Strana 48-49
památky 1/2022/1 4746 památky 1/2022/1
Zánik vyšebrodských špitálů a možnosti památkové péče
Období po první i druhé světové válce přinesla zásadní společenské a politické změny,
které se dotkly i špitálů. Již při pozemkové reformě v letech 1923–1926 došlo v řadě
případů k omezení rozsahu nemovitého majetku, který zajišťoval jejich provoz. Dvě vlny
znárodnění v druhé polovině čtyřicátých let znamenaly faktický zánik po staletí vytváře-
ných nadací nutných pro zajištění potřeb chovanců špitálů a údržbu jejich obydlí. Potřeba
péče o staré a nemocné členy společnosti zůstala ale stále aktuální, zanikající špitály
však po čase nahradily státem zřizované a víceméně centralizované sociální ústavy
a domovy důchodců. Některé budovy bývalých špitálů se následně podařilo adaptovat
převážně k obytným účelům, ale vzrůstající požadavky na úroveň bydlení, kterým tyto
většinou několik set let staré objekty mohly vyhovět jen po výrazných úpravách, vedly
k tomu, že mnohé z nich nakonec beze stopy zanikly.
Středověký klášterní špitál nahradila v roce 1929 novostavba, a tak není divu, že po dru-
hé světové válce nadále sloužil k obytným účelům bez památkové ochrany. Správcem
barokní kaple sv. Josefa, které byly přiznány památkové hodnoty, se po zrušení kláštera
roku 1950 stal děkan u městského kostela sv. Bartoloměje. Nějakou dobu nevyužívaná
kaple byla nakonec roku 1974 předána jako „majetek čsl. státu“ do správy města. Při jed-
nání mezi zástupci města a tehdejším vyšebrodským děkanem ThDr. Josefem Krčálem
(ve funkci 1959–1991) bylo 13. prosince 1974 konstatováno, že oficiálně skončilo užívání
objektu pro církevní účely. Veškerý související pozemkový majetek měl být v pozemkové
knize připsán Místnímu národnímu výboru (dále jen MNV
93
) Vyšší Brod. Vnitřní vybavení
kaple, a to jak pevně osazené oltáře, tak i jeho zavěšené a volně instalované části (ob-
razy, dřevořezby, bohoslužebné náčiní), zůstalo podle vyjádření děkana Krčála i nadále
církevním majetkem. Duchovní správce se přitom zavázal, že veškerý mobiliář bude do
28. února 1975 ze zrušené kaple a sakristie postupně vyklizen. Odbor kultury ONV v Čes-
kém Krumlově odsouhlasil vystěhování a převoz mobiliáře podle inventárního seznamu
vyhotoveného farním úřadem ve Vyšším Brodě 10. října 1972. Při kontrole se zvláštním
důrazem na předměty zapsané ve státním seznamu kulturních památek nebyla nalezena
pouze malá monstrance z konce 18. století, která se však tehdy pravděpodobně nalézala
v klášterním kostele.
94
Státní seznam kulturních památek evidoval v této době převážně
barokní mobiliární vybavení – hlavní oltář s obrazem sv. Josefa, v nástavci sv. Bernarda
a sochami sv. Václava, sv. Mikuláše, sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty; boční oltář
sv. Floriána s obrazem titulárního světce, se sochami sv. Barbory a sv. Apolónie, sochou
světce na vrcholu; barokní kazatelnu s řezbami Krista a církevních otců; soubor čtyř soch
(sv. Pavel, sv. Wolfgang, sv. Zikmund a sv. Dorota); barokní obraz Noli me tangere; malý
vyřezávaný krucifix; malou monstranci a šestici cínových svícnů.
95
Kůr byl odstraněn,
raně barokní hlavní oltář pak převezen na vyšebrodskou faru, kde zůstal bez konzer-
vačního zásahu a postupně jej zničil dřevokazný hmyz. Ani o osudu varhanního pozitivu
nemáme žádné zprávy. Budova kaple se proměnila na loutkové divadlo, které se zde
ale příliš často nehrálo.
96
V roce 1990 se kaple vrátila do majetku cisterciáků.
97
Po projektové přípravě a vydání
závazného stanoviska proběhla za podpory města Vyšší Brod v letech 1998 a 1999 re-
konstrukce objektu, financovaná převážně z Programu regenerace městských památko-
vých zón a městských památkových rezervací. Při celkové obnově byla provedena revize
krovu, ošetření proti dřevokaznému hmyzu a houbám, střecha byla zakryta pálenou
93 Přestože měl Vyšší Brod historický statut města, používal v úřední korespondenci v té době hlavičku
„Místní národní výbor ve Vyšším Brodě – MNV Vyšší Brod“. K tomu viz NPÚ, ÚOP České Budějovice,
spisový archiv, složka Vyšší Brod různé, 1953–1981, A.
94 NPÚ, ÚOP České Budějovice, spisový archiv, složka Vyšší Brod, kaple sv. Josefa, r. č. 1491, protokol
z jednání na MNV Vyšší Brod ze dne 13. prosince 1974.
95 NPÚ, ÚOP České Budějovice, spisový archiv, složka Vyšší Brod, kaple sv. Josefa – evidenční list
movité kulturní památky, č. 2709, 2710, 2711, 2712, 2713, 2714, 2715, 2716.
96 VAVERKOVÁ, Zuzana, Stavebně historický vývoj špitálu v Českých Budějovicích, České Budějovice
1985, nestr. NPÚ, ÚOP České Budějovice, sign. PD 3940; MAREK, Václav, Vyšší Brod, kaple sv. Jo-
sefa, dostupné online na http://www.znicenekostely.cz/.
97 MAREK, V., Vyšší Brod, kaple.
krytinou – bobrovkami, římsy a štíty nově pokryly prejzy, byl ubourán novodobý komín,
věžička s pozinkovaným plechem zbavena koroze a opatřena nátěrem. Před obnovou
vápenných omítek proběhl průzkum historické barevnosti. Také vstupní dveře byly uve-
deny do původního stavu.
98
Barokní špitální kaple sv. Josefa je po poslední rekonstrukci
sice stavebně zajištěná, stále ale čeká na adekvátní využití.
Odlišná situace nastala v případě městského špitálu, který byl zjevně pozdně středo-
věkého původu, a proto ze strany pracovníků památkové péče vnímán jako hodnotný.
Zchátralý objekt, který postrádal v poválečné době využití, ovšem překážel nejen místní
samosprávě, ale i některým úřadům a státním podnikům. Krajský národní výbor (dále
KNV) v Českých Budějovicích 22. května 1953 žádal Ministerstvo školství a osvěty, aby
zástupci státní památkové péče provedli potřebný průzkum, kterého by se zúčastnil
i zástupce IV. referátu KNV.
99
Stav bývalého špitálu se nadále zhoršoval, a tak odbor pro
výstavbu Okresního národního výboru (dále ONV) v Kaplici odeslal 31. října 1955 dopis
pražské Státní památkové správě (dále SPS), v němž konstatoval, že je dům čp. 46
„v nebezpečně desolátním stavebním stavu“, žádal o jeho vyjmutí z památkové ochrany
a povolení jeho demolice.
100
Během následujícího roku (od 10. srpna do 25. září 1956) provedl Jan Holín z Českých
Budějovic zaměření a zhotovil plány tehdejšího stavu v měřítku 1 : 50. Pražská SPS
poté 3. prosince 1956 zaslala čtyři exempláře tohoto podkladu odboru kultury rady KNV
v Českých Budějovicích s doporučením, aby zadání projektu úprav bylo provedeno až po
projednání a stanovení náplně objektu. Ve zprávě přiložené k zaměření nalézáme stručný
popis jeho stavu a dispozice: „Budova špitálu byla neobydlená, venkovní omítky zčásti
opadané, zčásti zpuchřelé a jen malá jejich část zdravá, podlaha v místnostech prkna
na sraz, ale již značně shnilá, v chodbě betonová mazanina s cementovým potěrem, na
půdě hliněná mazanina, stropy nad místnostmi č. 3, 4, 6 jsou trámové, nad místností
č. 1 (v jz. rohu) povalový, č. 2 a 5 (černé kuchyně) klenba valená, strop v místnosti č. 1
zčásti vytrhán, ostatní trámové stropy jsou mladší a zřetelně nižší, konstrukce krovu
zčásti vyřezaná, zčásti zpuchřelá, může být upotřebena jen z 50 %, původní krytina byla
98 NPÚ, ÚOP České Budějovice, spisový archiv, složka Vyšší Brod, kaple sv. Josefa, r. č. 1491 – kore-
spondence z let 1998–1999.
99 NPÚ, ÚOP České Budějovice, spisový archiv, složka Vyšší Brod různé, 1953–1981, A – dopis KNV
v Českých Budějovicích adresovaný Ministerstvu školství a osvěty v Praze 22. května 1953.
100 NPÚ, ÚOP České Budějovice, spisový archiv, složka Vyšší Brod různé, 1953–1981, A – dopis ONV
v Kaplici adresovaný Státní památkové správě v Praze 31. října 1955.
Obr. 13. Vyšší Brod, špitální kaple sv. Josefa (původně sv. Alž-
běty), pohled od jihozápadu, ve štítu patrný nápis „LOUTKOVÁ
ŠKOLA“, foto 1988, zdroj: NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích,
složka s evidenčním listem památky
Obr. 14. Vyšší Brod, špitální kaple sv. Jo-
sefa (původně sv. Alžběty), pohled od
severovýchodu, foto 1988, zdroj: NPÚ,
ÚOP v Českých Budějovicích, složka
s evidenčním listem památky