Strana 24-25
památky 1/2022/1 2322 památky 1/2022/1
Obr. 20. Zvíkov, hrad, pohled na severovýchodní stranu nádvoří paláce, zdroj: NPÚ, GnŘ, foto: Jana Pa-
řízková Čevonová, 2021
rozhodující nálezová situace a další indicie naznačující středověký stav. Arkády vhodné
pro sestavení nalezených fragmentů se tehdy nacházely pouze v přízemí a rekonstrukce
kružeb mohla být v krajním případě podmíněna jen tímto faktem.
Následná Marchettiho rekonstrukce nechránila autentickou hmotu ochozu, z něhož
využila pravděpodobně pouze kamenické články, ale o to důsledněji navazovala na
dochované architektonické řešení.
99
Bez dodatečného zjednodušení zopakovala nepra-
videlnost klenebních polí, jak vyplývá ze srovnání současného stavu s půdorysy obou
podlaží západního křídla před rekonstrukcí [obr. 19]. V patře vyšla u rozvrhu fasád velmi
pravděpodobně výhradně z tvarosloví přízemí. Architektonický detail, zejména tvar pilířů
provedených v osmdesátých letech 19. století z cihel, tuto domněnku potvrzuje. Patro
tak bylo opatřeno systémem arkád odpovídajících přízemí. Při uvedeném postupu je
obtížné pochopit, proč Marchetti nerespektoval osazení kružeb v přízemí. Jako jedno
z možných vysvětlení se nabízí, že věděl o jejich relativně nedávném sestavení, které
nebylo pro historizující rekonstrukci závazné, a po původních kružbách nenašel u arkád
v přízemí žádné stopy. Podobný přístup lze předpokládat u arkád patra v jižním křídle při
kapli z doby po roce 1858, jejichž provedení není blíže známo. Otevření patra arkádami
v realizované podobě je – pokud lze soudit – bez přímé analogie v širších souvislostech
vývoje hradní architektury kastelového typu. Srovnání chybí i pro dosavadním bádáním
uvažované umístění kružeb v arkádách přízemí. Na tomto místě lze pouze stručně zmí-
nit, že vedle hradu v Písku, kde v přízemí dochovaného západního ramene patrového
ochozu kružby nebyly (fasáda patra se nedochovala), jsou obdobně jako zrekonstruova-
ný ochoz hradu Zvíkova pojaty některé mladší palácové stavby (např. Palazzo Pubblico
v Sieně, hrady v Pavii a Malborku), ne vždy s odpovídající vnitřní dispozicí. Analogie pro
kružby v arkádách přízemí, častěji s nízkou parapetní zdí, poskytují naproti tomu klášter-
ní ambity, které jsou specifické funkčně i z hlediska architektonické tradice. Dosavadní
výzkum zahrnuje názory vykládající přenos tohoto motivu na světskou architekturu pře-
vážně provozními důvody, ale také ideově, jako záměrnou sakralizaci, v daném případě
manifestující posvátný charakter královské moci.
100
Ke kružbám se kromě jejich umístění do jednotlivých podlaží ochozu váží další nevy-
řešené otázky, mimo jiné, zda nebyly soustředěny pouze do křídel u reprezentačních
prostor paláce, což naznačuje omezené množství dochovaných středověkých článků.
V jižním křídle jsou z nich složeny dvě celé kružby a dvě kružby přibližně v rozsahu
záklenků arkád, v severovýchodním křídle dvě celé kružby a jedna v rozsahu záklenku
a části prutů [obr. 20]. Několik málo fragmentů kružeb se nachází v hradním lapidáriu.
Články kružeb ve zbylých arkádách patra pocházejí až z Marchettiho rekonstrukce.
O původnosti současného schématu kružeb nelze mít větší pochybnosti, třebaže dosud
chybí přesné zaměření dochovaných originálních prvků. Jen v omezeném rozsahu se
na kružbách projevují druhotné úpravy. Podlouhlé čtyřlisty ve vrcholech všech sedmi
kružeb složených z původních kusů jsou na vnitřních bočních stranách mírně domo-
delovány maltou. Václav Mencl na základě spárořezu vyloučil završení středního pole
otevřeným trojlistem.
101
Ze spárořezu poškozených prutů není ani v jediném případě
jistěji odvoditelná celková výška kružeb, což připouští jejich původní odlišné zapojení
v celku fasád, a to s využitím parapetů, jak bylo naznačeno výše v souvislosti s ikono-
grafií nádvoří v první čtvrtině 19. století (Janscha?), případně v oknech, jak předpoklá-
dala Dobroslava Menclová.
Závěr
Radikální rekonstrukci ochozu zvíkovského paláce v osmdesátých letech 19. století,
vedenou vrchnostenským stavitelem Raimundem Marchettim, předcházela jeho méně
99 Srov. LÍBAL, D. (spolupráce LIŠKOVÁ, A.), [stavební rozbor a vyhodnocení], s. 213; LÍBAL, D. – LAN-
CINGER, L., Zvíkov – arkádové nádvoří, s. 34.
100 Viz např. PRIX, D., Hlava první, s. 100. K přehledu názorů na vývoj arkádového ochozu v prostředí
světské architektury zvl. DURDÍK, T., Hrady kastelového typu, s. 154–155. Srov. také MENCLOVÁ,
D., České hrady I, s. 206.
101 ANM, fond Menclovi, kart. č. 56, inv. č. 1249, plán č. 192/14.
známá romantická obnova, probíhající od roku 1853 postupně za knížete Karla II. Schwar-
zenberga a jeho syna Karla III. Navázala na obnovený zájem o hrad přibližně od dvacá-
tých let 19. století, kdy se o jeho zachování zasazovala Marie Anna ze Schwarzenbergu.
Opraveny nebo znovu vzneseny byly při ní všechny arkády a klenební žebra přízemí
ochozu. U jižního křídla byly postaveny tři arkády v patře v souvislosti s vytvořením
přístupu do kaple. Rovnou korunu zdiva přízemí tehdy nahradil členitý obrys lomených
záklenků arkád a do čtyřech z nich byly mezi lety 1853–1858 vloženy kružby sestavené
z nalezených fragmentů. Už při této etapě obnovy zmiňují prameny doplňování chybějí-
cích architektonických článků. V čele oprav stáli stavitelé schwarzenberského orlického
panství. V letech 1845–1866 to byl stavební inženýr Antonín Šiman (Anton Schimann),
pravděpodobně autor nejstarších dochovaných plánů paláce v Třeboňském archivu, na
něhož v letech 1866–1875 navázal stavební inženýr Jan Rajský. Podle ikonografie a pí
-
semných zpráv lze bezpečně usuzovat, že nejpozději v první čtvtině 19. století nebylo
dochováno patro ochozu. Připomínaly ho pouze fragmenty lomených oblouků přízedních
žeber, místy se zbytky klenebních kápí, a konzoly s výběhy žeber. Z větších konstruk-
cí lze uvést torzo arkády či okna nad severovýchodním schodištěm a čtyři nejspíše
druhotné opěráky při západním křídle. Arkádová chodba přízemí, u níž před rokem 1821
zaniklo jihovýchodní křídlo, je ve stejné době dobře doložena. V arkádách se tehdy nena-
cházely kružby. Dosavadní poznatky umožňují s velkou pravděpodobností předpokládat,
že kružby přízemí nebyly součástí středověkého ochozu a jejich existence je nejspíše
epizodou romantické obnovy. Při pozdější Marchettiho rekonstrukci bylo patro s výjim-
kou kleneb odvozeno z tvarosloví přízemí ochozu, čímž palácové nádvoří získalo dneš-
ní charakteristickou podobu s identickými arkádami v obou úrovních. Přestože fasády
patra ochozu nejsou blíže doloženy, umístění kružeb v patře s velkou pravděpodobností
navazuje na raně gotické pojetí. Středověký původ lze předpokládat u obou známých
schodišť paláce z nádvoří do patra, u nichž jsou zaznamenány žebrové klenby. Západní
schodiště je takto zachyceno na vyobrazení z první čtvrtiny 19. století (L. Janscha?),
ke klenbě schodiště severovýchodního křídla se vztahuje zejména Marchettiho projekt
a Eckertova fotografie.