Strana 154-155
památky 1/2022/1 153152 památky 1/2022/1
Obr. 7. Mirkovice, zemědělská usedlost čp. 1, havárie roubení při severovýchodním nároží zachycená v době
před rozebíráním objektu, foto: Daniel Šnejd, 2013
Obr. 8. Mirkovice, zemědělská usedlost čp. 1, částečně odryté roubení v interiéru světnice (bývalé jizby)
během průzkumových prací, zdroj: NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích, foto: Jakub Drozda, červen 2013
Doslova políčkem památkové péči byla žádost o zrušení památkové ochrany, kterou
vlastník opětovně podal v roce 2008. Ministerstvo kultury zohlednilo zachování převážné
části usedlosti, především nejhodnotnějších částí domu se špýcharem, a žádost zamítlo.
V červenci 2009 si vlastník na Městském úřadu v Českém Krumlově podal žádost o po-
volení odstranění sutě výměnku. Při svolaném jednání se ukázalo, že objekt výměnku je
z velké části destruován, přičemž vlastník tvrdil, že ke zřícení konstrukcí došlo samovol-
ně. Vzhledem k tomu, v jak špatné kondici výměnek byl, se toto tvrzení dalo jen těžko
zpochybnit. Zbývající konstrukce výměnku byly z bezpečnostních důvodů odstraněny
ještě během července.
Přínosem jednání byl alespoň souhlas s provedením dendrochronologické analýzy dřevě-
ných konstrukcí. Výsledky přinesly překvapující dataci roubené konstrukce domu spada-
jící do rozmezí let 1422–1430. Zkoumala se také část dochovaných stropních konstrukcí
výměnku. Jeden z trámů stropu chlívku byl vyroben ze stromu pokáceného v zimě na
přelomu let 1757 a 1758 a trámy stropu světnice z borovic pokácených po roce 1839.
Nově získané datace přinesly oživení širšího zájmu o osud mirkovické usedlosti. V dubnu
roku 2010 navrhla památková inspekce Ministerstva kultury Městskému úřadu v Čes-
kém Krumlově „uložení nezbytných opatření“ k zachování kulturní památky. Na základě
této výzvy bylo vlastníkům uloženo během tří měsíců zabezpečit objekt před zatékáním
a zabránit v destrukcích, které se již začaly projevovat i na roubené konstrukci domu.
Byla jim také uložena lhůta jednoho roku na pořízení projektové dokumentace řešící trva-
lou sanaci havarijních situací. Vlastník se s pomocí advokáta proti tomuto rozhodnutí
odvolal ke krajskému úřadu. Ten námitku ve věci vyžadovaného zpracování projektové
dokumentace uznal a věc vrátil prvoinstančnímu orgánu k novému projednání.
V březnu roku 2011 podal vlastník na Ministerstvo kultury novou žádost o zrušení památ-
kové ochrany, ve které uvedl, že nemovitost získal od prarodičů v havarijním stavu, za
tuto situaci necítí odpovědnost a nemá prostředky na její opravu. V květnu vlastník zadal
nový statický posudek, ve kterém bylo následně doporučeno obytné stavení zbourat.
Hlavními argumenty byl technický stav, značné náklady na opravu a nezájem majitele
o jeho využití. Zachovat doporučoval pouze gotickou sýpku a maštale. Navzdory názoru
památkových institucí a intervenci autorit v oboru rozhodlo Ministerstvo kultury žádosti
vlastníka vyhovět a zrušilo památkovou ochranu usedlosti vyjma samostatně stojící go-
tické sýpky. Tím bylo o osudu domu definitivně rozhodnuto.
1
Následně nastal závod s časem, neboť jak ukazovala zkušenost, majitel byl v rychlosti
provádění demolic nebývale efektivní. Jednání s vlastníkem sice komplikovaly napjaté
mezilidské vztahy, přesto se podařilo pozdržet demolici alespoň o rok. Během této doby
prováděli pracovníci Národního památkového ústavu dokumentační a průzkumové práce
a zároveň se rozběhlo horečné hledání instituce, která by stavbu dokázala zachránit
transferem. Počátkem března roku 2013 na výzvu pozitivně zareagovalo Vlastivědné
muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, které provozuje Expozici lidové architektury v Chano-
vicích. Po prostudování dokumentace pořízené Národním památkovým ústavem a den-
drochronologické analýzy o dům projevilo zájem, ovšem s tím, že v jeho silách je pouze
transfer dřevěných konstrukcí. Vzhledem ke zvyšujícímu se tlaku vlastníka na provedení
demolice, demonstrovanému strhnutím části střechy domu, považovali pracovníci pa-
mátkové péče tento obrat za nejradostnější okamžik v jinak naprosto depresivní letité
kauze.
Záchranu alespoň části mimořádně cenného domu v tu chvíli všichni zúčastnění vnímali
jako prvořadou. Samozřejmě se počítalo s následnou prezentací objektu, ale i s ohle-
dem na neznalost míry dochování dřevěných konstrukcí nemohlo být vůbec jasné, jakou
formu by mělo mít. Finanční zajištění také nemělo reálné kontury. K dispozici byly pou-
ze finance na rozebrání a převoz materiálu. Národní památkový ústav zajistil veškeré
dokumentační a průzkumové práce. Formální náležitosti předání stavebních konstrukcí
proběhly bez zásadních komplikací a v létě roku 2013 se začalo s jejich rozebíráním.
Souběžně s postupem dekonstrukce byla pořizována dokumentace a podrobný průzkum
odkrývaných částí stavby. Rozšíření dendrochronologické analýzy obohatilo spektrum
datací konstrukcí o další zajímavé výsledky, ale ukázalo rovněž na složitější vývoj stavby