Strana 86-87
památky 1/2022/1 8584 památky 1/2022/1
supralibros a ex libris o poznání méně zajímavým dojmem, o vlastním „životě knihy“
a jejím pohybu v rámci rozsáhlých sbírek toho mohou říci mnohem více.
Nejstarší soupis egenberských knih je součástí pozůstalostního inventáře pořízeného po
smrti Johanna Antona I. z Egenbergu,
30
avšak zde popsané knihy se ještě nenacházely
na krumlovském zámku – s největší pravděpodobností byly uloženy v egenberském
paláci ve Štýrském Hradci nebo na zámku Egenberg.
31
Do Krumlova zamířila část z nich
zřejmě až v roce 1672 v souvislosti s dědickým vyrovnáním mezi Johannem Christianem I.
a Johannem Seyfriedem, což by také vysvětlovalo, že z původního počtu 1 060 položek
zůstala v egenberské knihovně zachována přibližně polovina svazků uvedených ve
zmíněném inventáři.
32
Nejstarší katalog knih uložených na krumlovském zámku představuje CATALOGUS, Ubr
die in der Hochfürstlichen Schwarzenbergischen Biblotec zu böhmischen Crumau be-
findliche in der Teütschen, französisch- Wälisch- lateinisch- und Spänischen Sprach
bestehendte büchr, welche Anno 1721 erichtet worden.
33
Knihovní fond primárně člení
do pěti jazykových oddílů (A–E) a jednoho oddílu geografického (F). Každý jazykový
oddíl byl dále členěn do čtyř až devíti pododdílů dle tematicko-žánrového klíče. V rámci
těchto tematických pododdílů byly knihy seřazeny dle formátu a opatřeny příslušným
pořadovým číslem. Členění obsažené v tomto katalogu se zrcadlilo na dvojici signatu-
rových štítků nalepovaných na spodní část hřbetu knih: horní štítek obsahoval písmeno
A–F pro jazykový oddíl a arabskou číslici tematického pododdílu, spodní štítek obsahoval
arabskou číslici s pořadovým číslem knihy. Tento systém uspořádání tedy vyžadoval
uložení knih v přesně stanoveném pořadí do šesti knihovních skříní, které byly opatřeny
vyřezávanými barokními nástavci s modrými kartušemi označujícími příslušný jazykový
oddíl. Ačkoliv Catalogus 1721 vznikl až dva roky po smrti Marie Ernestiny z Egenbergu,
doposud byl zcela nekriticky přijímán jako hlavní zdroj pro poznání původního uspořá-
dání egenberského fondu – citujme přímo slova Jitky Radimské: „O skladbě a způsobu
uložení knih v tehdejší egenberské knihovně máme poměrně přesnou představu díky
pozůstalostnímu katalogu, který byl založen po úmrtí Marie Ernestiny z Egenbergu roku
1719 a dokončen roku 1721. Katalog byl východiskem pro rekonstrukci původního fondu
egenberského oddělení českokrumlovské zámecké knihovny.“
34
Právě ve studiích za-
bývajících se egenberskou knižní sbírkou byl Catalogus 1721 přejmenován na „pozůsta-
lostní“ či „předávací“, ačkoliv sama archiválie toto označení nenese. Během průzkumu
provenienčních znaků a souvisejícího archivního průzkumu byla učiněna řada zjištění,
která dosavadnímu nekritickému pohledu na Catalogus 1721 jako na výlučně egenber-
ský „pozůstalostní katalog“ odporují, díky čemuž nás vedou k přehodnocení některých
doposud přijímaných závěrů o uspořádání egenberské knižní sbírky.
Jelikož byl Catalogus 1721 dáván do souvislosti s pozůstalostním inventářem Marie
Ernes tiny z roku 1719, začněme právě u tohoto inventaria,
35
podle něhož lze identifiko-
vat místo uložení egenberské knihovny a také vybavení knihovního sálu.
36
Ačkoliv řada
autorů v minulosti uváděla, že se bibliotéka Marie Ernestiny nacházela v tzv. Románské
komoře,
37
z Inventaria 1719 jasně vyplývá, že byla situována ve druhém patře Horního
30 SOA Třeboň, odd. ČK, Sbírka rukopisů, č. 127, Inventarium über weilland des dürchleuchtig hoch-
gebornen fürsten und hernn, hernn Johann Anthony […] fürsten zu Eggenberg […] inn und ausser
Grätz zu Eggenberg befundenen verlass […] (dále Inventarium 1649).
31 KUBÍKOVÁ, A. – BOK, V., K osudům zámecké knihovny v Českém Krumlově, s. 118.
32 Část knih zřejmě zůstala v držení štýrské větve rodu, o jejich osudu není prozatím nic dalšího známo,
viz soupisy deperdit v publikaci RADIMSKÁ, Jitka a kol., Ve znamení havranů.
33 SOA Třeboň, odd. ČK, Sbírka rukopisů č. 418 (dále Catalogus 1721). K popisu struktury katalogu
podrobně RADIMSKÁ, J., Knihovna šlechtičny, s. 20–21.
34 RADIMSKÁ, J., Knihovna šlechtičny, s. 69.
35 SOA Třeboň, odd. ČK, Sbírka rukopisů č. 167, Beschreibung aller Fahrnisse auf denen fürstl. Eggen-
bergischen Herrschaften nach Absterben den Fürstin von Eggenberg, samt Uebergabs-Liquidation
de a[nn]o 1719 (dále Inventarium 1719).
36 Podrobně k vybavení „bibliotéky kněžny“ KUBÍKOVÁ, A., Českokrumlovský zámek, s. 27.
37 Tento údaj zřejmě jako první uvedla RADIMSKÁ, J., Knihovna šlechtičny, s. 18 a s. 29. V určení tzv. Ro-
mánské komory jako místa uložení knihovny se přitom J. Radimská odvolává na uložení nástavců knihov-
ních skříní v tzv. Románské komoře. Tyto nástavce sem ovšem byly uloženy až dodatečně v 19. století.
zámku v místnosti sousedící s galerií.
38
V případě vybavení knihovny uvádí Inventarium
1719 poměrně vágní informaci, že tři stěny místnosti byly obestavěny knihovními skříněmi,
o vyřezávaných nástavcích se vůbec nezmiňuje, v případě původního (nedochovaného)
katalogu knih uvádí strohou poznámku, že je uložen ve Vídni.
39
Mnohem závažnější zjiš
-
tění ovšem je, že Inventarium 1719 uvádí existenci nikoliv jednoho, ale dvou knihovních
sálů. Kromě výše zmíněné „bibliotéky kněžny“
40
uvádí také „bibliotéku knížete“,
41
která
byla situována v sálu dnešní tzv. Malé jídelny.
42
Paradoxně v případě dosud opomíjené
„bibliotéky knížete“ je v popisu zařízení knihovního sálu Inventarium 1719 o něco přesnější,
neboť výslovně uvádí, že se zde nachází trojice knihovních skříní a že původní (nedocho-
vaný) katalog knih je uložen v prostorách knihovny.
43
Samozřejmě první otázka, kterou bychom si měli položit, zní, kdy k rozdělení egenber-
ské sbírky do dvou knihovních sálů došlo. První známou lokaci egenberské knihovny
lze nalézt na stavebním plánu souvisejícím s rozsáhlými stavebními přestavbami Horní-
ho zámku v letech 1682–1687, na němž je bibliotéka situována do sálu dnešní tzv. Malé
38 V 19. století se tento pokoj stal součástí dámského apartmá, v současné době je zařízen jako
tzv. Převlékárna kněžny.
39 SOA Třeboň, odd. ČK, Sbírka rukopisů č. 167, Inventarium 1719, fol. 20v: „Über die Büche befindet
sich ein besonderer Cathalocus N[ota]B[ene] zu Wienn.“
40 SOA Třeboň, odd. ČK, Sbírka rukopisů č. 167, Inventarium 1719, fol. 20r: „In der Gnädigsten Fürstin
Bibliothec.“
41 SOA Třeboň, odd. ČK, Sbírka rukopisů č. 167, Inventarium 1719, fol. 25v: „In des Gnädigsten Fürsten
seiner Bibliothec.“
42 Dle poznámky o oknech obrácených k egenberskému Zrcadlovému sálu lze jednoznačně určit, že
se jedná o dnešní tzv. Malou jídelnu. Jako Zrcadlový sál byla za egenberské éry nazývána slavnost-
ní jídelna v někdejší rožmberské Erbovní světnici při třetím zámeckém nádvoří. Za schwarzenberské
éry byl během přestaveb v 18. století egenberský Zrcadlový sál zcela zrušen. Schwarzenberský
Zrcadlový sál vznikl až během přestaveb v 18. století v prostorách někdejšího egenberského Zla-
tého sálu při čtvrtém zámeckém nádvoří.
43 SOA Třeboň, odd. ČK, Sbírka rukopisů, č. 167, Inventarium 1719, fol. 25v: „Waß die Bücher anlangt,
da bezieht man sich auf den dießfällige[n] Cathallocum […] N[ota]B[ene] dißer Cathalocus ist in der
Bibliotek.“
Obr. 8. Nástavec knihovní skříně pro jazykový oddíl germanik, zdroj: NPÚ, SHZ Český Krumlov, dnes
dlouhodobě zapůjčeno pro expozici kláštera Zlatá Koruna, foto: Daniel Šnejd, 2022