcí.
28
Tyto plány nejsou signovány ani datovány. Nacházejí se v archivním fondu
orlické schwarzenberské stavební správy třeboňského oblastního archivu, v inventáři
15 MENCLOVÁ, D., České hrady I, s. 216.
16 Např. DURDÍK, Tomáš, Hrady na Písecku – Die Burgen in der Gegend von Písek, in: Hrady, hrádky
a tvrze na Písecku, DURDÍK, Tomáš – KAŠIČKA, František – NECHVÁTAL, Bořivoj, Písek 1995, s. 85;
DURDÍK, Tomáš, Zvíkov hrad, in: Vybrané středověké památky Prácheňska, DURDÍK, Tomáš – ADÁ-
MEK, Jan – FRÖHLICH, Jiří – CHOTĚBOR, Petr, Praha 1998 (= Vlastivědná knihovnička Společnosti
přátel starožitností 6), s. 22; PRIX, Dalibor, Královské hrady, in: Dějiny v českých zemích 800–2000,
PETRASOVÁ, Taťána – ŠVÁCHA, Rostislav (edd.), Praha 2017, s. 124.
17 MENCLOVÁ, D., České hrady I, s. 216. Srov. VARHANÍK, J. – ZAVŘEL, J., K morfologii, s. 67; VAR-
HANÍK, J. – ZAVŘEL, J., Nové nálezy, s. 457; VARHANÍK, Jiří, Hlízová věž hradu Zvíkova, Průzkumy
památek, 2000, roč. 7, č. 1, s. 24.
18 KUTHAN, J., Hrad Zvíkov, s. 114; KUTHAN, J., Gotická architektura, s. 93.
19 KUTHAN, Jiří, Zvíkov. Dějiny a umělecké památky hradu, České Budějovice 1987, nestr.; KUTHAN,
Jiří, Česká architektura v době posledních Přemyslovců, Vimperk 1994, s. 504; KUTHAN, Jiří et al.,
Dílo knížat a králů z rodu Přemyslovců, Praha 2018, s. 408.
20 LÍBAL, D. – LANCINGER, L., Zvíkov – arkádové nádvoří, s. 34.
21 LÍBAL, Dobroslav, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001,
s. 593.
22 Srov. např. KUTHAN, J., Hrad Zvíkov, s. 114; KUTHAN, J., Gotická architektura, s. 93, pozn. 169 na
s. 132; LÍBAL, Dobroslav (spolupráce LIŠKOVÁ, Alena), [stavební rozbor a vyhodnocení], in: LAN-
CINGER, Luboš – LÍBAL, Dobroslav – LIŠKOVÁ, Alena, Hrad Zvíkov. Stavebně historický průzkum
Královského paláce I. Textová část, Praha 1976, strojopis uložený ve sbírce NPÚ ÚOP ČB, inv. č. 1178,
s. 188; DURDÍK, T., Hrady na Písecku, s. 85; LÍBAL, D. – LANCINGER, L., Zvíkov – arkádové nádvoří,
s. 24, 25, 28, 34; DURDÍK, T., Zvíkov hrad, s. 22; LAVIČKA, R., Královský palác, s. 65; KUTHAN,
J. et al., Dílo knížat a králů, s. 414.
23 PRIX, D., Královské hrady, s. 124.
24 JANÁK, Ladislav, Zvíkov, Milevsko 1931, nestr.
25 LÍBAL, Dobroslav – SVOBODA, Emanuel – MALÝ, Jaromír, Zvíkov. Státní hrad a okolí, Praha 1955
(= Publikace Státní památkové správy 11–6), s. 9, 10; KUTHAN, J., Gotická architektura, s. 93,
pozn. 169 na s. 132; LÍBAL, D. (spolupráce LIŠKOVÁ, A.), [stavební rozbor a vyhodnocení], s. 182,
213; DURDÍK, T., Hrady na Písecku, s. 85; LÍBAL, D. – LANCINGER, L., Zvíkov – arkádové nádvoří, s.
23; LÍBAL, D., Katalog, s. 593.
26 KUTHAN, J., Hrad Zvíkov; LANCINGER, L., Hrad Zvíkov.
27 BENÁK, Martin, Aufschriften der Burgruine Klingenberg. Nápisy pozůstalé na zříceninách hradu
Zwíkowského, Warwažow 1858, rukopis uložený v SOA Třeboň, fond Velkostatek (dále Vs) Orlík nad
Vltavou, inv. č. 4663, kniha č. 2200.
28 LANCINGER, L., Hrad Zvíkov, s. 23; LANCINGER, L., Dějiny, s. 26; LÍBAL, D. – LANCINGER, L., Zví-
kov – arkádové nádvoří. Přehled historických plánů Zvíkova LANCINGER, L., Hrad Zvíkov, s. 29–31,
LANCINGER, L., Dějiny, s. 34–37.