Strana 76-77
památky 1/2022/1 7574 památky 1/2022/1
přinesl další informace o zdejších usedlících i příchozích učencích, kteří společně tvořili
kolodějskou komunitu. Vzdělanost se odtud šířila do menších i větších židovských obcí,
jak dokládají průzkumy dalších lokalit, např. Myslkovic, kde působil ve funkci místního
rabína Jechezkel Kafka z Koloděj.
Jednou z kolodějských rodin byli nejpozději od konce 18. století Radokovi, jejichž členo-
vé Alfréd (1914–1976) a Emil (1918–1994) se stali předními představiteli kulturního dění
v naší zemi. Kolodějský hřbitov zdobí od podzimu 2021 výtvarně pozoruhodný kámen,
zhotovený potomky na paměť obětí šoa rodiny Radokových.
Summary
The text focuses on the evaluation and inter-
pretation of the research of tombstones in the
Jewish cemetery in Koloděje nad Lužnicí, which
is the largest monumental complex of this type
in the present-day South Bohemia Region. It was
founded at the end of the 17th century, after the
expulsion of Jews from nearby Týn nad Vltavou
in 1681. Among the oldest tombstones were sto-
nes transferred from the Jewish cemetery in Týn
nad Vltavou, which later completely disappeared.
Only one stone of Týn provenance has survived
in Koloděje (tombstone No. 376, dated 1590),
which is also the oldest in the territory of the
present-day South Bohemia Region. The original
Koloděje cemetery was situated in the southern
part of its present area, where a bricked-up en-
trance can be seen in the enclosure wall. The
cemetery has a ruged layout in terms of its size
and height, as well as the different orientation
of the rows of tombstones in different parts of
the cemetery, which indicates several phases of
its expansion. In the first half of the 19th century
it was equipped with two brick buildings (a bet
tahara and probably a coach house). The extra-
ordinary importance of the Koloděje community
lies in the fact that a large number of scholars
and rabbis worked here, who travelled from
Prague, Bechyně and Čkyně, for example. In the
absence of written sources, Jewish tombstones
are an important source of knowledge and in the
case of Koloděje they also provide more informa
-
tion about the local rabbis. From the second half
of the 18th century, it was the seat of the regional
rabbinate of the then Bechyně (later Tábor and
České Budějovice) region.Tthe high number of
members of the Cohen families (at the beginning
of the 19th century, 9 of them were registered)
i salso a specific feature of the local cemetery.
A detailed survey of the cemetery carried out in
2015-2019 provided further information about
the local settlers and incoming scholars who
together formed the Koloděje community. Edu-
cation spread from there to smaller and larger
Jewish communities, as evidenced by surveys of
other sites, such as Myslkovice, where Yechezkel
Kafka of Koloděje served as the local rabbi. One
of the Koloděje families was the Radok family
from the end of the 18th century at the latest,
whose members Alfréd (1914-1976) and Emil
(1918-1994) became leading representatives of
the cultural scene. Since the autumn of 2021,
the Koloděje cemetery has been decorated with
a artis tically remarkable stone made by descen-
dants in memory of the Radok family’s Shoah
victims.
Seznam použitých pramenů a literatury
Archivní a sbírkové fondy
Matana, a. s., archiv dokumentace
Národní archiv, Nová manipulace, Praha (1650–1706)
Národní archiv, Tereziánský katastr, Praha (1684–1790)
Národní archiv, Archiv pražského arcibiskupství, Praha (1221–1950)
Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, HBMa (1784–1949)
Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení Třeboň, Velkostatek Koloděje nad Lužnicí (1738–1947)
Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Stabilní katastr, jeho obnova a údržba (1824–1964)
Židovské muzeum v Praze, archiv
Židovské muzeum v Praze, sbírkové předměty
Literatura a vydané prameny
BEIDER, Alexander, A Dictionary of Ashkenazic Given Names. Their Origins, Structure,
Pronunciation, and Migrations, Bergenfield 2001.
BLÜML, Josef, Židovská komunita v Kolodějích nad Lužnicí, in: Naše dny se naplnily. Z historie Židů
v jižních Čechách, PODLEŠÁK, Jan (ed.), České Budějovice – Čkyně 2002, s. 32–35.
BOHÁČEK, Jan – HÁLEK, Jan – KUČEROVÁ, Klára – MÁDLOVÁ, Vlasta (edd.), Soupis židovských
rodin v Čechách z roku 1793, I. Budějovický kraj, Praha 2002.
BROCKE, Michael – CARLEBACH, Julius, Biographisches Handbuch der Rabbiner I. Die Rabbiner
der Emanzipationszeit in den deutschen, böhmischen und großpolnischen Ländern 1781–1871,
München 2004.
EIBENSCHITZ, Jonatan ben Natan Nate, Ja’arot devaš II., Sulzbach 5559 = 1799.
FRIED, Samuel, Kehila kedoschah Kalladay, Jüdisches Archiv 2, 1928/1929.
HOCK, Simon, Familien Prags, Epitaphien des Alten jüdischen Friedhofs in Prag, Pressburg 1892.
MATLAS, Pavel, Velkostatek Koloděje nad Lužnicí (1738–1947/48), inventář, Státní oblastní archiv
Třeboň 2007.
MATUŠÍKOVÁ, Lenka, Juden im ersten böhmischen Kataster 1653–1655, Judaica Bohemiae, 2002,
roč. 37, s. 5–91.
MAUR, Eduard – PÍŠOVÁ, Dagmar, Sčítání konzumentů soli v Čechách roku 1702. Edice pramene,
Historická demografie, 1994, roč. 18, s. 7–67.
MUNELES, Otto, From the Archives of the State Jewish Museum, in: Jewish Studies. Essays in
honour of the very reverend Dr Gustav Sicher chief Rabbi of Prague, ILLTIS, Rudolf (ed.), Prague
1955, s. 100–107.
POLAKOVIČ, Daniel – STEINOVÁ, Iva – VLADAŘOVÁ, Petra, Židovské hřbitovy na jihu Čech, České
Budějovice 2021.
SAKAŘ, Josef, Dějiny města Týna nad Vltavou a okolí I, Týn nad Vltavou 1935.
SAKAŘ, Josef, Dějiny Židů v Týně n. Vlt., v Kolodějích, Neznašově a okolí, in: Židé a židovské obce
v Čechách v minulosti a v přítomnosti, GOLD, Hugo (ed.), Praha – Brno 1934, s. 240–245.
von SCHÖNFELD, Johann Ferdinand (ed.), Materialien zur diplomatischen Genealogie des Adels
der Österreichischen Monarchie I, Prag 1812.
STEINOVÁ, Iva, Even zikaron. Paměť židovských náhrobních kamenů. Koloděje nad Lužnicí, Týn nad
Vltavou 2021.
STEINOVÁ, Iva, Maceva. Židovský náhrobek a jeho symbolika ve světle tradice, Praha 2011.
STEINOVÁ, Iva, Židovský hřbitov v Myslkovicích, in: Epigraphica et Sepulcralia 10, ROHÁČEK, Jiří
(ed.), Praha 2021, s. 291–312.
SUDOVÁ, Martina, Židovství na Vltavotýnsku, Týn nad Vltavou 2003.
SUDOVÁ, Martina – KOVÁŘ, Daniel, Tvrze, hrady a zámky jižních Čech. Život a sídla jihočeské
šlechty, Olomouc 2003.
Mgr. Iva Steinová (nar. 1952)
Matana a.s.
i-e-stein@seznam.cz
Absolventka oborů dějiny umění – dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po ukončení
studia pracovala více než tři desetiletí v památkových organizacích, po roce 2000 se v Národním
památkovém ústavu věnovala židovským hřbitovům a v roce 2011 výsledky svého výzkumu
shrnula do publikace Maceva. Židovský náhrobek a symbolika jeho výzdoby ve světle tradice.
Od tohoto roku působí ve společnosti Matana a. s., která spravuje majetek Židovské obce v Praze
a Federace židovských obcí v ČR. Zabývá se zejména dokumentací židovských hřbitovů a v edici
Even zikaron – paměť židovských náhrobních kamenů publikuje průvodce vybranými hřbitovy.
Je spoluautorkou rozsáhlé publikace Židovské hřbitovy na jihu Čech (2021).
Obr. 24. Koloděje nad Lužnicí, židovský hřbitov, cca 1940, zdroj: Židovské muzeum v Praze