Strana 28-29
26 památky 1/2022/1
Špitály ve Vyšším Brodě
Historické stavby v kontextu několikasetletých dějin
charity a památkové péče druhé poloviny 20. století
Hospitals in Vyšší Brod
Historical Buildings in the Context of Several
Centuries of the History of Charity and Conservation
in the Second Half of the 20th century
Roman Lavička – Jarmila Hansová
Abstrakt: Cílem této práce je představit vývoj
obou vyšebrodských špitálů po stránce jejich
stavební historie a alespoň v jejich nejdůleži
-
tějších charakteristikách a funkcích je zařadit
do rámce širšího společenského kontextu od
středověku až po 20. století. Jedna z hlavních ba-
datelských otázek přitom směřovala k interpretaci
funkce dvojice těchto zařízení (jednoho klášter-
ního a jednoho městského) v 16. až 19. století.
Při řešení bylo použito zejména ikonografických
i písemných pramenů vázaných na cisterciácký
klášter a městečko Vyšší Brod. V závěrečné čás-
ti textu se autoři zaměřili na osudy historických
budov ve 20. století a úsilí pracovníků památkové
péče o záchranu městského špitálu, který však
v šedesátých letech nakonec podlehl demolici.
Klíčová slova: Vyšší Brod; sociální instituce;
špitály; středověk; raný novověk; 20. století; pa-
mátková péče
Článek vznikl v rámci dílčího cíle „Tematické prů-
zkumy památek“ financovaného z institucionální
podpory Ministerstva kultury ČR na dlouhodo-
bý koncepční rozvoj výzkumné organizace (IP
DKRVO).
Abstract: The aim of this thesis is to present the
development of the two Vyšší Brod hospitals in
terms of their building history and to place them,
at least in their most important characteristics
and functions, in the context of the wider social
context from the Middle Ages to the 20
th
centu-
ry. One of the main research questions was to
interpret the function of both of these institutions
(one monastic and one urban) in the 16
th
to 19
th
centuries. The research was based mainly on
iconographic and written sources related to the
Cistercian monastery and the little town of Vyšší
Brod. In conclusion of the text, the authors focus
on the history of historical buildings in the 20
th
century and the efforts of the conservationists
to save the town hospital, which eventually suc-
cumbed to demolition in the 1960s.
Keywords: Vyšší Brod; social institutions; hos-
pitals; Middle Ages; early modern age; 20th
century; heritage preservation
The article was written within the framework of
the sub-objective „Thematic Surveys of Heri tage“
funded by the Institutional Support for the Long-
-Term Conceptual Development of a Research
Organisation of the Ministry of Culture of the
Czech Republic).
Městečko Vyšší Brod vzniklo někdy v první polovině 13. století na horním toku Vltavy při
česko-rakouské zemské hranici. Přibližně ve stejné době založili páni z Rožmberka ne-
daleko výše položeného brodu při soutoku Vltavy a Menší Vltavice cisterciácký klášter
osazený roku 1259 mnichy z mateřského kláštera v hornorakouském klášteře Wilhering.
Nové opatství sloužilo jako nekropole zakladatelského rodu až do jeho vymření roku
1611. Z našeho pohledu je neméně důležité, že bylo vrchností pro blízké městečko a další
sídelní lokality na jeho panství. Klášter, respektive jeho donátoři z rodu Rožmberků stáli
v polovině 14. století u zrodu nejstaršího zdejšího špitálu. Také blízké poddanské městeč-
ko, které se utěšeně rozvíjelo nejen díky dálkové cestě, ale i klášterní vrchnosti, mělo svůj
vlastní špitál nejpozději od konce středověku. Oba špitály sice dnes již neslouží svému
účelu, ten měšťanský dokonce zanikl, přesto jejich staletí trvající existence zanechala
v regionálních dějinách nesmazatelnou stopu.
V prostoru jihozápadních Čech a Moravy se setkáváme s vlnou zakládání špitálů ojedi-
něle už ve 13. století, kdy souvisí s rytířskými řády (Jindřichův Hradec kolem 1255). Ve
14. století se špitály objevují hojněji – Plzeň (kolem roku 1320 s kaplí sv. Máří Magda
-
leny), České Budějovice (před rokem 1327 s kaplí sv. Václava), Český Krumlov (před
rokem 1334 s kaplí sv. Jošta; druhý před rokem 1400 s kaplí sv. Alžběty), Švihov (kolem
památky 1/2022/1 27 —54
LÍBAL, Dobroslav – LANCINGER, Luboš, Zvíkov – arkádové nádvoří paláce a jeho přestavba
v osmdesátých letech minulého století, Castellologica Bohemica, 1996, roč. 5, s. 23–34.
LÍBAL, Dobroslav – LIŠKOVÁ, Alena, Hrad Zvíkov. Stavebně historický průzkum Královského
paláce. Dílčí zhodnocení nálezů vnitřního nádvoří, Praha 1977, strojopis uložený v archivu NPÚ
GnŘ, bez inv. č.
MENCLOVÁ, Dobroslava, České hrady I, Praha 1972.
MÜLLER, Friedrich, Die Künstler aller Zeiten und Völker II, Stuttgart 1857.
PRIX, Dalibor, Hlava první. 796–1310, in: Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada.
Architektura, KRATOCHVÍL, Petr (ed.), Praha 2009, s. 7–104.
PRIX, Dalibor, Královské hrady, in: Dějiny v českých zemích 800–2000, PETRASOVÁ, Taťána –
ŠVÁCHA, Rostislav (edd.), Praha 2017, s. 124–125.
Sl., Vl., Zvíkov, Světozor, 1878, roč. 12, č. 15, 12. 4. , s. 190, obr. na s. 184–185.
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království českého XI. Prácheňsko, Praha 1897.
SOUKUP, Josef – WIRTH, Zdeněk, Zvíkov, Památky archaeologické a místopisné, 1909, díl XXIII,
seš. VII–VIII, s. 457–548.
SCHOTTKY, Julius Max, Die Burg Klingenberg, Monatschrift der Gesellschaft des vaterländischen
Museums in Böhmen, 1828, roč. 2, October, s. 303–329.
SOUKUP, Josef, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do
počátku XIX. století XXXIII, Politický okres Písecký, Praha 1910.
TOMAN, Hugo, Archeologické procházky po jižních Čechách (dokončení), Památky
archaeologické a místopisné, 1857, roč. 2, seš. 8, s. 358–362.
TYL, František, Paměti Zvíkovské, obraz dějepisný a místopisný Zvíkova, hradu i panství, Praha
1888.
VARHANÍK, Jiří, Hlízová věž hradu Zvíkova, Průzkumy památek, 2000, roč. 7, č. 1, s. 15–32.
VARHANÍK, Jiří – ZAVŘEL, Jan, K morfologii a petrografii raně gotické výstavby hradu Zvíkova,
Památky a příroda, 1986, roč. 11, č. 2, s. 65–71.
VARHANÍK, Jiří – ZAVŘEL, Jan, Nové nálezy architektonických článků z 13. století na hradě
Zvíkově, Památky a příroda, 1989, roč. 14, č. 7, s. 457–462.
VOSTŘELOVÁ, Věra, Zkamenělá hudba. Tvorba architekta Bernharda Gruebera 1806–1882, Praha
2018.
ZÍBRT, Čeněk, Z dějin zámku a panství Zvíkova, Časopis Musea Král. Českého, 1908, roč. 83, sv. 1,
s. 76–117.
Internetové zdroje
https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-199807167 [1. 7. 2022]
Mgr. Marek Pařízek (nar. 1976)
Národní památkový ústav, generální ředitelství
parizek.marek@npu.cz
ORCID ID: 0000-0002-5455-0433
Historik umění a památkář. Absolvent oboru teorie a dějiny výtvarných umění na Katedře dějin
umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci u prof. Iva Hlobila. Od roku 2008
zaměstnán v Národním památkovém ústavu, v současnosti na generálním ředitelství v oddělení
výzkumů a průzkumů.
Mgr. et Mgr. Jana Pařízková Čevonová, Ph.D. (nar. 1976)
Národní památkový ústav, generální ředitelství
cevonova.jana@npu.cz
ORCID ID: 0000-0002-3241-4393
Historička umění a památkářka. Studovala obor teorie a dějiny výtvarných umění na Katedře dějin
umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde obhájila disertační práci. Od roku
2005 pracuje v Národním památkovém ústavu, nejdříve na územním odborném pracovišti v Brně
a od roku 2007 na generálním ředitelství, nyní v oddělení výzkumů a průzkumů.