Strana 20-21
památky 1/2022/1 1918 památky 1/2022/1
na Lewého [obr. 17]
89
a Jana Kouly [obr. 18]
90
reprodukované v knize Čechy (1884).
Stav západního křídla zachycuje půdorys obou podlaží patrně z doby před rokem 1884
[obr. 19].
91
Eckertovy fotografie dokumentují in situ středověké fragmenty kleneb ochozu
v patře, které tehdy zjevně ještě nebyly zasaženy mladšími opravami. Rozpoznat lze
zejména cihlová přízední žebra a zbytky kápí z cihel, dále kamenné jehlancové konzoly
a výběhy kamenných klenebních žeber nebo alespoň poničená lůžka kleneb ve svislém
zdivu z lomového kamene. Stav jižního ramene ochozu k roku 1880 a jihovýchodního
a části severovýchodního k roku 1881 lze odvozovat z dostupných stavebních účtů Mar-
chettiho rekonstrukce. Podle rozpočtu jižního ramene ochozu zpracovaného Marchettim
25. listopadu 1880 byly nejprve sneseny „pilíře v horním patře arkádové chodby“ (podle
89 Prácheňské muzeum v Písku, inv. č. UK 371.
90 Čechy společnou prací spisovatelů a umělců českých II. Vltava, Praha 1884, obr. 397 na s. 147,
obr. 397 na s. 147.
91 SOA Třeboň, fond Stavební správa Orlík, inv. č. 418, plán č. 603.
↑ Obr. 16. Zvíkov, hrad, pohled
na severovýchodní a část jiho
-
východní strany nádvoří paláce,
zdroj: AHMP, Sbírka fotografií, sign.
XII 341, foto: Jindřich Eckert, před
1878
← Obr. 17. Zvíkov, hrad, pohled
nádvořím paláce k severu, Antonín
Lewý, před 1884, zdroj: Prácheň-
ské muzeum v Písku, inv. č. UK 371
nebezpečně porušený“,
77
hradní správce Václav Macháně pouze sdělil: „V zámeckym
place pilíře opravit.“
78
Bezděkova lokalizace „vpravo“ mohla odkazovat jak na jižní, tak
jihovýchodní křídlo paláce. V červnu roku 1868 vypracoval tehdejší inženýr knížecí sta-
vební správy orlického panství Jan Rajský († 1875)
79
rozpočet nákladů „na různé opravy
zříceniny Zvíkova“ v celkové výši 99 zlatých. Z toho 22 zlatých měla stát oprava „4 kusů
gotických zděných hrotitých oblouků v přízemním koridoru hradu, hrozících v součas-
nosti zřícením“, provedená způsobem, že „všechny by byly sneseny a věrně staré po-
době nově vyzděny a vydlážděny“.
80
Snad právě o této opravě informoval František
Rudolf Bezděka centrální komisi ve zprávě z 23. prosince 1870. Na „hlavním nádvoří
bylo nově zaklenuto několik poškozených oblouků, bylo opraveno několik sloupů, na
nichž se ukázaly nové trhliny“.
81
Z dosavadních poznatků lze usuzovat, že rekonstrukce probíhající od roku 1853 neměla
přesně stanovený architektonický záměr. Pozdější Marchettiho zásah v tomto přinesl
zásadní změnu. Nižší kvalitě prováděných prací, případně jejich nekoncepčnosti, při-
tom nenasvědčují dostupné písemné zprávy. Podle dobové informace Josefa Václava
Houšky z roku 1855 plánoval Karel II. ze Schwarzenbergu zajištění ruin před další zká-
zou a jejich postupnou opravu. Vyzdvihl podíl „knížecího stavitele“, který vedl stavební
práce.
82
Zmíněnou pozici zastával Antonín Šiman, který kromě dalších staveb orlického
panství projektoval některé z úprav schwarzenberského hradu Orlíka (1847) a je autorem
projektu tamní rodové hrobky (1860).
83
Při opravách Zvíkova přihlížel k dochovaným
starým částem: „[…] všecky opravy dějí se přiměřeně, s dobrým vkusem a se všemož-
nou šetrností toho, co ze starých dob se zachovalo.“
84
Podle Benáka se postupovalo
„dle rady shromážděných k tomu cíli učenců a znalců“.
85
Kromě Šimana a konzervátora
centrální komise Bezděky nejsou další osoby známy. Uvažovat lze ještě například o ar-
chitektu Bernhardu Grueberovi, který hrad navštívil již dříve, v roce 1845. Jeho účast na
rekonstrukci Zvíkova není doložena, jako architekt se pravděpodobně podílel na rekon-
strukci Orlíku z podnětu staršího bratra knížete Karla II. Bedřicha ze Schwarzenbergu.
Ten byl z knížecí rodiny vůbec nejčastějšího návštěvníka zříceniny Zvíkova, jak pozna-
menal Benák. Práce na Orlíku vedl jako vrchnostenský stavitel od konce čtyřicátých
let opět Antonín Šiman.
86
Opravy na Zvíkově nebyly zaměřeny výhradně konzervačně.
Kníže Schwarzenberg je sice uskutečňoval kvůli žádoucímu zachování hradní zříceniny,
ale také pro její „zkrášlení“.
87
Pravděpodobně tehdy ztratila arkádová chodba přízemí
rovnou korunu, kterou zobrazuje všechna dosud známá ikonografie z první čtvrtiny
19. století. Nadezdívka arkád byla snesena a zdivo zakryto cihlami proti zatékání. K čle-
nitému obrysu arkád přízemí připojil Benák v roce 1858 romantický výklad: „[…] pasy
křížové chodby hrdě a směle se vypínají vzhůru, tvoříce podobu koruny královské.“
88
Nádvoří na počátku Marchettiho rekonstrukce
Stav severovýchodního, severního a severní části západního křídla dokládají před Mar-
chettiho rekonstrukcí fotografie Jindřicha Eckerta [obr. 4, 16] a dále kresby Antoní-
77 SOA Třeboň, fond Stavební správa Orlík, inv. č. 93, kart. č. 21, sign. F 18, fol. 140r.
78 Tamtéž, fol. 138r–138v.
79 DUDÁČEK, K., Schwarzenberská stavební správa, s. 1.
80 SOA Třeboň, fond Stavební správa Orlík, inv. č. 93, kart. č. 21, sign. F 18, fol. 134r–134v.
81 Národní archiv, fond Památkový úřad Vídeň, kart. č. 106, č. j. 198 z 23. prosince 1870. Srov. LANCIN-
GER, L., Hrad Zvíkov, s. 23;
KUTHAN, J., Zvíkov, nestr.; LÍBAL, D. – LANCINGER, L., Zvíkov – arkádové
nádvoří, s. 23.
82 HOUŠKA, J. V., Návštěva na Zvíkově, s. 236.
83 BEZECNÝ, Z., Schwarzenbergové, s. 134–135, 137. K Šimanově činnosti na Orlíku srov. VOSTŘELOVÁ,
Věra, Zkamenělá hudba. Tvorba architekta Bernharda Gruebera 1806–1882, Praha 2018, pozn. 64
na s. 188, s. 339.
84 HOUŠKA, J. V., Návštěva na Zvíkově, s. 236.
85 BENÁK, M., Aufschriften, s. 112.
86 Tamtéž, s. 111. K Orlíku srov. zvl. MÜLLER, Friedrich, Die Künstler aller Zeiten und Völker II, Stuttgart 1857,
s. 303; BEZECNÝ, Z., Schwarzenbergové, s. 135; VOSTŘELOVÁ, V., Zkamenělá hudba, s. 188–189, 339.
87 BENÁK, M., Aufschriften, s. 112; BEZDĚKA, F. R., Correspondenzen.
88 BENÁK, M., Aufschriften, s. 12, 102.