Strana 64-65
památky 1/2022/1 6362 památky 1/2022/1
jménem Evu).
33
Manželé nejsou pohřbeni ve vzájemné blízkosti, což dokládá, že pohřby
nebyly směřovány do rodinných sekcí, ale že (alespoň v některých částech hřbitova)
probíhaly v chronologickém sledu.
33 BOHÁČEK, J. – HÁLEK, J. – KUČEROVÁ, K. – MÁDLOVÁ, V., Soupis židovských rodin, s. 252. Úmrtní
zápis ji uvádí jako Evu Rabinerin, zesnulou v 68 letech: NA, HBMa 852, fol. 8, zápis 173.
Tradice významných osobností v této rodině pokračovala po tři generace. Rabínův syn
Jechezkel Šimšon je pohřben pod náhrobkem č. 288 (1822). Jméno Jechezkel je uvedeno
v hlavním nápisu, jméno Šimšon pod zobrazením kohenských rukou. V písemných pra-
menech se tentýž Jechezkel Šimšon vyskytuje pod občanským jménem Joachim Kohn,
který působil jako učitel židovských dětí.
34
Jeho manželkou byla Sara, rozená Fässler
35
(zesnulá 1834, náhrobek č. 94), v nápisu uvedená pod jmény Chaje Sara, manželka
Jechezkela Šimšona.
Manželé neměli mužského potomka, jejich dcera Ševa, občanským jménem Eva (1834
36
,
náhrobek č. 97), se provdala za Isaka Lederera, který je na jejím náhrobku označen jako
Icik Sofer. Icik (1868
37
, náhrobek č. 447) pocházel z rodiny soferů a mohelů ve Čkyni.
Označení sofer vyjadřuje písaře, který zhotovoval svitky Tóry, tfilin a mezuzy
38
a byl
označován zkratkou ST“M. Tato zkratka je na náhrobku manželky Isaka Sofera zapsána
jen dvěma písmeny z důvodu nedostatku místa.
Po několika desetiletích, kdy v Kolodějích nebyl pohřben úřadující rabín,
39
zde působil ve
funkci krajského rabína Budějovického a Táborského kraje Jakob Mahler (1794–1867),
původem ze Stráže u Tachova.
40
V Kolodějích je ve funkci rabína doložen od roku 1836.
41
Z roku 1837 pochází jeho pečeť s německým nápisem Jakob Mahler, táborský a budějo-
vický krajský rabín.
42
V současnosti je náhrobek rabína Mahlera umístěn na čelní stěně
nízké zděné tumby, tato stavbička však byla postavena až po roce 1945. Původní umís-
tění rabínova náhrobku je zřejmé z fotografie z první poloviny čtyřicátých let 20. století.
Zachycuje jej na čelní stěně stavby, označované v popisu jako umrlčí komora, tedy dům
tahary, pocházející pravděpodobně z doby po polovině 19. století.
43
Budovu stojící na
témže místě jako pozdější tumba zdobily v jejím průčelí lizény a jednoduchý tympanon.
Po druhé světové válce byla ve špatném technickém stavu a po následné destrukci byla
přibližně ve stejných místech postavena nízká tumba, která tam stojí dodnes. Vzdělanost
34 BOHÁČEK, J. – HÁLEK, J. – KUČEROVÁ, K. – MÁDLOVÁ, V., Soupis židovských rodin, s. 253; NA,
HBMa 850, pag. 4, zápis 52.
35 NA, fond České gubernium – Knihy židovských familiantů (dále jen ČG – HBF) 26, fol. 113.
36 NA, HBMa 850, pag. 13, zápis 176.
37 NA, HBMa 851, fol. 19, zápis 362.
38 Tfilin – modlitební řemínky a kožené krabičky obsahující předepsané biblické pasáže. Mezuza –
schránka na svitek s vybranými biblickými verši na veřejích dveří židovských domů.
39 Působili zde krajští rabíni Avraham Fischmann, pohřben v Šafově 1829, a rabín Šmuel Jehuda Kau-
ders, pohřben v Praze roku 1838.
40 NA, HBMa 1947, fol. 10, zápis 62.
41 NA, HBMa 848, fol. 8, zápis 44.
42 SOA Třeboň, oddělení Třeboň, Velkostatek Libějovice, inv. č. 144, sign 4E4d, Židovské záležitosti,
1848–1849, kart. č. 31, fol. 53.
43 Archiv Židovského muzea v Praze, Dokumentace, složka Koloděje nad Lužnicí. K náhrobnímu nápisu
rabína Mahlera a k projevům poválečného vandalismu blíže BLÜML, Josef, Židovská komunita
v Kolodějích nad Lužnicí, in: Naše dny se naplnily. Z historie Židů v jižních Čechách, PODLEŠÁK,
Jan (ed.), České Budějovice – Čkyně 2002, s. 32–35.
Obr. 7. Koloděje nad Lužnicí, židovský hřbitov, náhrobek učence Mošeho Jicchaka Zekla K“C, 1793, foto:
autorka, 2019
Obr. 8. Podpis a pečeť Jakoba Mahlera, rabína Táborského a Budějovického kraje, 1837, zdroj: SOA Tře-
boň, odd. Třeboň, fond Vs Libějovice